Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 5432/2008

U S N E S E N Í

MBMS

,

a.s.

, se sídlem v Praze 4, Ohradní 61/1394, IČ 256 68 498, proti povinné

KRÁLOVOPOLSKÉ

,

a.s.

, se sídlem v Brně, Křižíkova 68a, IČ 463 47 267, zastoupené JUDr. Alešem Ondrušem, advokátem se sídlem v Brně, Těsnohlídkova 9, pro 3.097.698,78 Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. srpna 2008, č. j. - 257, takto:

Dovolání

se odmítá

.

Stručné odůvodnění ( ):

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 22. 11. 2007, č. j. - 234, kterým Městský soud v Brně zastavil exekuci na majetek povinné nařízenou usnesením téhož soudu ze dne 2. 10. 2007, č. j. - 226, a jímž rozhodl o nákladech řízení o zastavení exekuce, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že v daném případě byly splněny podmínky pro zastavení exekuce podle , ve znění účinném do 31. 10. 2009, k němuž exekutor podal návrh, neboť oprávněná nesložila ve lhůtě 8 dnů od doručení výzvy exekutora ze dne 18. 10. 2007, která jí byla doručena dne 31. 10. 2007, zálohu na náklady exekuce ve výši 11.900,- Kč.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání, v němž namítá, že soudy obou stupňů ignorovaly její návrhy ze dne 7. 3. 2007 a ze dne 8. 10. 2007 na zastavení exekuce podle exekučního řádu a a , neboť oprávněná „dosud nedisponuje vykonatelným soudním rozhodnutím, kterým by prokázala nárok na exekuci částky 3.097.698,78 Kč s příslušenstvím“. Řízení proto není možno zastavit podle exekučního řádu, nýbrž „pouze zastavením řízení o exekučním návrhu tvrzené oprávněné ve smyslu exekučního řádu a a “. Navrhla, aby usnesení soudů obou stupňů byla zrušena a aby věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolací soud se zabýval otázkou přípustnosti dovolání a v tomto ohledu dospěl k závěru, že povinná není k jeho podání subjektivně oprávněna.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 3/1998, vyslovil názor, že stejně jako u dalších opravných prostředků i u dovolání platí, že k jeho podání je subjektivně oprávněn jen ten účastník, v jehož poměrech nastala rozhodnutím odvolacího soudu újma odstranitelná tím, že bude opravnému prostředku vyhověno (tzv. subjektivní přípustnost dovolání). Rozhodujícím přitom je výrok rozhodnutí odvolacího soudu, protože existenci případné újmy lze posuzovat jen z procesního hlediska. Nelze přitom brát v úvahu subjektivní přesvědčení účastníka řízení, ale jen objektivní skutečnost, že rozhodnutím soudu mu byla způsobena určitá, třeba i nepříliš významná, újma, kterou lze odstranit zrušením napadeného rozhodnutí. Stejný názor pak Nejvyšší soud zaujal i v rozsudku ze dne 1. 2. 2001, sp. zn. , uveřejněném v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck, pod č. C 154.

Jestliže v této věci bylo výrokem I. napadeného usnesení odvolacího soudu potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení exekuce podle § 55 odst. 2 exekučního řádu ve znění účinném do 31. 10. 2009, je zřejmé, že povinné tím nebyla - objektivně vzato - způsobena újma na jejích právech odstranitelná „zrušením“ uvedeného výroku. Povinná proto není subjektivně oprávněna k podání dovolání proti tomuto výroku. Nejvyšší soud proto dovolání povinné podle , věty první, a odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními , a 151 odst. 1 , když dovolání bylo odmítnuto a oprávněné v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. listopadu 2010

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu