Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 4622/2009

U S N E S E N Í

PRACH-STAV, s.r.o.

I. Dovolání úpadce

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 2.8.2005 č.j. -162 odmítl podle ustanovení jako nepřípustné odvolání úpadce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4.5.2005 č.j. -55, kterým byl na návrh úpadce na jeho majetek prohlášen konkurs, kterým byl správcem konkursní podstaty ustanoven JUDr. M. H. a kterým byli vyzváni věřitelé úpadce, aby ve lhůtě třiceti dnů přihlásili do konkursu všechny své nároky a aby sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na majetku úpadce. Odvolací soud dospěl k závěru, že návrh na prohlášení konkursu na majetek úpadce v souladu se způsobem uvedeným v obchodním rejstříku podepsal jednatel úpadce Ing. P. M. a prokurista Ing. P. M., tedy osoby oprávněné jednat jménem úpadce, a to způsobem uvedeným v obchodním rejstříku. K námitkám úpadce uvedl, že "jednatelská oprávnění" může omezit jen společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada, že takové omezení je však vůči třetím osobám neúčinné, a že úpadce neprokázal, že byl Ing. P. M. odvolán z funkce prokuristy a úpadce je proto vázán úkonem, který prokurista učinil.

Proti tomuto usnesení vrchního soudu podal úpadce žalobu pro zmatečnost. Zdůvodnil ji zejména tím, že vrchní soud odmítl jeho odvolání proti usnesení krajského soudu v rozporu se zákonem, neboť návrh na prohlášení konkursu nebyl podán ani úpadcem, ani osobou povinnou podat návrh za něho, prokurista nebyl oprávněn podepsat návrh na prohlášení konkursu a nebyl u úpadce osvědčen úpadek. Odvolání úpadce proti usnesení krajského soudu je proto třeba považovat za přípustné.

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 19.7.2007 č.j. -50 žalobu zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dovodil, že v ustanovení § 4 odst.1 zákona o konkursu a vyrovnání se uvádí, které "subjekty jsou oprávněny návrh na konkurs podat", že vrchní soud posoudil návrh na prohlášení konkursu jako návrh podaný osobami k tomu oprávněnými a že proto ve smyslu ustanovení § 12a odst.1 zákona o konkursu a vyrovnání proti usnesení o prohlášení konkursu není odvolání přípustné. Žaloba pro zmatečnost "není institutem, kterým lze přezkoumat samotné důvody prohlášení konkursu ani náležitosti samotného návrhu", a "skutečnosti vedoucí k posouzení skutkového stavu případně právního posouzení není soud při zmatečnostní žalobě již oprávněn zkoumat".

K odvolání úpadce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4.12.2008 č.j. -79 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se závěry soudu prvního stupně a doplnil, že vrchní soud správně dovodil, že návrh na prohlášení konkursu byl podán osobami oprávněnými jednat jménem úpadce, že podle ustanovení § 12a odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání se nelze proti usnesení o prohlášení konkursu odvolat, byl-li návrh podán úpadcem (dlužníkem), a že se vrchní soud vypořádal rovněž s námitkami úpadce o tom, že o návrhu na prohlášení konkursu nerozhodla valná hromada a že prokurista Ing. P. M. byl ze své funkce odvolán.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal úpadce dovolání. Namítl, že krajský soud "ve svém usnesení č.j. -183 ze dne 21.3.2006 výslovně poučil o možnosti podat odvolání", a že tedy "není možné, aby nebyl oprávněn odvolání podat, když byl o svém právu poučen". Domnívá se, že "účastníkům řízení bylo upřeno jejich právo jednat před vrchním soudem, že se vrchní soud nezabýval jejich námitkami, že nebyly splněny předpoklady pro konkurs, neboť úpadce nebyl v úpadku a návrh nebyl podán osobou k tomu oprávněnou". Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , , ve znění účinném do 30.6.2009 (dále jen ""), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1.7.2009 (srov. Čl. II bod 12 , kterým se mění , ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení , přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Podmínky přípustnosti dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost, jsou obsaženy v ustanovení , a v a 3

Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost [, a ], nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl o žalobě pro zmatečnost jinak než v dřívějším usnesení proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější usnesení zrušil [, a ], anebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení , a a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené usnesení odvolacího soudu má v rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost po právní stránce zásadní význam [, a ].

Úpadce dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost. Podle ustanovení , a dovolání není přípustné, a to již proto, že ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno usnesení o žalobě pro zmatečnost, které by bylo odvolacím soudem zrušeno. Dovolání proti usnesení odvolacího soudu tedy může být přípustné jen při splnění předpokladů uvedených v ustanovení , a

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení , a zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem [238a odst. 1 písm. b), a ].

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. ); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení 238a odst. 1 písm. b), a ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

Přípustnost dovolání podle ustanovení 238a odst. 1 písm. b), a není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení 238a odst. 1 písm. b), a , dospěje k závěru, že napadené usnesení odvolacího soudu v rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost po právní stránce zásadní význam skutečně má.

Žaloba pro zmatečnost představuje mimořádný opravný prostředek, který slouží k tomu, aby mohla být zrušena pravomocná rozhodnutí soudu, která trpí takovými vadami, jež představují porušení základních principů ovládajících řízení před soudem, popřípadě je takovými vadami postiženo řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (zmatečností), jestliže je nejen v zájmu účastníků, ale i ve veřejném zájmu, aby taková pravomocná rozhodnutí byla odklizena, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou věcně správná.

Žaloba pro zmatečnost nespočívá na zásadě universality, která by umožňovala, že by ji bylo možné podat proti kterémukoliv pravomocnému rozhodnutí soudu a z jakéhokoliv důvodu. Z ustanovení bez pochybností vyplývá, že žaloba pro zmatečnost je přípustná jen proti rozhodnutím v něm vyjmenovaným a že ji lze podat jen z důvodů v tomto ustanovení obsažených.

Podle ustanovení žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení.

Způsobilým předmětem žaloby pro zmatečnost podle ustanovení jsou pravomocná usnesení odvolacího soudu o odmítnutí odvolání nebo o zastavení odvolacího řízení a jejím důvodem je skutkově nebo právně chybný (v rozporu se zákonem učiněný) závěr o tom, že odvolání muselo být odmítnuto nebo že odvolací řízení muselo být zastaveno.

Z hlediska ustanovení by mohla být žaloba pro zmatečnost podaná úpadcem proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2.8.2005 č.j. -162 důvodná, jen kdyby odvolání úpadce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4.5.2005 č.j. -55 bylo odmítnuto v rozporu s ustanovením , tedy kdyby bylo odvolání úpadce odmítnuto, ačkoliv bylo přípustné.

Podle ustanovení , o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "") bude-li k návrhu dlužníka nebo osob za dlužníka povinných podat návrh na prohlášení konkursu osvědčeno, že je dlužník v úpadku, soud konkurs prohlásí do 10 pracovních dnů ode dne doručení úplného návrhu na prohlášení konkursu; proti usnesení o prohlášení konkursu se nelze odvolat.

V projednávané věci soudy v původním řízení správně dovodily, že návrh na prohlášení konkursu na majetek úpadce byl podán osobami oprávněnými jednat jménem úpadce a že proto odvolání proti usnesení, kterým byl prohlášen konkurs na návrh dlužníka nebo osob oprávněných za dlužníka podat návrh na prohlášení konkursu, není přípustné.

V judikatuře soudů nejsou pochybnosti o tom, že právní úprava jednání za právnickou osobu v řízení před soudem účinná od 1.1.2001 (podle , , ve znění ) je samostatně (autonomně na hmotném právu) obsažena v a že tedy hmotněprávní úpravu jednání jménem (v zastoupení) právnické osoby, obsaženou především v a v obchodním zákoníku, nelze použít při posuzování oprávnění jednat za právnickou osobu v občanském soudním řízení, ledaže by možnost její aplikace vyplývala buď přímo z ustanovení nebo ze zvláštních právních předpisů. Jednal-li úpadce při podání návrhu na zahájení řízení jedním ze svých jednatelů, pak za něho při podání návrhu na prohlášení konkursu jednala ve smyslu osoba k tomu oprávněná; to platí bez zřetele k tomu, že společenská smlouva předepisovala jednatelům jednat za navrhovatele společně ( obchodního zákoníku) [srov. též právní názor obsažený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.3.2005 sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 29 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006].

Důvodná není ani námitka úpadce, že by byl oprávněn podat odvolání proti usnesení krajského soudu o prohlášení konkursu, neboť byl o "této možnosti v předmětném rozhodnutí výslovně poučen". Nesprávné poučení soudu prvního stupně o tom, že odvolání je přípustné, totiž nezakládá samo o sobě přípustnost odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže zákon odvolání proti takovému rozhodnutí výslovně zapovídá.

Z uvedeného vyplývá, že napadené usnesení odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam, neboť odpovídá ustálené judikatuře soudů, a že tedy proti němu není dovolání přípustné ani podle ustanovení , a Nejvyšší soud České republiky proto dovolání úpadce - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a věty první , neboť úpadce na náhradu svých nákladů nemá právo a nikomu dalšímu v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. listopadu 2010

JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.

předseda senátu