Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4429/2009

U S N E S E N Í

L. Š.

1) J. D.

, zastoupené JUDr. Tomášem Udržalem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Smilova 386, a

2) I. D.

, zastoupené JUDr. Jarmilou Černou, advokátkou se sídlem v Pardubicích, Sladkovského 484, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 9. prosince 2008, č.j. -294, takto:

I. Dovolání žalobce

se odmítá

.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované 2) na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jarmily Černé, advokátky se sídlem v Pardubicích, Sladkovského 484.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud v Pardubicích (dále již „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 30. dubna 2008, č.j. -258, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že

„L. Š., zemřelý 8 .7. 2002

(,)

byl ke dni své smrti vlastníkem domu č.p. 937 se stavební parcelou č. 1770 a zahradou p.č. 2320/19, to vše v katastrálním území P.“

, a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále již „odvolací soud“) v záhlaví citovaným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně v meritorním a nákladovém výroku (tj. ve výrocích I. a II.) ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 1) zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil, dále rozhodl o povinnosti žalobce nahradit žalované 1) specifikované náklady řízení před soudy obou stupňů (výrok II.), rozsudek soudu prvního stupně v meritorním výroku a v nákladovém výroku ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 2), jakož i ve výroku náhradě nákladů řízení státu (tj. ve výrocích I., III. a IV.) potvrdil (výrok III.), a rozhodl též o povinnosti žalobce nahradit žalované 2) specifikované náklady odvolacího řízení (výrok IV.).

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu, a to do všech jeho výroků, podal žalobce (dále již „dovolatel“) prostřednictvím svého advokáta včasné dovolání, v němž sice formálně uplatňuje všechny zákonem předvídané dovolací důvody ve smyslu , b) a odst. 3 o. s . ř., avšak z obsahu dovolání je zřejmé, že dovolatel ve skutečnosti brojí (pouze) proti nesprávně zjištěnému skutkovému stavu věci, tedy uplatňuje dovolací důvod ve smyslu založený na tvrzení, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Pokud jde o výrok I. dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu stran zrušení rozsudku soudu prvního stupně a zastavení řízení ve vztahu mezi dovolatelem a žalovanou 1), z dovolání nevyplývá, pro jaké konkrétní důvody je tento výrok dovolatelem vlastně napadán.

K dovolání se prostřednictvím své advokátky vyjádřila žalovaná 2), která (ve stručnosti shrnuto z obsahu jejího vyjádření) uvedla, že je přesvědčena o nedůvodnosti dovolání, neboť nejenže řízení nebylo postiženo žádnou vadou a všechny důkazy byly hodnoceny zcela v souladu se zákonem, ale dovolání ani neobsahuje jasně vytyčenou otázku, kterou by měl dovolací soud řešit. Navrhla, aby dovolací soud podané dovolání jako nepřípustné odmítl, in eventum jako nedůvodné zamítl.

Při posuzování tohoto dovolání vycházel Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) z ustanovení části první Čl. II bodu 12 , jímž byl změněn ( ), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle ve znění účinném do 30. června 2009; užití nového ustanovení tím není dotčeno.

Nejvyšší soud proto při projednávání tohoto dovolání postupoval podle ve znění účinném do novely provedené , neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 9. prosince 2008.

Vzhledem k tomu, že dovolání směřující proti výroku I. rozsudku odvolacího soudu o zrušení rozsudku soudu prvního stupně a zastavení řízení ve vztahu mezi dovolatelem a žalovanou 1) nebylo z hlediska uplatněných dovolacích důvodů nijak odůvodněno, a poněvadž k doplnění těchto důvodů ve smyslu již marně uplynula (propadná) lhůta, Nejvyššímu soudu za dané procesní situace nezbylo, než dovolání proti tomuto výroku ve smyslu a věty první odmítnout (srov. k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. června 2003, sp. zn. , publikované pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2004).

Dovolání směřující proti té části výroku III. rozsudku odvolacího soudu, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu mezi dovolatelem a žalovanou 2) potvrzen, není přípustné ve smyslu , b) , a nebylo shledáno přípustným ani ve smyslu Je tomu tak již z toho důvodu, že dovolatel fakticky v dovolání brojí proti tomuto meritornímu výroku prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu ve smyslu , který lze ovšem uplatnit pouze v případech, kdy je dovolání přípustné podle a b), popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení ( a 238a). O takový případ se ovšem v této věci jako nejedná. Nebylo proto možné skrze tento (fakticky jako jediný) uplatněný dovolací důvod zabývat se přípustností dovolání, neboť při posuzování přípustnosti dovolání ve smyslu , odst. 3 za použití způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu , případně výjimečně za užití dovolacího důvodu podle písm. a) cit. paragrafu při řešení (procesních) otázek zásadního právního významu, dovolací soud vychází ze skutkového stavu věci, jak byl zjištěn soudem prvního stupně (odvolacím soudem), resp. na jehož základě odvolací soud v meritu věci rozhodl.

Jinými slovy řečeno, přípustnost tzv. nenárokového dovolání [ ] může být založena jen v případě, kdy dovolatel v dovolání označí pro výsledek sporu relevantní právní otázku, jejíž řešení odvolacím soudem činí rozhodnutí tohoto soudu rozhodnutím zásadního právního významu. Neuvede-li dovolatel v dovolání žádnou takovou otázku nebo jen otázku skutkovou, nemůže dovolací soud shledat nenárokové dovolání přípustným (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2007, sp. zn. , in www.nsoud.cz).

Z uvedeného důvodu proto Nejvyšší soud dovolání dovolatele, pokud směřovalo proti shora cit. meritornímu výroku rozsudku odvolacího soudu, podle ustanovení věty první a odmítl.

Protože dovolání není přípustné ani proti nákladovému výroku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 4/2003), Nejvyšší soud je rovněž podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , a 146 odst. 3 , když v dovolacím řízení žalované 2) vznikly náklady spojené s jejím zastoupením advokátkou, které sestávají z odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní pomoci (vyjádření k dovolání) v částce 5.000,- Kč [odměna z částky určené podle , vyčíslená podle , , snížená podle vyhlášky na polovinu a o dalších 50% podle ], a z náhrady hotových výdajů podle v částce 300,- Kč. Celkem výše přisouzené náhrady nákladů dovolacího řízení žalované 2) činí 5.300,- Kč, která je po úpravě o 20% daň z přidané hodnoty, jejímž plátcem je advokátka žalované 2), představována částkou 6.360,- Kč ( ).

Poslední nákladový výrok je pak odůvodněn ustanovením věta první, , a per analogiam, neboť žalobce s ohledem na výsledek tohoto dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalované 3) podle obsahu spisu v tomto dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly, takže podmínky pro aplikaci ustanovení stanovícího, že odmítne-li soud žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení, je žalobce (navrhovatel) povinen hradit ostatním účastníkům jejich náklady, v daném případě osvědčeny nebyly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. října 2010

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu