Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 4918/2009

U S N E S E N Í

do řízení o přezkoumání přiměřenosti protiplnění, vedené u Městského soudu v Praze

pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelek proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. října 2007, č. j. -58, takto:

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. října 2007, č. j. -58

a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. září 2006, č. j. -47, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. září 2006, č. j. -47, ve „správném znění“ výroku „Soud nepřipouští, aby do řízení o přezkoumání přiměřenosti protiplnění jako další účastníci na straně navrhovatelek přistoupili L. N. a Ing. M. N.“

Odvolací soud, který vyšel z toho, že smyslem institutu přistoupení do řízení

je „odstranění nedostatku aktivní věcné legitimace, jenž tu byl již v době zahájení řízení“, konstatoval, že o uvedenou situaci v projednávané věci nejde.

K tomu doplnil, že přistoupení účastníka do řízení je možné jen v řízení sporném, avšak předmětné řízení je řízením dle , (dále jen „“), tedy řízením nesporným, v němž institut přistoupení není z povahy věci použitelný. Účastenství v tomto řízení se řídí ustanovením věty první

Navrhovatelky napadly rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, jehož přípustnost

opírají o ustanovení , uplatňujíce dovolací důvod dle

odst. 2 písm. b/ a navrhujíce, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

Dovolatelky polemizují se závěrem, podle něhož je přistoupení účastníka možné pouze v řízení sporném, přičemž jeho smyslem je odstranění nedostatku aktivní legitimace, který tu byl v době zahájení řízení. Takový závěr dle jejich názoru z textu neplyne.

Nesouhlasí ani se závěrem, podle něhož projednávaná věc je věcí nespornou,

neboť ustanovení (jež na projednávanou věc dopadá) používá výslovně pojem „spor“. Domnívají se, že nelze vyloučit možnost přistoupení do řízení s odkazem na nespornou povahu řízení.

Dovozují, že „uvedený výklad ve svém důsledku znamená, že ačkoliv L. a M. N. podali návrh na zahájení řízení včas … nestanou se účastníky řízení, v němž se

o výši protiplnění (o jeho závazném základu) rozhoduje.“ Zdůrazňují, že jiné „schůdné“ řešení, tj. spojení věcí ke společnému projednání, soudy „v podobných případech“ odmítají.

Mají za to, že je jejich procesním právem navrhnout, aby do řízení přistoupili další účastníci, přičemž zde není dle jejich názoru žádného důvodu, aby soud navržené přistoupení nepřipustil.

Společnost Pražské silniční a vodohospodářské stavby, a. s. ve vyjádření k dovolání uvádí, že rozhodnutí odvolacího soudu považuje za správné, a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání navrhovatelek zamítl.

Dovolání je přípustné podle ustanovení

Závěr, podle něhož smyslem přistoupení do řízení je umožnit žalobci, aby odstranil nedostatek aktivní nebo pasivní legitimace, který tu byl v době zahájení řízení, zastává literatura (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. I. až 200za. Komentář.

1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, s. 600) a soudní praxí je široce přijímán.

Řízení o přezkoumání přiměřenosti protiplnění za nucený výkup účastnických cenných papírů podle ustanovení a násl. , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), je sporem mezi vlastníkem cenných papírů (akcií), hlavním akcionářem a akciovou společností. Jde (a vždy šlo) o spor týkající se vnitřních poměrů obchodní společnosti, vymezený (od 1. dubna 2008 výslovně) v ustanovení

písm. g/

Nesporná povaha řízení o přezkoumání přiměřenosti protiplnění za nucený výkup účastnických cenných papírů se podává z ustanovení   , jež (v odstavci prvním) řízení uvedená v výslovně zařazuje mezi řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob a dále (v odstavci třetím větě první) stanoví, že účastenství ve věcech uvedených v se řídí ustanovením větou první (tzv. třetí definicí účastenství). Ustanovení

pak řízení podle zahrnuje mezi řízení ovládaná zásadou vyšetřovací.

Závěr, podle něhož je přistoupení účastníka do řízení dle možné pouze v řízení sporném, plyne z rozdílného charakteru řízení sporného a nesporného. V řízení sporném určuje okruh účastníků řízení žalobce (srov. tzv. první definici účastenství

v ). Naproti tomu v řízení podle je soud povinen kdykoliv za řízení z úřední povinnosti zkoumat, zda se řízení opravdu účastní ti, o jejichž právech

a povinnostech má být jednáno, popřípadě zda se řízení neúčastní osoby, o jejichž právech

a povinnostech se v řízení nejedná. Okruh účastníků tohoto řízení, kromě osoby navrhovatele, tak prostřednictvím institutů přibrání do řízení ( ) a ukončení účasti v řízení ( ) do značné míry ovlivňuje soud.

Závěr soudů obou stupňů, podle něhož navrhovatelky nejsou oprávněny navrhnout přistoupení dalších účastníků do řízení dle , je tedy správný. Dovolání je přesto důvodné.

V usnesení uveřejněném pod číslem 112/2010 Sbírky soudních rozhodnutí

a stanovisek (dále jen „R 112/2010“) totiž Nejvyšší soud, odkazuje přitom na závěry formulované v usnesení ze dne 10. dubna 2008, sp. zn. (jež je veřejnosti přístupné na webových stránkách Nejvyššího soudu), uzavřel, že podá-li poté, co bylo zahájeno řízení o přezkoumání výše protiplnění proti hlavnímu akcionáři (ale dříve, než je pravomocně skončeno), návrh na určení přiměřené výše protiplnění či návrh na zaplacení protiplnění v požadované výši či doplacení poskytnutého protiplnění do požadované výše  další akcionář, je nutno tento další návrh považovat za přistoupení k prvnímu řízení.

Ve světle uvedeného judikatorního závěru (přijatého ovšem až po vydání dovoláním  napadeného rozhodnutí) lze návrhy na přistoupení posoudit podle jejich obsahu ( ) i tak, že jde o návrhy L. N. a M. N., kterými přistupují k již podanému návrhu dovolatelek na přezkoumání přiměřenosti protiplnění.

Nezbytnou podmínkou jejich přistoupení k prvnímu řízení ovšem je, že se k návrhu

na přezkoumání přiměřenosti protiplnění připojili ve lhůtě stanovené ustanovením § 183k

odst. 1 věty za středníkem obch. zák.

Protože právní posouzení věci co do řešení otázky, na níž napadené rozhodnutí spočívá, není správné a dovolací důvod podle byl uplatněn právem, Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu a spolu s ním ze stejných důvodů

i usnesení soudu prvního stupně podle věty za středníkem a odst. 3 zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( věta první ).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud i pro soud prvního stupně závazný ( věta druhá a ).

V další fázi řízení soud rovněž ověří, zda L. a M. N. již dříve sami nepodali návrhy na přezkoumání přiměřenosti protiplnění (jak je naznačováno v dovolání). Podle výsledku pak posoudí, zda se jmenovaní nestali (způsobem popsaným v R 112/2010) účastníky tohoto řízení již na základě těchto samostatně podaných návrhů.

Rozhodné znění (do 30. června 2009) se podává z bodu 12., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 15. září 2010

doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á

předsedkyně senátu