Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1813/2009

U S N E S E N Í

1) K. H.

a

2) B. H.

, oběma zastoupeným JUDr. Evou Hrbáčkovou advokátkou se sídlem v Třebíči, Bráfova 50, o zaplacení částky 141.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. listopadu 2008, č. j. -83, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. listopadu 2008, č. j. -83, kterým byl ve věci samé potvrzen rozsudek Okresního soudu v Třebíči ze dne 27. listopadu 2007, č. j. -68, jímž byla žalovaným uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 141.000,- Kč s 10% úrokem z prodlení od 4. 8. 2000 do zaplacení v pravidelných měsíčních splátkách po 4.000,- Kč splatných vždy do každého 15. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku a bylo rozhodnuto o nákladech řízení, není přípustné podle (dále jen „“), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ).

Předpokladem přípustnosti dovolání podle je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam. Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolací výhrada žalovaných vůči nesprávně zjištěnému obsahu smlouvy ze dne 4. 7. 1990 je z hlediska přípustnosti dovolání podle irelevantní, neboť vystihuje dovolací důvod podle , jehož uplatnění je zde vyloučeno [srov. výslovné znění , omezujícího tento dovolací důvod na dovolání přípustná podle a b) ]. Pokud argumentují nesprávným právním posouzením věci, pak jen v tom smyslu, že kdyby odvolací soud vycházel z jiného (podle dovolatelků správného) skutkového závěru, že nemovitosti, které byly zatíženy omezením převodu nemovitostí, nejsou dostatečně identifikovány, musel by návazně dospět k jinému (rovněž správnému) právnímu posouzení věci, že dohoda o omezení převodu nemovitostí je neplatná (srovnej rozsudek ze dne 29. října 1999, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 73/2000, a rozsudek ze dne 31. října 2001, sp. zn. , publikovaný v časopise Soudní judikatura pod č. 46/2002). Jen na okraj se sluší připomenout, že podle rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. července 1970, sp. zn. , publikovaného ve Sborníku IV Nejvyššího soudu ČSSR, Nejvyššího soudu ČSR a Nejvyššího soudu SSR o občanském soudním řízení a o řízení před státním notářstvím, Praha, 1986, str. 466, omezení převodu nemovitosti sloužilo k zajištění peněžité pohledávky. Bylo jím možno zajistit i pohledávku, jejíž splatnost byla podmíněna nesplněním některé smluvené povinnosti, a to i pohledávku za stavebníkem teprve

stavěné nemovitosti

.

V rámci způsobilého dovolacího důvodu podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, žalovaní zpochybnili správnost závěrů, že v posuzovaném případě není výkon práva na vrácení poskytnutého příspěvku v rozporu s dobrými mravy ve smyslu obč. zák. a že právo žalobkyně na vrácení státního příspěvku na individuální bytovou výstavbu se promlčelo.

Dovolacímu přezkumu předložená otázka, zda výkon práva žalobkyně je či není v souladu s dobrými mravy, postrádá významový přesah do širšího kontextu soudní praxe a nejde proto o otázku zásadního právního významu, pro jejíž řešení by bylo možno přiznat dovolání přípustnost ve smyslu (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. ledna 2001, sp. zn. , nebo ze dne 9. ledna 2001 sp. zn. , uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck, svazku 1, pod č. C 23 a C 71). Úvahu soudu založenou na aplikaci obč. zák. nelze zobecnit, má význam právě a jen pro projednávanou věc, neboť je v každém konkrétním případě podložena zcela jedinečnými zjištěními, z nichž plyne - a to i s přihlédnutím k situaci žalovaných - že výkon práva žalobkyně není v rozporu s dobrými mravy. Výklad pojmu „rozpor s dobrými mravy“ byl navíc v rozhodnutích Nejvyššího soudu opakovaně podán (namátkou lze uvést např. rozhodnutí ze dne 23. 1. 2001, sp. zn. , nebo ze dne 25. 10. 2004, sp. zn. , ze dne 7. 12. 2004, sp. zn. , a ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. ) a soudy v dané věci z jeho intencí nevybočily. Dovolací námitky žalovaných o důvodech aplikace obč. zák. spočívajících ve ztížených zakládacích podmínkách stavby, narození dítěte, déletrvající objektivní přerušení přístupu ke stavbě a jen 5 měsíční překročení lhůty určené ke kolaudaci jsou z pohledu přípustnosti dovolání irelevantní.

Problematikou promlčení práva zajištěného omezením převodu nemovitosti se pak Nejvyšší soud zabýval již v rozsudcích ze dne 18. května 2005, sp. zn. , ze dne 21. září 2005, sp. zn. , ze dne 30. září 2005, sp. zn. , a ze dne 30. září 2005, sp. zn. . V nich uzavřel, že v zájmu zachování principu ochrany nabytých práv je potřeba na oprávnění věřitele uplatnit u soudu pohledávku zajištěnou omezením převodu nemovitosti v delší než obecné, tj. desetileté, promlčecí době nahlížet jako na součást práv, která z tohoto vztahu pro věřitele vyplývala. Uzavřením smlouvy o omezení převodu nemovitosti vyjádřily smluvní strany svoji vůli podřídit se režimu ve znění platném do 31. 12. 1991 a tedy i srozumění s tím, že zajištění závazku, který trvá, zanikne až marným uplynutím desetileté promlčecí doby; odlišný výklad přechodných ustanovení by vedl k závěrům, které by byly z hlediska ochrany práv věřitele nepřijatelné, tj. že by k (očekávanému a předpokládanému) zániku omezení převodu nemovitosti, tedy k zániku práv a povinností z něj vyplývajících, došlo - v rozporu s dříve projevenou vůlí smluvních stran - v době podstatně kratší.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaných směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; dovolací soud je proto podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za situace, kdy žalobkyni podle obsahu spisu nevznikly v této fázi řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalovaným právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 27. října 2010

JUDr. Václav D u d a , v. r.

předseda senátu