Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3823/2009

U S N E S E N Í

Ing. L. M.,

M. V.,

zastoupené JUDr. Vladimírem Doležalem, advokátem se sídlem v Praze 7, Dobrovského č. 10, o zaplacení částky 300.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. ledna 2009, č.j. -45, takto:

I. Dovolání žalobce

se zamítá.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 12.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Vladimíra Doležala, advokáta se sídlem v Praze 7, Dobrovského č. 10.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 5. září 2008, č.j. -25, řízení v označené věci zastavil podle ustanovení věta první (dále jen „“) ve spojení s ustanovením téhož zákona a rozhodl o náhradě nákladů řízení a o vrácení zaplaceného soudního poplatku.

K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 28. ledna 2009, č.j. -45, usnesení soudu prvního stupně podle potvrdil ve výroku o zastavení řízení, ve výroku o náhradě nákladů řízení je změnil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud mimo jiné poukázal na skutečnost, že žalobce stejně jako v řízení vedeném pod sp.zn. u Okresního soudu v Ostravě se domáhá po žalované vydání bezdůvodného obohacení na základě tvrzení, že podle rozsudku téhož okresního soudu ze dne 10. října 2002, č.j. -105, je vůči němu právně neúčinná kupní smlouva, kterou dlužník Ostramo, Vlček a spol., s.r.o. převedl na žalovanou v rozhodnutí označené nemovitosti v katastrálním území J. V obou žalobách uvedl, že žalovaná dotčené nemovitosti od roku 1998 do roku 2001 pronajímala za částky 10.000,- Kč a 15.000,- Kč měsíčně a obohatila se tak celkem o 720.000,- Kč. Žalobce tak peněžité plnění požadoval se shodným skutkovým tvrzením. Tím není, pokud žalobce „nově“ uvedl, že v osmdesátých a devadesátých letech byl změněn stavebně-technický účel stavby v souvislosti s milionovými investicemi. Podle pravomocného rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 29. října 2002, č.j. -65, je (ve skutečnosti) vlastníkem dotčených nemovitostí obec J. Toto usnesení odvolacího soudu bylo žalobci doručeno dne 24. února 2009 a právní moci nabylo dne 25. února téhož roku.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 23. dubna 2009 včasné dovolání, doplněné podáním jeho zástupkyně (dáno na poštu dne 3. srpna 2009; z tohoto důvodu k němu však již nebylo možno přihlížet s ohledem na ustanovení , neboť dovolací lhůta žalobci uplynula již dne 24. dubna 2009). Dovolatel vyvozuje přípustnost tohoto mimořádného opravného prostředku z ustanovení Uplatňuje dovolací důvod ve smyslu ustanovení Dovozuje, že v posuzované věci nejde o případ litispendence (správně o případ překážky věci rozsouzené), neboť žaloba spočívá na odlišném právním vztahu. Navrhuje, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil, a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

K dovolání se prostřednictvím svého zástupce písemně vyjádřila žalovaná, přičemž dovozuje, že není opodstatněné.

Dovolací soud přihlédl k čl. II bodu 12. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a uvážil, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou, která je zastoupena advokátem podle ustanovení , stalo se tak ve lhůtě vymezené ustanovením , je charakterizováno obsahovými i formálními znaky požadovanými ustanovením a je přípustné podle ustanovení

Poté dovolací soud usnesení Krajského soudu v Ostravě přezkoumal v souladu s ustanovením až 3 a dospěl k závěru, že toto dovolání není důvodné.

Z ustanovení vyplývá, že právní úprava institutu dovolání obecně vychází ze zásady vázanosti dovolacího soudu podaným dovoláním. Dovolací soud je přitom vázán nejen rozsahem dovolacího návrhu, ale i uplatněným dovolacím důvodem. Současně je však v případech, je-li dovolání přípustné, povinen přihlédnout i k vadám uvedeným v ustanovení , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, které však z obsahu napadeného spisu nebyly seznány.

Podle jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být tatáž věc v rozsahu závaznosti výroku rozsudku projednávána znovu.

Citované ustanovení vymezuje překážku věci pravomocně rozsouzené (rei iudicatae), která brání tomu, aby věc, o níž bylo pravomocně rozhodnuto, byla znovu projednávána. Jde-li o neodstranitelnou překážku řízení, soud řízení zastaví ( ). O stejnou věc, o níž již bylo pravomocně rozhodnuto, se jedná tehdy, týká-li se stejného předmětu řízení a těchže osob (k tomu srovnej též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. března 2002, sp. zn. , publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 1103). Z hlediska podmínek řízení pro zastavení řízení z důvodu překážky věci rozsouzené není třeba zabývat se s daným případem souvisejícími otázkami hmotného práva. Z tohoto hlediska je podstatná toliko totožnost účastníků řízení a předmětu řízení. Tentýž předmět řízení je dán tehdy, jestliže tentýž nárok nebo stav vymezený žalobním petitem (údajem o tom, čeho se žalobce domáhá) vyplývá ze stejných skutkových tvrzení, jimiž byl uplatněn, t.j. ze stejného skutku).

Jak vyplývá z napadeného rozhodnutí, odvolací soud – jak již bylo uvedeno – při svém rozhodování vyšel ze skutečnosti, že se žalobce, stejně jako v řízení vedeném pod sp.zn. u Okresního soudu v Ostravě, domáhá po žalované vydání bezdůvodného obohacení na základě tvrzení, že podle rozsudku téhož okresního soudu ze dne 10. října 2002, č.j. -105, je vůči němu právně neúčinná kupní smlouva, kterou dlužník Ostramo, Vlček a spol., s.r.o. převedl na žalovanou v rozhodnutí označené nemovitosti v katastrálním území J. V obou žalobách uvedl, že žalovaná dotčené nemovitosti od roku 1998 do roku 2001 pronajímala za částky 10.000,- Kč a 15.000,- Kč měsíčně a měla se tak obohatit celkem o 720.000,- Kč. Žalobce proto peněžité plnění požadoval se shodným skutkovým tvrzením, na čemž nemohlo nic změnit to, pokud „nově“ uvedl, že v osmdesátých a devadesátých letech byl změněn stavebně -technický účel stavby v souvislosti s milionovými investicemi, neboť podle pravomocného rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 29. října 2002, č.j. -65 je vlastníkem dotčených nemovitostí obec J. Z uvedeného je patrné, že odvolací soud při posouzení věci správně vycházel z výše vyložených zásad.

Je proto třeba uzavřít, že usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu správné. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací proto podle věty před středníkem dovolání žalobce zamítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , a , když v dovolacím řízení žalované vznikly náklady spojené s jejím zastoupením advokátem, spočívající v paušální odměně ve výši 10.000,- Kč (srov. , , , a ve znění po novele provedené účinné od 1. 9. 2006) a v paušální náhradě hotových výloh advokátovi v částce 300,- Kč ( ve znění po novele provedené ). Celkem výše přisouzené náhrady nákladů dovolacího řízení činí 10.300,- Kč, která je po úpravě o 20% daň z přidané hodnoty představována částkou 12.360,- Kč ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. září 2010

JUDr. Pavel Pavlík, v. r. předseda senátu