Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 4921/2009

29

Cdo 4921/2009

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně České republiky – Úřadu práce hlavního města Prahy, se sídlem v Praze 3, Domažlická 11, proti žalované Bonsai - Zahrada a. s., se sídlem v Březové - Olešku, Vltavská 1048, PSČ 252 45, identifikační číslo 64 94 91 50, zastoupené Mgr. Ivanou Stlukovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Křemencova 1, PSČ 110 00, o zaplacení částky 44.150,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8, pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. června 2008, č. j. -125, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. června 2008, č. j. -125, k odvolání žalované změnil rozsudek ze dne 20. listopadu 2007, č. j. -100, ve znění opravného usnesení ze dne 3. března 2008, č. j. -111, jímž Obvodní soud pro Prahu 8 uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 44.150,- Kč s příslušenstvím, tak, že žalobu zamítl.

Odvolací soud – odkazuje na ustanovení , , , a , o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů (dále jen „ “) a na ustanovení , , , a , – na rozdíl od soudu prvního stupně uzavřel, že žalobkyně vyplatila zaměstnancům mzdové nároky „předčasně“; povinnost žalované uhradit žalobkyni takto vyplacené mzdové nároky dosud nevznikla a žaloba byla podána předčasně.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, namítajíc, že žaloba byla soudu podána v souladu s ustanovením § 12 zákona a zpochybňujíc závěr odvolacího soudu, podle něhož žalovaná (jako zaměstnavatel) je (byla) účastníkem řízení o uspokojení splatných mzdových nároků zaměstnance, nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti.

Žalovaná považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné a dovolání za nedůvodné.

Dovolání žalobkyně přípustné podle ustanovení (dále jen „ “).

Podle ustanovení rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny.

K povaze sporu mezi Českou republikou (jednající prostřednictvím organizační složky – příslušným úřadem práce) a zaměstnavatelem o úhradu finančních prostředků vyplacených zaměstnancům při platební neschopnosti zaměstnavatele (§ 12 zákona), se Nejvyšší soud vyjádřil v rozsudku ze dne 28. února 2007, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2007 pod číslem 108. V něm formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož v takovém sporu jde o vymáhání mzdových nároků (srov. ustanovení zákona), tj. jde o věc pracovní, o které má v řízení před okresním soudem jednat a rozhodnout senát [srov. ].

Jelikož z obsahu spisu je nepochybné, že soud prvního stupně byl nesprávně obsazen (rozhodnutí vydala samosoudkyně) a řízení před soudem prvního stupně je tak stiženo zmatečnostní vadou podle ustanovení , přičemž odvolací soud, jenž měl rozhodnutí soudu prvního stupně ve smyslu ustanovení pro zmíněnou vadu zrušit a věc vrátit tomuto k dalšímu řízení, uvedenou vadu přehlédl, Nejvyšší soud rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( a 3 ).

V dalším průběhu řízení bude úkolem soudu prvního stupně po (nově) provedeném dokazování (jehož nezbytnost je dána tím, že důkazy byly provedeny před nesprávně obsazeným soudem) posoudit důvodnost žalobou uplatněného nároku (s přihlédnutím k námitkám a argumentaci účastníků v dosavadním řízení) a opětovně ve věci rozhodnout.

Rozhodné znění se podává z bodu 12., části první, článku II. , kterým se mění č. 99/1963 Sb., , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 26. srpna 2010

JUDr. Petr G e m m e l

předseda senátu

29

Cdo 4921/2009

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně České republiky – Úřadu práce hlavního města Prahy, se sídlem v Praze 3, Domažlická 11, proti žalované Bonsai - Zahrada a. s., se sídlem v Březové - Olešku, Vltavská 1048, PSČ 252 45, identifikační číslo 64 94 91 50, zastoupené Mgr. Ivanou Stlukovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Křemencova 1, PSČ 110 00, o zaplacení částky 44.150,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8, pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. června 2008, č. j. -125, takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. června 2008, č. j. -125 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 20. listopadu 2007, č. j. -100, ve znění opravného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 3. března 2008, č. j. -111, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. června 2008, č. j. -125, k odvolání žalované změnil rozsudek ze dne 20. listopadu 2007, č. j. -100, ve znění opravného usnesení ze dne 3. března 2008, č. j. -111, jímž Obvodní soud pro Prahu 8 uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 44.150,- Kč s příslušenstvím, tak, že žalobu zamítl.

Odvolací soud – odkazuje na ustanovení , , , a , o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů (dále jen „ “) a na ustanovení , , , a , – na rozdíl od soudu prvního stupně uzavřel, že žalobkyně vyplatila zaměstnancům mzdové nároky „předčasně“; povinnost žalované uhradit žalobkyni takto vyplacené mzdové nároky dosud nevznikla a žaloba byla podána předčasně.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, namítajíc, že žaloba byla soudu podána v souladu s ustanovením § 12 zákona a zpochybňujíc závěr odvolacího soudu, podle něhož žalovaná (jako zaměstnavatel) je (byla) účastníkem řízení o uspokojení splatných mzdových nároků zaměstnance, nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti.

Žalovaná považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné a dovolání za nedůvodné.

Dovolání žalobkyně přípustné podle ustanovení (dále jen „ “).

Podle ustanovení rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny.

K povaze sporu mezi Českou republikou (jednající prostřednictvím organizační složky – příslušným úřadem práce) a zaměstnavatelem o úhradu finančních prostředků vyplacených zaměstnancům při platební neschopnosti zaměstnavatele (§ 12 zákona), se Nejvyšší soud vyjádřil v rozsudku ze dne 28. února 2007, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2007 pod číslem 108. V něm formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož v takovém sporu jde o vymáhání mzdových nároků (srov. ustanovení zákona), tj. jde o věc pracovní, o které má v řízení před okresním soudem jednat a rozhodnout senát [srov. ].

Jelikož z obsahu spisu je nepochybné, že soud prvního stupně byl nesprávně obsazen (rozhodnutí vydala samosoudkyně) a řízení před soudem prvního stupně je tak stiženo zmatečnostní vadou podle ustanovení , přičemž odvolací soud, jenž měl rozhodnutí soudu prvního stupně ve smyslu ustanovení pro zmíněnou vadu zrušit a věc vrátit tomuto k dalšímu řízení, uvedenou vadu přehlédl, Nejvyšší soud rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( a 3 ).

V dalším průběhu řízení bude úkolem soudu prvního stupně po (nově) provedeném dokazování (jehož nezbytnost je dána tím, že důkazy byly provedeny před nesprávně obsazeným soudem) posoudit důvodnost žalobou uplatněného nároku (s přihlédnutím k námitkám a argumentaci účastníků v dosavadním řízení) a opětovně ve věci rozhodnout.

Rozhodné znění se podává z bodu 12., části první, článku II. , kterým se mění č. 99/1963 Sb., , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 26. srpna 2010

JUDr. Petr G e m m e l

předseda senátu