Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3645/2009

U S N E S E N Í

L. K.

,

zastoupené JUDr. Miroslavem Pavlasem, advokátem se sídlem v Ostravě 1, Fügnerova č. 12, proti žalovanému

Zajišťovacímu fondu družstevních záložen

se sídlem v Praze 1, Bartolomějská č. 11/291, IČ 25662503, zastoupenému JUDr. Jiřím Kovandou, advokátem se sídlem v Praze 1, Vodičkova č. 28, o 6.685,- Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalobkyní proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. června 2006, č. j. -90, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. června 2008, č. j. -73, takto:

I. Dovolání žalobkyně

se odmítá

.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.760,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jiřího Kovandy, advokáta se sídlem v Praze 1, Vodičkova č. 28.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 29. 6. 2006, č. j. -90, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 24. 1. 2006, č. j. -72, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení 6.685,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně od 1. 9. 2001 do zaplacení a rozhodnuto, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 7.497,- Kč k rukám advokáta JUDr. Jiřího Kovandy; zároveň rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení 7.318,50 Kč k rukám advokáta JUDr. Jiřího Kovandy.

Proti tomuto rozsudku městského soudu podala žalobkyně žalobu pro zmatečnost z důvodu uvedeného v ustanovení Odnětí možnosti jednat před soudem spatřuje zejména v tom, že při odvolacím jednání dne 29. 6. 2006 bylo zástupci žalobkyně „znemožněno při přednesu odvolání doplnit je o další tvrzení významná pro rozhodnutí ve věci a o připomínky k nesprávnému právnímu názoru soudu prvního stupně“, že odvolací soud nepřipustil, aby zástupce žalobkyně shrnul své návrhy, vyjádřil se k dokazování a ke skutkové a právní stránce věci, že „předsedkyně senátu nedala zástupci žalobkyně možnost, aby dodatečně doložil podklady, že u žalobkyně jsou důvody zvláštního zřetele hodné umožňující její částečné nebo úplné osvobození od nákladů řízení ve smyslu ust. “, a že „ani jednu námitku ke znění protokolu nebo návrh na doplnění protokolu neřešila předsedkyně senátu odvolacího soudu způsobem popsaným v Komentáři k – 6. vydání 2003 k “.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 2. 4. 2007, č. j. -27, žalobu pro zmatečnost zamítl a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení 10.234,- Kč k rukám advokáta JUDr. Jiřího Kovandy. Dovodil, že žaloba pro zmatečnost není důvodná, neboť „z obsahu celé žaloby pro zmatečnost vyplývá, že žalobkyně není srozuměna se skutkovými a právními závěry soudů obou stupňů“, přičemž „námitky žalobkyně ve skutečnosti představují dovolací důvody podle ustanovení a b) , nikoli důvod žaloby pro zmatečnost podle “.

K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 25. 6. 2008, č. j. -73, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech odvolacího řízení 10.234,- Kč k rukám advokáta JUDr. Jiřího Kovandy. Poté, co neshledal za opodstatněnou námitku podjatosti soudkyně JUDr. Jany Šrédlové, která projednávala a rozhodovala věc u soudu prvního stupně, dospěl shodně se soudem prvního stupně k závěru, že žalobkyni nebyla v řízení před Městským soudem v Praze jako soudem odvolacím odňata možnost jednat před soudem a že tedy podmínky ustanovení nebyly splněny.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. V písemném podání, sepsaném dne 8. 10. 2008 a doručeném Městskému soudu v Praze dne 9. 10. 2008, žalobkyně uvedla: „Dovolávám se (blanketně) proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 6. 2008, doručeného obecnému zmocněnci žalobkyně dne 14. 8. 2008, č. j. -73“.

Žalovaný navrhl, aby dovolací soud dovolání žalobkyně pro nepřípustnost odmítl; dovolání navíc považuje za neurčité.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , , ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále jen „“), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1. 7. 2009 (srov. Čl. II bod 12 , kterým se mění , ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení , přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání trpí vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Podle ustanovení věty první účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle ustanovení dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání; nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v ustanovení , běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce ( ), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Dovolání lze podat z důvodu, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nebo že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Je-li dovolání přípustné podle ustanovení a b) , popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení ( a ), lze dovolání podat také z důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování ( ).

K uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu ustanovení nepostačuje, jestliže dovolatel v dovolání pouze označí některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení a 3 (například tím, že odkáže na ustanovení zákona nebo že odcituje jeho zákonnou skutkovou podstatu). V dovolání je uvedeno, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen tehdy, jestliže dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že určitý dovolací důvod je dán, tedy - řečeno jinak - jestliže vylíčí okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které tak naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení a 3 Chybí-li v dovolání vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné z hlediska jeho správnosti přezkoumat (srov. větu první ).

Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel tuto vadu dovolání může odstranit a své dovolání doplnit o uvedení dovolacích důvodů - jak vyplývá z ustanovení - jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do uplynutí lhůty určené k podání dovolání v ustanovení V případě, že dovolání podal dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení (tj. nemá-li sám nebo osoba, která za něj jedná, právnické vzdělání - srov. ) a který z tohoto důvodu byl ve smyslu ustanovení soudem řádně vyzván (srov. ) k odstranění uvedeného nedostatku podmínky řízení, prodlužuje se běh této lhůty až do dne, kterým uplyne lhůta, která mu byla určena k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Požádá-li však dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení, ještě před uplynutím lhůty k podání dovolání, popřípadě před uplynutím uvedené prodloužené lhůty, soud o ustanovení zástupce pro podání dovolání (srov. ), běží lhůta (zásadně v trvání dvou měsíců) k doplnění dovolání znovu ode dne právní moci usnesení, kterým bylo o jeho žádosti rozhodnuto.

Marným uplynutím lhůty podle ustanovení se původně odstranitelná vada (neúplnost) dovolání, spočívající v tom, že v dovolání nebyl uveden dovolací důvod, stává neodstranitelnou. Znamená to mimo jiné, že po uplynutí této lhůty není možné dovolatele postupem podle ustanovení , a vyzvat k doplnění dovolání o uvedení dovolacího důvodu a že dovolací soud k případnému opožděnému doplnění dovolání o tuto náležitost nemůže přihlédnout. Protože v dovolacím řízení, v němž nebyl vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní, nelze pokračovat, musí být dovolání, které neobsahuje dovolací důvod a které o tuto náležitost nebylo do uplynutí lhůty uvedené v ustanovení doplněno, podle ustanovení a odmítnuto (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2004, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. , uveřejněné pod č. 31 v časopise Soudní judikatura, ročník 2005, anebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne ze dne 23. 3. 2005, sp. zn. , uveřejněné pod č. 91 v časopise Soudní judikatura, ročník 2005).

V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně podala proti usnesení odvolacího soudu včas dovolání, aniž by v něm uvedla, v jakých okolnostech spatřuje naplnění dovolacích důvodů (uvedla pouze „dovolávám se blanketně“), a že při podání dovolání nebyla splněna podmínka dovolacího řízení uvedená v ustanovení (žalobkyně nebyla zastoupena advokátem a nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by měla právnické vzdělání).

K odstranění nedostatku podmínky dovolacího řízení nejdříve soud prvního stupně usnesením ze dne 26. 11. 2008, č. j. -64, a poté znovu Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne 28. 11. 2008, č. j. -84, žalobkyni vyzval, aby si pro podání dovolání v této věci zvolila zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 6. 2008, č. j. -73, s poučením, že „nebude-li u Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. ) předložena plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání do 20 dnů od doručení tohoto usnesení, bude dovolací řízení zastaveno“; usnesení Nejvyššího soudu ČR bylo žalobkyni doručeno dne 12. 12. 2008 (náhradním způsobem ve smyslu a 6 ). Podáním ze dne 19. 11. 2008, doručeným Městskému soudu v Praze dne 24. 11. 2008,

a znovu podáním ze dne 29. 12. 2008, doručeným Nejvyššímu soudu ČR dne 30. 12. 2008,

žalobkyně požádala o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro podání dovolání.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 19. 1. 2009, č. j. -98, rozhodl, že žalobkyni se pro dovolací řízení přiznává osvobození od soudních poplatků (výrok I.) a že se jí pro dovolací řízení ustanovuje zástupcem advokát JUDr. Miroslav Pavlas se sídlem v Ostravě 1, Fügnerova č. 12 (výrok II.); zároveň ji znovu vyzval, aby „do 10 dnů od právní moci výroku II. tohoto usnesení prostřednictvím ustanoveného advokáta doplnila podání (dovolání) ze dne 18. 10. 2008 o náležitosti uvedené v “, které specifikoval, s poučením, že „pokud nebude dovolání řádně a včas doplněno, dovolací soud dovolání odmítne“. Uvedené usnesení bylo doručeno žalobkyni i ustanovenému advokátovi JUDr. Miroslavu Pavlasovi dne 23. 1. 2009 a nabylo právní moci dne 10. 2. 2009. Od tohoto dne začala žalobkyni běžet dvouměsíční lhůta k doplnění (odstranění vad) dovolání (srov. část druhé věty za středníkem a větu první ), která uplynula dnem 10. 4. 2009.

Do uplynutí této lhůty (tj. do dne 10. 4. 2009) však žalobkyně dovolání o uvedení dovolacích důvodů nedoplnila; stalo se tak až písemným podáním jejího zástupce advokáta JUDr. Miroslava Pavlase ze dne 30. 4. 2009, které bylo odevzdáno

na provozovně držitele poštovní licence v

Bohumíně 1 jako doporučená zásilka pod č. R 047015 dne 12. 5. 2009 a doručeno Městskému soudu v Praze dne 14. 5. 2009, tedy po marném uplynutí lhůty, během níž bylo možno vady dovolání odstranit. Protože k opožděně provedenému doplnění dovolání o údaj, z jakých důvodů se usnesení odvolacího soudu napadá, nelze přihlédnout, žalobkyně tak dovolacímu soudu, který je - jak již výše uvedeno - vázán uplatněnými dovolacími důvody, zabránila, aby mohl napadené usnesení odvolacího soudu po stránce kvalitativní (z hlediska jeho správnosti) přezkoumat.

Na uvedeném závěru ničeho nemění ani skutečnost, že žalobkyně podáním ze dne 24. 2. 2009 prostřednictvím svého zástupce požádala „o prodloužení lhůty pro podání doplnění dovolání do 30. 4. 2009“ a že Městský soud v Praze přípisem ze dne 25. 3. 2009 (doručeným dne 30. 3. 2009) zástupci žalobkyně advokátovi JUDr. Miroslavu Pavlasovi v souvislosti se sdělením, že „žádá o urychlené předložení doplnění dovolání“, stanovil k doplnění dovolání lhůtu „15 dnů od doručení této výzvy“, neboť lhůta určená v k doplnění dovolání o dovolací důvody je lhůtou zákonnou a soud ji (za stavu, kdy žalobkyni již byl ustanoven zástupce) v žádném případě nemůže prodloužit (srov. větu první ).

Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení a věty první odmítl.

V dovolacím řízení vznikly žalovanému v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které spočívají v paušální odměně ve výši 2.000,- Kč (srov. , , , , , a ve znění , č. , č. a č. ) a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. ve znění , č. , č. , č. a č. ), celkem ve výši 2.300,- Kč. Vzhledem k tomu, že advokát JUDr. Jiří Kovanda osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, patří k nákladům řízení podle ustanovení a 3, věty druhé vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty určená z odměny za zastupování, z náhrad a z jejích hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty [20% - srov. , o dani z přidané hodnoty], tedy částka 460,- Kč (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp.zn. , který byl uveřejněn pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005). Protože dovolání žalobkyně bylo odmítnuto, dovolací soud jí podle ustanovení věty první, a uložil, aby žalovanému náklady dovolacího řízení v celkové výši 2.760,- Kč nahradila. Žalobkyně je povinna přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta, který žalovaného v tomto řízení zastupoval ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. října 2010

JUDr. Mojmír Putna, v. r.

předseda senátu