Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4149/2008

U S N E S E N Í

se sídlem

Praha 2, Rašínovo nábř. 390/42 (adresa pro doručování Územní pracoviště Brno, Orlí 27, Brno), proti žalovaným

1) V. O.

, zastoupenému Mgr. Zdeňkem Rumplíkem, advokátem se sídlem Slavičín, Osvobození 51, a

2) Z. D.,

zastoupené JUDr. Janem Arnoštem, advokátem se sídlem Uherské Hradiště, Havlíčkova 1239, o zaplacení částky 145.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 11. června 2008, č. j. -145, takto:

I. Dovolání se

odmítá.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 9.948,- Kč k rukám Mgr. Zdeňka Rumplíka, advokáta se sídlem Slavičín, Osvobození 51. III. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou nemá žádná z těchto účastnic právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobkyně proti rozsudku ze dne 11. června 2008, č. j. -145, jímž Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 23. října 2007, č. j. -101, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 145.000,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně ode dne 18. 3. 1999 do zaplacení a bylo rozhodnuto o nákladech řízení, a současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle , , ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále jen „“), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť rozsudek odvolacího soudu nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Žalobkyně prostřednictvím způsobilého dovolacího důvodu podle předložila k dovolacímu přezkumu správnost závěru odvolacího soudu dovozujícího, že předmět dohody o omezení převodu nemovitostí uzavřené podle a násl. ve znění před 1. 1. 1992 nebyl sjednán určitě, v důsledku čehož je tato dohoda neplatná ( ). Řešení této otázky však postrádá významový přesah do širšího kontextu soudní praxe, neboť úvaha, zda předmět, jímž měla být pohledávka žalobkyně zajištěna, byl v dohodě sjednán určitým způsobem, tj. způsobem v daném případě jednoznačně stanovujícím, jakou (jaké) konkrétní nemovitost (nemovitosti) se žalovaní zavázali bez souhlasu věřitele nepřevést na jiného, dokud nebude pohledávka věřitele uspokojena, se odvíjí od interpretace projevu vůle účastníků každého právního úkonu individuálně a závěry učiněné v konkrétním případě tak lze jen velmi obtížně zobecnit.

Dovoláním zpochybněná právní otázka určitosti a srozumitelnosti právního úkonu podle , resp. jeho výkladu ve smyslu navíc nepatří z hlediska rozhodovací činnosti dovolacího soudu mezi ty, které dosud nebyly řešeny, a závěr odvolacího soudu vyjadřující se k této otázce koresponduje s touto judikaturou (včetně žalobkyní připomínaného nálezu Ústavního soudu sp. zn. ); v daném případě není možné dospět k výkladu odlišnému od odvolacího soudu, aniž by došlo k nepřípustnému zásahu do autonomie vůle smluvních stran (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 1998, sp. zn. , uveřejněné v časopise Právní rozhledy č. 7/1999, ze dne 19. 5. 2004, sp. zn. , ze dne 20. 9. 2005, sp. zn. , ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. , ze dne 25. 9. 2003, sp. zn. , ze dne 29. 2. 2000, sp. zn. , ze dne 27. 9. 2000, sp. zn. , nebo ze dne 4. 1. 2010, sp. zn. , v nichž dovolací soud dovodil, že právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Interpretace obsahu právního úkonu soudem podle však nemůže nahrazovat či měnit již učiněné projevy vůle; použití zákonných výkladových pravidel směřuje pouze k tomu, aby obsah právního úkonu vyjádřeného slovy, který učinili účastníci ve vzájemné dohodě, byl vyložen v souladu se stavem, který existoval v době jejich smluvního ujednání. Pakliže je obsah právního úkonu zaznamenán písemně, určitost projevu vůle je dána obsahemy, na níž je zaznamenán; nestačí, že účastníkům smlouvy je jasné, co je předmětem smlouvy a jaká jsou jejich práva a povinnosti, není-li to poznatelné z textuy. Určitost písemného projevu vůle je objektivní kategorií a takový projev vůle by neměl vzbuzovat důvodné pochybnosti o jeho obsahu ani u třetích osob).

Ani další námitka, že odvolací soud při výkladu dohody použil interpretační postupy podle ve znění po 31. 12. 1991, ačkoli dohoda byla uzavřena před účinností novely provedené , není způsobilá založit přípustnost dovolání podle , neboť řešení této otázky je jednoznačné a v soudní praxi nečiní žádné výkladové těžkosti (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. l. 2001, sp. zn. , uveřejněné v Souboru pod č. C 103/2). Ustanovení hlavy páté , kterým se mění, doplňuje a upravuje , totiž stanoví, že pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před 1. lednem 1992; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před 1. lednem 1992, se však posuzují podle dosavadních předpisů. Protože v případě výkladu právních úkonů není v dalších ustanoveních hlavy páté nic jiného stanoveno, je třeba právní úkony vykládat ve smyslu ve znění po 31. 12. 1991; odvolací soud v tomto ohledu tudíž nepochybil. Nad rámec uvedeného lze poznamenat, že nejasnost a neurčitost obsahu právních úkonů se podle ve znění do 31. 12. 1991 odstraňovala obdobnými interpretačními postupy - výkladem gramatickým, logickým a systematickým.

Bez významu z hlediska přípustnosti dovolání podle je rovněž argumentace žalobkyně, že určitost a srozumitelnost dohody o omezení převodu nemovitostí dokládá výpověď svědka JUDr. D. ze dne 22. 7. 2007 ve sporu vedeném u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. , neboť představuje nepřípustnou novotu.

Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů dovolání odmítl ( věta první a ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a Žalobkyni, jejíž dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení, které mu vznikly v souvislosti s vyjádřením k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 7.990,- Kč (, ve spojení s , ve spojení s , a , v platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů advokáta ve výši 300,- Kč (, a 3 , v platném znění) a z částky odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 1.658,- Kč, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle , o dani z přidané hodnoty ( ). Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z a Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou bylo rozhodnuto tak, že žádná z nich nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, neboť žalované žádné náklady v této fázi řízení nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci). V Brně dne 22. září 2010 JUDr. Blanka M o u d r á, v. r. předsedkyně senátu