Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3856/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové, a soudců JUDr. Petra Šuka a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci navrhovatele R. M., zastoupeného Mgr. Tomášem Nachtigallem, advokátem, se sídlem v Sušici, Pravdova 1077, PSČ 342 01, za účasti 1)PARAMO, a. s., se sídlem v Pardubicích, Přerovská čp. 560, PSČ 530 06, identifikační číslo osoby 48173355, zastoupené JUDr. Tomášem Křížkem, advokátem, se sídlem v Praze 6, Návazná 1180/33, PSČ 165 00, a 2) UNIPETROL, a. s., se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 127, PSČ 14000, identifikační číslo osoby 61672190, zastoupené Mgr. Romanem Vojtou, advokátem, se sídlem v Třebotově, Hořejší 241, Kosoř, PSČ 252 26, adresa pro doručování: WEIL, GOTSHAL & MANGES s. r. o. advokátní kancelář se sídlem v Praze 1, Křižovnické nám. 193/2, PSČ 110 00, o přezkoumání přiměřenosti protiplnění, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. března 2010, č.j. -60, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Ve výroku označeným usnesením potvrdil Vrchní soud v Praze usnesení ze dne 3. listopadu 2009, č. j. -38, jímž Krajský soud v Hradci Králové zastavil (pro překážku řízení dříve zahájeného) řízení o návrhu navrhovatele R. M. na přezkoumání přiměřenosti protiplnění určeného usnesením valné hromady společnosti PARAMO, a. s. (dále jen „společnost“) o přechodu všech účastnických cenných papírů společnosti na hlavního akcionáře UNIPETROL, a. s. (dále jen „hlavní akcionář“) podle ustanovení a násl. , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“).

Vyšel přitom z toho, že:

1) Valná hromada společnosti rozhodla dne 6. ledna 2009 o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře postupem podle ustanovení § 183i a násl. obch. zák. Současně určila přiměřené protiplnění.

2) R. M., KOR BUSINESS Ltd. a MUDr. P. S. podali dne 10. prosince 2008 ke Krajskému soudu v Hradci Králové návrh na přezkoumání přiměřenosti protiplnění a „přiznání práva na jinou výši protiplnění“.

3) Návrhem ze dne 3. března 2009 (doručeným soudu téhož dne telefaxem a dne 5. března 2009 v originále) se navrhovatel domáhá proti společnosti a hlavnímu akcionáři přezkoumání přiměřenosti protiplnění a „přiznání práva na jinou výši protiplnění“ podle ustanovení § 183k obch. zák.

Na takto ustanoveném základě odvolací soud – poukazuje na ustanovení , a , (dále též jen „ “), ve znění účinném od 1. dubna 2008 – uzavřel, že „zahájené řízení o návrhu podaném jedním z vlastníků účastnických cenných papírů podle ustanovení obch. zák. dle stávající právní úpravy vytváří překážku litispendence pro řízení o pozdějších návrzích dalších vlastníků účastnických cenných papírů“.

Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení , namítaje, že je dán dovolací důvod podle ustanovení (tedy, že napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení věci) a navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení i usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolatel zdůrazňuje, že „je v důsledku napadeného usnesení vtlačen do pozice, kdy o jeho nárocích bude jednáno v řízení, jehož nebude účastníkem a nebude mít tak možnost průběh tohoto říjení jakkoliv ovlivňovat“. Napadené usnesení tak hrubě porušuje jeho právo na spravedlivý proces, zakotvené v článku 36 d.

Poukazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. dubna 2008, sp. zn. (uveřejněné v časopisu Soudní judikatura č. 10, ročník 2008, pod číslem 148) a ze dne 16. prosince 2009, sp. zn. (jde o usnesení uveřejněné pod číslem 112/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek – dále jen „R 112/2010“), jakož i na nález Ústavního soudu ze dne 10. března 2009, sp. zn. (dostupný na webových stránkách Ústavního soudu) a uzavírá, že na závěrech v nich učiněných novela (provedená ) ničeho nezměnila.

Společnost i hlavní akcionář ve vyjádření k dovolání argumentují ve prospěch správnosti napadeného usnesení a navrhují, aby je Nejvyšší soud zamítl.

Dovolání je přípustné podle ustanovení a je i důvodné.

Podle ustanovení , ve znění účinném do 31. března 2008, zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení (odstavec první). Zahájení řízení v dalších věcech stanovených zvláštními právními předpisy, brání též tomu, aby proti témuž žalovanému probíhalo u soudu další řízení o žalobách jiných žalobců požadujících z téhož jednání nebo stavu stejné nároky (odstavec druhý písmeno d/).

S účinností od 1. dubna 2008 (od novely provedené , o nabídkách převzetí) zní ustanovení takto:

Zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení (odstavec první).

Zahájení řízení ve věcech náhrady škody nebo dorovnání výše protiplnění podle zákona o nabídkách převzetí anebo ve věcech přezkoumání protiplnění při výkupu účastnických cenných papírů brání též tomu, aby proti témuž žalovanému probíhalo u soudu další řízení o žalobách jiných žalobců požadujících z téhož jednání nebo stavu stejné nároky (odstavec druhý písmeno d/).

V této podobě, pro věc rozhodné, platilo citované ustanovení ke dni zahájení řízení v projednávané věci i ke dni rozhodnutí soudu prvního i druhého stupně, a dosud nedoznalo změn.

Nejvyšší soud se k povaze návrhů vlastníků účastnických cenných papírů na přezkoumání přiměřeného vypořádání, podaných v situaci, kdy řízení o přezkoumání přiměřenosti téhož protiplnění již bylo dříve zahájeno k návrhu jiných vlastníků účastnických cenných papírů emitovaných stejnou společností, již vyjádřil v R 112/2010. V něm uzavřel – odkazuje na důvody výše zmíněného usnesení sp. zn. že podá-li vlastník účastnických cenných papírů návrh na určení přiměřené výše protiplnění či návrh na zaplacení protiplnění v požadované výši nebo doplacení poskytnutého protiplnění do požadované výše poté, co již bylo zahájeno řízení o přezkoumání výše téhož protiplnění návrhem jiného vlastníka (ale dříve, než je pravomocně skončeno), je nutno tento další návrh považovat za přistoupení k prvnímu řízení.

K témuž závěru se přihlásil i v usnesení ze dne 15. září 2010, sp. zn. (jež je veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu), v němž doplnil, že nezbytnou podmínkou pro to, aby další návrh bylo možné považovat za přistoupení k řízení (zahájenému dřívějším návrhem), je, že další navrhovatelé podali návrh (přistoupili do již zahájeného řízení) ve lhůtě stanovené ustanovením § 183k odst. 1 věty za středníkem obch. zák.

Na těchto závěrech nemá Nejvyšší soud důvod ničeho měnit ani poté, kdy s účinností od 1. dubna 2008 došlo ke změně ustanovení Citované ustanovení brání tomu, aby u soudu probíhalo jiné (další) řízení o přezkoumání přiměřenosti téhož protiplnění. Jsou-li však včas podané (další) návrhy považovány za přistoupení k již zahájenému řízení, žádné další řízení (v souladu s ustanovením ) neprobíhá.

Názor zaujatý odvolacím soudem ve svém důsledku zbavuje ty vlastníky účastnických cenných papírů, kteří podají návrh podle ustanovení obch. zák. sice v zákonné lhůtě, ale poté, kdy je řízení o přezkoumání přiměřenosti téhož protiplnění již zahájeno k návrhu jiného vlastníka, práva na soudní ochranu zaručeného článkem 36 d, neboť jim odepírá možnost účastnit se řízení, v němž je rozhodováno (také) o jejich právech, a to i tehdy, když (v souladu se zásadou vigilantibus iura skripta sunt) své právo řádně a včas uplatnili. Pouze tehdy, stanou-li se účastníky řízení zahájeného prvním návrhem, mohou plně uplatnit svá procesní práva, včetně práva navrhovat důkazy a vyjádřit se ke všem důkazům, které byly provedeny ( ).

V podrobnostech Nejvyšší soud odkazuje na důvody svého (výše zmíněného) usnesení sp. zn. , jakož i (taktéž výše označeného) nálezu Ústavního soudu sp. zn. . Důvody, které Nejvyšší i Ústavní soud vedly k obdobnému závěru pro řízení o doplacení rozdílu mezi cenou uvedenou v nabídce převzetí a přiměřenou cenou, resp. o právo na dorovnání při přeměnách obchodních společností, se plně uplatní i v poměrech řízení o přezkoumání přiměřenosti protiplnění podle ustanovení § 183k obch. zák.

Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem není správné a dovolací důvod podle ustanovení byl uplatněn právem, zrušil Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu a spolu s ním ze stejných důvodů i usnesení soudu prvního stupně podle věty za středníkem a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( věta první ).

Úkolem soudu prvního stupně bude posoudit, zda navrhovatel podal návrh v projednávané věci v zákonné lhůtě (§ 183k odst. 1 obch. zák.). V kladném případě bude s navrhovatelem jednat jako s účastníkem řízení o přezkoumání přiměřenosti téhož protiplnění zahájeného dříve podaným návrhem.

Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud i soud prvního stupně ( část věty první za středníkem, ). V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího.

Rozhodné znění , podle něhož Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (od 1. července 2009) se podává z bodu 12., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. října 2010

doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á

předsedkyně senátu