Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3613/2008

U S N E S E N Í

ČEZ Prodej, s. r. o.,

Z. B.,

zastoupenému opatrovníkem JUDr. Milanem Hulmákem, advokátem se sídlem v Praze 2, Botičská 4, pro 73.114,80 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 6. 2007, č. j. -51, takto:

Dovolání

se odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze napadeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 18. 3. 2005, č. j. -14, kterým Obvodní soud pro Prahu 2 nařídil podle svého rozsudku ze dne 17. 1. 2001, sp. zn. , k uspokojení pohledávky oprávněné 73 114,80 Kč s 10 % úroky z prodlení od 6. 7. 2000 do zaplacení, nákladů předcházejícího řízení 4 928,- Kč a nákladů exekuce, které budou určeny, exekuci, jejímž provedením pověřil soudního exekutora Mgr. Jiřího Nevřelu. Dospěl k závěru, že Obvodní soud pro Prahu 2 je místně příslušným soudem, že opatrovník povinného netvrdil ani neprokázal, že by povinný v obvodu tohoto soudu skutečně nebydlel, že povinný se obecně předem nařízení exekuce nemůže bránit u žádného soudu, neboť ta se nařizuje zásadně bez jednání. Zároveň odvolací soud dospěl k závěru, že napadené usnesení obsahuje všechny náležitosti stanovené v , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) ve znění účinném do 31. 10. 2009, dále též jen „ “.

Povinný prostřednictvím svého opatrovníka v dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení , , ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále též jen „ “), namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení ( ). Uvedl, že povinný se v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 2 nezdržuje nejméně deset let a nemá v tomto obvodu ani žádný majetek. Uvedl, že otázka místní příslušnosti soudu podle v případě, že nelze zjistit pobyt povinného, nebyla dovolacím soudem ještě řešena, a že odvolací soud zvolil řešení, které je v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu týkající se úpravy místní přípustnosti podle (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. ). Jestliže aktuální evidované místo trvalého pobytu není bydlištěm ani místem, kde se povinný zdržuje ( ), nemůže být jeho bydlištěm ani místem, kde se povinný zdržuje, ani poslední evidovaný trvalý pobyt. Navrhl proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolací soud projednal dovolání a rozhodl o něm podle , občanský soud řád, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12. ).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí či exekuce, je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c) (srov. ). Protože použití ustanovení je v daném případě vyloučeno (rozhodnutí soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější – odvolacím soudem zrušené – rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je tedy pouze důvod podle ustanovení (nesprávné právní posouzení věci). Při přezkumu napadeného rozhodnutí – a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel zpochybnil – je dovolací soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán ( , věta první, ).

Námitkou, že ve věci rozhodoval místně nepříslušný soud, povinný ve skutečnosti namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, však - jak již bylo vysvětleno výše - přípustnost dovolání ve smyslu založit nemohou (vyjma výjimečného případu, o který zde nejde, kdy otázka, zda je či není takové vady, vychází ze střetu odlišných právních názorů na výklad procesněprávního předpisu). Dovolací soud je zohlední jen, je-li dovolání přípustné ( , věta druhá, ), a tento předpoklad v projednávaném případě, kdy napadené rozhodnutí není zásadního právního významu, naplněn není (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2007, sp. zn. ).

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je podle věty první a odmítl.

O případné náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. srpna 2010

JUDr. Miroslava Jirmanová , v. r.

předsedkyně senátu