Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4044/2008

U S N E S E N Í

Ing. J. S.

E. M.

, zastoupené JUDr. Olgou Štefanikovou, advokátkou se sídlem Znojmo, Vinohrady 7, o zaplacení částky 467.582,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. prosince 2007, č. j. -542, takto:

I. Dovolání se

odmítá.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na nákladech dovolacího řízení částku 10.300,- Kč k rukám JUDr. Olgy Štefanikové, advokátky se sídlem Znojmo, Vinohrady 7.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud ve Znojmě rozsudkem ze dne 22. listopadu 2004, č. j. -484, ve znění opravných usnesení ze dne 13. prosince 2004, č. j. -489, a ze dne 24. ledna 2005, č. j. -503, uložil žalovanému J. M. povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částky 177.000,- Kč a 140.582,- Kč se 17 % úroky z prodlení od 2. 5. 1995 do zaplacení (výroky I. a II.), zamítl návrh, aby žalovaný zaplatil žalobci 150.000,- Kč se 17 % úroky z prodlení od 2. 5. 1995 do zaplacení a smluvené úroky ve výši 25 % z částky 327.000,- Kč od 30. 5. 1995 do zaplacení a z částky 140.582,- Kč od 3. 5. 1994 do zaplacení (výroky III., IV. a V.), dále zamítl návrh, aby žalovaná zaplatila žalobci společně a nerozdílně s J. M. částku 327.000,- Kč se smluveným úrokem ve výši 25 % od 30. 5. 1995 do zaplacení a částku 140.582,- Kč se smluveným úrokem ve výši 25 % od 3. 5. 1994 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 17 % z částky 327.000,- Kč od 2. 5. 1995 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 17 % z částky 140.582,- Kč od 2. 5. 1995 do zaplacení (výrok VI.), rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky navzájem a mezi účastníky a státem (výroky VII., VIII. a XI.) a o odměně a náhradě hotových výdajů zástupcům ustanoveným žalobci a Josefu Muchovi (výroky XI. a X.).

K odvolání žalobce Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 17. prosince 2007, č. j. -542, nepřipustil změnu žaloby v navrhovaném blíže specifikovaném znění, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku VI., změnil jej ve výroku VIII. a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.

Žalobce napadl rozsudek odvolacího soudu ve všech jeho výrocích dovoláním.

Dovolání proti výrokům, jimiž nebyla připuštěna změna žaloby (výrok I.) a bylo rozhodnuto o nákladech řízení (výroky III., IV. a V.), není přípustné. Protože tato rozhodnutí mají vždy povahu usnesení, i když jsou součástí rozhodnutí o věci samé, které má formu rozsudku ( ), je třeba přípustnost dovolání zkoumat z hledisek uvedených v až , , ve znění do 30. 6. 2009 - dále opět jen „“ (Čl. II., bod 12. ), které stanoví podmínky přípustnosti dovolání proti usnesení odvolacího soudu. Přípustnost dovolání proti rozhodnutí o návrhu na změnu žaloby a o náhradě nákladů řízení nemůže být dána podle , neboť nejde o rozhodnutí ve věci samé, tedy takové, které řeší práva a povinnosti účastníků uplatněná žalobou (pojem „věc sama“ je právní teorií i soudní praxí vykládán jednotně jako věc, která je tím předmětem, pro nějž se řízení vede; v řízení, v němž má být rozhodnut spor o právo mezi účastníky, kteří stojí proti sobě v postavení žalobce a žalovaného - tak jako v posuzovaném případě - je tedy věcí samou nárok uplatněný žalobou, o němž má být v řízení věcně rozhodnuto). Dovolání proti těmto výrokům není přípustné ani podle a , protože jimi nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou v nich taxativně vyjmenovány, a nejde rovněž o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2009, sp. zn. , a ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 4/2003).

Dovolání proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku zamítajícím žalobu ve vztahu k žalované, není přípustné podle , a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť rozsudek odvolacího soudu nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ). Z citovaného ustanovení vyplývá, že na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce, lze usuzovat jen z okolností uplatněných dovolacím důvodem podle

Žalobce sice v dovolání namítá nesprávnost právního závěru odvolacího soudu, že žalovaná není ve sporu pasivně legitimovaná, neboť nebyla ve vztahu k němu solidárně zavázána s J. M., avšak z obsahu samotného dovolání (tj. z vylíčení důvodů dovolání - ) je zřejmé, že nesouhlasí se skutkovými zjištěními, z nichž rozsudek odvolacího soudu vychází (žalovaná nebyla účastníkem jednání mezi žalobcem a J. M., neuzavřela smlouvu o narovnání a smlouva o narovnání se nevztahovala na smlouvu o sdružení uzavřenou mezi žalovanou a J. M.). Podstatou všech jeho námitek je nesouhlas s tím, ke kterým důkazům odvolací soud přihlédl a jak tyto důkazy hodnotil, a také skutečnost, že odvolací soud nevzal v úvahu všechny skutkové okolnosti, které jsou podle jeho názoru významné. Žalobce na rozdíl od skutkového zjištění odvolacího soudu (který je převzal od soudu prvního stupně) v dovolání předestírá vlastní skutkové závěry (zejména, že smlouva o sdružení byla dne 1. 10. 1992 uzavřena žalovanou a J. M. za účelem výstavby penzionu, že žalovaná se podle ujednání v této smlouvě zavázala rovným dílem financovat stavbu, že zmocnila J. M., aby za ni ve všech věcech týkajících se penzionu jednal, a že J. M. i za žalovanou mu udělil plnou moc za účelem realizace stavby penzionu, včetně financování), z nichž pak dovozuje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci (že žalovaná je mu zavázána společně a nerozdílně s J. M.). Tím, že žalobce na odlišném skutkovém stavu buduje odlišný právní názor na věc, nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující. Námitky žalobce tudíž nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle , nýbrž dovolacího důvodu podle Správnost rozsudku odvolacího soudu z hlediska tohoto dovolacího důvodu nemohl dovolací soud přezkoumat, neboť skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu eventuálně vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, není způsobilá založit přípustnost dovolání podle

K podáním žalobce ze dne 4. 4. 2008 a ze dne 9. 7. 2009, které nebyly sepsány advokátem, nemohl dovolací soud přihlížet ( ).

Nejvyšší soud dovolání žalobce podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a a žalobci, jehož dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalované náklady, které jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky. Tyto náklady sestávají z odměny advokátky ve výši 10.000,- Kč (, . ve spojení s , ve spojení s a , v platném znění) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (, a 3 , v platném znění).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 19. října 2010

JUDr. Blanka Moudrá, v. r.

předsedkyně senátu