Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2255/2010

U S N E S E N Í

Ing. Z. Š.

Hypos, spol. s r.o.

, se sídlem v Praze 2, Fričova 2, zastoupené JUDr. Janem Červenkou, advokátem se sídlem v Praze 9, Kovářská 1169/17, o určení vlastnictví, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. března 2006, č.j. -256, takto:

I. Dovolání žalobce

se odmítá

.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jana Červenky, advokáta se sídlem v Praze 9, Kovářská 1169/17.

Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.):

Obvodní soud pro Prahu 2 (dále již „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 31. března 2005, č.j. -222 zamítl žalobu, kterou se žalobce proti žalované domáhal určení, že žalobce a dále MUDr. J. Š. jsou v rozsahu dle žaloby podílovými spoluvlastníky specifikované bytové jednotky a spoluvlastníky předmětných společných prostor a označeného pozemku. Dále rozhodl o nákladech řízení.

K odvolání žalobce Městský soud v Praze (dále již „odvolací soud“) v záhlaví citovaným rozsudkem podle potvrdil ve věci samé rozsudek soudu prvního stupně a ve výroku o nákladech řízení jej zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 24. února 2009, č.j. -334, bylo pravomocně rozhodnuto o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky řízení. Usnesením odvolacího soudu ze dne 19. ledna 2010, č.j. -345, bylo pravomocně rozhodnuto o náhradě nákladů řízení státu. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále již „dovolatel“) původně bez advokáta dovolání. Poté, k výzvě soudu prvního stupně, prostřednictvím své advokátky včas a řádně doplnil dovolání. Z jeho obsahu vyplývá, že dovolatel přípustnost dovolání odvozuje z ustanovení a uplatňuje v něm jednak explicitně dovolací důvod ve smyslu , tj. rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a dále implicitně i dovolací důvod podle ustanovení , tj. že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Dovolatel vytýká odvolacímu soudu nesprávné zhodnocení v dovolání označených důkazů, když sám z těchto důkazů vyvozuje skutková zjištění, která posléze právně hodnotí. Dovolatel se domnívá, že kupní smlouva má být posouzena jako neplatná z důvodu, že dovolatel byl při jednání uveden v omyl, neboť se domníval, že jde o jiný druh smlouvy, než jak byla označena. Dále dovolatel „spatřuje, že nejméně odporuje dobrým mravům, aby byla bytová jednotka na V. v dané rozloze prodána za cenu 400.000,- (Kč) a z tohoto důvodu se domnívá, že kupní smlouva o prodeji předmětného bytu měla být neplatná.“ Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a aby věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Žalovaná ve svém písemném vyjádření uvedla, že dovolání brojí toliko proti hodnocení provedených důkazů před soudy obou stupňů, aniž by odůvodňovalo, v čem dovolatel spatřuje v jednání těchto soudů řešení právní otázky v rozporu s hmotným právem. Otázka právního posouzení v předmětné věci není právní otázkou, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně. Žalovaná navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání dovolatele odmítl. Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) přihlédl k čl. II bodu 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle , ani podle písm. b) téhož zákonného ustanovení, a nebylo shledáno přípustným ani podle téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu Přípustnost tzv. nenárokového dovolání ve smyslu , odst. 3 totiž může být založena jen v případě, kdy dovolatel v dovolání označí pro výsledek sporu relevantní právní otázku, jejíž řešení odvolacím soudem činí rozhodnutí tohoto soudu rozhodnutím zásadního právního významu. Neuvede-li dovolatel v dovolání žádnou takovou otázku nebo jen otázku skutkovou, nemůže dovolací soud shledat nenárokové dovolání přípustným (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2007, sp. zn. , in www.nsoud.cz). Dovolatel v tomto případě žádnou právní otázku, která by měla činit rozhodnutí odvolacího soudu rozhodnutím po právní stránce zásadního významu, nevymezil a Nejvyšší soud ani neshledal, že by rozhodnutí odvolacího soudu bylo v rozporu s hmotným právem nebo judikaturou dovolacího soudu. Jinými slovy řečeno, skutkový stav, jak byl zjištěn soudem prvního stupně a který pro své meritorní rozhodování převzal odvolací soud, a z nějž při posuzování přípustnosti dovolání vycházel i Nejvyšší soud (srov. ), umožňoval odvolacímu soudu přistoupit v odůvodnění písemného vyhotovení jeho rozsudku k danému právně kvalifikačnímu závěru. Přitom sama skutečnost, že dovolatel v dovolání dospívá k jinému právnímu závěru v důsledku jím zhodnocených důkazů, kdy dovozuje skutečnosti, které v řízení před soudy nebyly zjištěny, resp. z nichž odvolací soud při svém rozhodování nevycházel, je zde právně irelevantní. Tímto způsobem totiž dovolatel fakticky nepřípustně uplatňuje dovolací důvod ve smyslu , který je ovšem použitelný pouze tehdy, je-li dovolání přípustné podle a b), popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení ( a 238a), což se netýká této věci. Ani dovolací námitka dovolatele, který „spatřuje, že nejméně odporuje dobrým mravům, aby byla bytová jednotka na V. v dané rozloze prodána za cenu 400.000,- (Kč)...“, není způsobilá přípustnost dovolání podle ustanovení založit, neboť řešení této právní otázky postrádá významový přesah do širšího kontextu soudní praxe, jelikož se týká pouze tohoto konkrétního případu a vychází z dovolatelova odlišného posouzení zjištěných skutečností, než těch, které byly v řízení zjištěny a odvolacím soudem právně posouzeny (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 2. 2005, sp. zn. , či usnesení téhož soudu ze dne 13. 6. 2008, sp. zn. , in www.nsoud.cz). Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, Nejvyšší soud je podle věty první a odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, , a , neboť podle výsledku tohoto dovolacího řízení, kdy dovolání dovolatele bylo odmítnuto, má žalovaná, která se prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřila k dovolání, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Náklady řízení zde sestávající z odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní pomoci (vyjádření k dovolání) v částce 5.000,- Kč [odměna z částky určené podle , vyčíslená podle ustanovení , , snížená podle vyhlášky a o dalších 50% na polovinu podle téže vyhl.], a z náhrady hotových výdajů podle ustanovení , v částce 300,- Kč, vše navýšeno o 20% DPH (tj. o částku 1.060,- Kč) podle a , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení žalované ve výši 6.360,- Kč je dovolatel povinen zaplatit k rukám advokáta, který žalovanou v tomto řízení zastupoval ( ). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci). V Brně dne 27. září 2010

JUDr. Pavel P a v l í k, v. r.

předseda senátu