Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4382/2008

U S N E S E N Í

H. P.

proti povinným

1) M. M.

, zastoupenému JUDr. Otto Mrňavým, advokátem se sídlem v Praze 3, Tachovské náměstí 649/3, a

2) D. M.

, pro částku 480.000.- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. , o dovolání prvního povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze 30. 10. 2007, č. j. -343, takto:

Dovolání

se odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze 7. 8. 2002, č. j. -24, jímž okresní soud nařídil exekuci. Své rozhodnutí odůvodnil závěrem, že po doplnění dokazování uloženém zrušovacím usnesením Nejvyššího soudu ČR z 28. 6. 2006, č. j. -236, vzal za prokázané, že předmětnému řízení překážka věci rozsouzené již nebrání, jelikož výkon rozhodnutí nařízený (pouze proti druhé povinné, protože ve vztahu k prvnímu povinnému byl návrh na nařízení výkonu odvolacím soudem zamítnut) podle stejných exekučních titulů prodejem týchž nemovitostí byl usnesením Okresního soudu v Klatovech z 1. 3. 2005, č. j. -137, ve vztahu k druhé povinné podle zastaven, a že odvolání prvního povinného do tohoto rozhodnutí bylo usnesením Krajského soudu v Plzni ze 14. 6. 2005, č. j. -145, pravomocně dne 30. 6. téhož roku, odmítnuto. Usnesení o zastavení výkonu rozhodnutí z 1. 3. 2005 nabylo právní moci dnem 3. 5. téhož roku.

V dovolání, jehož přípustnost dovozuje „podle poučení v usnesení krajského soudu“ z ustanovení , odst. 3 (zásadní právní význam napadenému rozhodnutí přisuzuje s odůvodněním, že to je „v rozporu s hmotným právem a procesními postupy k tomu stanovenými, jak je upravuje “) povinný, aniž specifikuje dovolací důvod, namítá, že „ve věci existuje ještě překážka nedostatku podmínky řízení, a to nedostatek plné moci,“ jíž měla ke svému zastupování oprávněná zmocnit advokátku JUDr. Libuši Šplíchalovou. Plnou mocí z 28. 10. 2000 (viz č.l. 4) totiž oprávněná uvedenou advokátku nezmocňuje k zastupování v předmětném exekučním řízení sp. zn. , nýbrž v řízení vykonávacím, vedeném u téhož soudu pod sp. zn. .

Nejvyšší soud, jenž věc projednal podle ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, části první ), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání a v tomto ohledu dospěl k závěru, že dovolání přípustné není.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy či soudem dovolacím rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaného ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání neumožňují). Způsobilým dovolacím důvodem, kterým lze dovolání odůvodnit, je tedy (vyjma případu – o který zde nejde, a netvrdí to ani dovolatel – kdy by samotná vada podle splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ /ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních/) jen důvod podle ustanovení , jímž lze namítat nesprávné právní posouzení věci. Při přezkumu napadeného rozhodnutí – tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel napadl – je Nejvyšší soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán ( věta první ).

Hodnocením námitek v dovolání obsažených k závěru o splnění podmínky, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dospět nelze. O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá), totiž v dané věci nejde.

Námitkou, že ve věci bylo rozhodnuto přesto, že oprávněná své zastoupení advokátkou nedoložila plnou mocí, povinný namítá existenci vady řízení, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Tuto námitku však lze uplatnit jen prostřednictvím dovolacího důvodu podle , jenž je ovšem – viz výše – k založení přípustnosti dovolání podle nezpůsobilý (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, ročník 2004, nebo usnesení Ústavního soudu ČR ze 7. 3. 2006, sp. zn. , uveřejněné pod č. 130 v témže časopise, ročník 2006).

Kromě toho, jak plyne ze spisu (č. l. 468, 469), oprávněná vadu své původní plné moci vystavené advokátce JUDr. Libuší Šplíchalové, spočívající v uvedení nesprávné spisové značky řízení (E 1108/2000 namísto správné značky Nc 2709/2000) dne 25. 8. 2008, tedy před předložením věci dovolacímu soudu (14. 10. 2008 – viz č. l. 479) dodatečně doložila. K závěru, že dodatečným předložením plné moci je nedostatek průkazu zastoupení zhojen, a že jsou tak schváleny i ty úkony učiněné v řízení zástupcem účastníka, k nimž došlo před podpisem plné moci, srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR z 24. 10. 1996, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 1997, pod poř. č. 36 a rozsudek Nejvyššího soudu ČSR z 28. 12. 1983, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 2-3, ročník 1985, pod poř. č. 12.

Vzhledem k uvedenému nelze než uzavřít, že případným zrušením napadeného usnesení a vrácením věci by v postavení dovolatele k žádné změně nedošlo. V usnesení z 27. 5. 1999, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 1999 pod poř. č. 94, Nejvyšší soud zaujal a vysvětlil závěr, že přípustnost dovolání podle (nyní, tj. po novelizaci , účinným od 1. 1. 2001, podle , odst. 3 ) je podmíněna i tím, že dotčené právní posouzení věci je – především – významné pro věc předmětnou. Tento předpoklad nesplňuje situace, o niž jde v souzené věci, kdy řešení příslušné právní otázky se nemůže projevit v poměrech dovolatele, tedy zůstane-li jeho postavení vůči druhému účastníku řízení nezměněno, jelikož okamžikem zrušení rozhodnutí krajského a případně i okresního soudu by v důsledku dodatečného předložení bezvadné plné moci došlo ke zhojení plné moci původní, obsahující nesprávné označení spisové značky, ke schválení předchozích procesních úkonů zástupkyně oprávněné a tím i k odpadnutí odstranitelného nedostatku podmínky řízení .

Protože dovolání není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je bez nařízení jednání ( ) podle věty první, odmítl.

O případných nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. září 2010

JUDr. Vladimír M i k u š e k, v. r.

předseda senátu