Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 906/2010

U S N E S E N Í

L. D.

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného L. D. o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 24. 11. 2009, sp. zn. , byl obviněný L. D. uznán vinným trestným činem křivého obvinění podle § 174 odst. 1, 2 tr. zák. a byl odsouzen podle § 174 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání tři a půl roku. Podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Obviněný podal proti tomuto rozsudku odvolání proti výrokům o vině a trestu. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 11. 2. 2010, sp. zn. , podle tr. ř. zrušil napadený rozsudek v celém rozsahu a podle tr. ř. rozhodl tak, že obviněného L. D. uznal vinným zločinem křivého obvinění podle , 3 písm. c) , ve znění , a odsoudil jej podle tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání tří roků. Podle tr. zák. jej pro výkon trestu zařadil do věznice s ostrahou.Proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 11. 2. 2010, sp. zn. , podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle tr. ř. Obviněný namítl, že svým jednáním neměl v úmyslu poškodit poškozeného O. P. v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo mu způsobit jinou vážnou újmu. Uvedl, že pokud by přistoupil na závěr soudu prvního stupně, že uváděl nepravdivé skutečnosti, bylo to pouze v úmyslu vylepšit si podmínky ve výkonu trestu odnětí svobody. Obviněný tvrdí, že uváděl skutečnosti, o jejichž pravdivosti byl v dané situaci přesvědčen, a předpokládal, že vina poškozeného bude prokázána. Má za to, že jeho jednání nemohlo naplnit znaky trestného činu křivého obvinění podle , 3 písm. c) tr. zákoníku. Obviněný dále napadl způsob hodnocení jednotlivých důkazů a tvrdí, že byl omezen na svém právu na obhajobu.S ohledem na tyto skutečnosti obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle tr. ř. zrušil rozsudek okresního soudu ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu a aby podle tr. ř. věc přikázal Okresnímu soudu v České Lípě, aby věc znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší státní zástupkyně ve svém vyjádření k dovolání uvedla, že dovolání obviněného je sice podáno s odkazem na důvod dovolání podle tr. ř., avšak část námitek směřuje proti neúplnosti dokazování a proti hodnocení provedených důkazů, čímž obviněný fakticky napadl skutková zjištění soudu. Dovolací soud je vázán skutkovými zjištěními učiněnými soudy nižších stupňů, neboť dovolací důvod podle tr. ř. je dán pouze tehdy, spočívá-li napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenému dovolacímu důvodu odpovídá pouze námitka absence úmyslu obviněného poškodit O. P. v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy či způsobit mu jinou vážnou újmu. Nejvyšší státní zástupkyně k této námitce uvedla, že obviněný si musel být vědom, že prodej drog v podmínkách výkonu trestu odnětí svobody je mimořádně závažným deliktem, a že pokud takovou skutečnost sdělí některému z orgánů věznice, musí nutně následovat reakce v podobě okamžitého ukončení pracovního poměru s touto osobou a jejího trestního stíhání. Dovolatel tedy musel být srozuměn s tím, že dojde k poškození křivě obviněné osoby. Z těchto důvodů považuje nejvyšší státní zástupkyně dovolání obviněného za zjevně neopodstatněné. Nejvyšší státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného odmítl podle tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. Současně navrhla, aby bylo takto rozhodnuto v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením tr. ř. S rozhodnutím v neveřejném zasedání souhlasila i pro případ jiného než navrhovaného rozhodnutí podle tr. ř.Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného L. D. je zjevně neopodstatněné. Vycházel přitom z následujících skutečností:Podle tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav věci, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav věci, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu věci zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou skutkové, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod.Nejvyšší soud zjistil, že obviněný v dovolání uplatnil převážně skutkové námitky, jimiž se dovolací soud nemohl zabývat. Judikatura Nejvyššího soudu České republiky vychází z názoru, že důvod dovolání podle tr. ř. není obsahově naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovými zjištěními soudu, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem soudů při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. ). Je zřejmé, že obviněný se těmito námitkami domáhá změny skutkových zjištění, přičemž teprve po změně skutkových zjištění by mělo dojít ke změně právního posouzení skutku. Takové námitky však nenaplňují důvod dovolání podle tr. ř. ani jiný důvod dovolání podle tr. ř., neboť obviněný jimi napadá pouze správnost hodnocení důkazů a správnost zjištění skutkového stavu věci. Nejvyšší soud proto nepřihlížel k těm námitkám obviněného, jejichž cílem bylo docílit změny skutkového stavu věci.Jedinou námitkou, kterou lze podřadit pod uplatněný dovolací důvod, je námitka obviněného, že svým jednáním neměl v úmyslu vážně poškodit poškozeného O. P. v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo mu způsobit jinou vážnou újmu. Nejvyšší soud však shledal tuto námitku zjevně neopodstatněnou, a to z následujících důvodů:Trestný čin křivého obvinění podle , 3 písm. c) , ve znění , se dopustí ten, kdo jiného lživě obviní z trestného činu v úmyslu přivodit jeho trestní stíhání, v úmyslu jiného vážně poškodit v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu. Z hlediska subjektivní stránky je u uvedeného trestného činu v jeho skutkové podstatě (odst. 2 příslušného ustanovení) vyžadován specifický úmysl, a to úmysl přivodit trestní stíhání, u kterého však postačuje i srozumění s tímto následkem, tj. úmysl eventuální [ , odst. 2 tr. zákoníku]. Ze skutkových zjištění soudů vyplývá (stručně řečeno), že obviněný uvedl před pracovníkem samostatného referátu prevence a stížností ve Věznici Stráž pod Ralskem, kde vykonával trest odnětí svobody, že mu poškozený O. P., zaměstnanec společnosti, která měla ve věznici část svého provozu, v blíže neurčené době nabídl ke koupi a následně prodal blíže nezjištěné množství marihuany, přičemž v důsledku toho byl s poškozeným okamžitě zrušen pracovní poměr a bylo proti němu zahájeno trestní stíhání, které bylo následně pravomocně zastaveno.Z výše popsaných okolností je zjevné, že dovolatel obvinil poškozeného z prodeje omamných a psychotropních látek a jedů v podmínkách výkonu trestu odnětí svobody, přičemž si musel být vědom, že takové obvinění je způsobilé vyvolat vážné následky, a to jak trestní stíhání poškozeného, tak i ztrátu jeho zaměstnání a tím i zdroje obživy. Ačkoli obviněný argumentuje tím, že jediným úmyslem bylo zlepšit si podmínky ve výkonu trestu odnětí svobody, nelze zároveň odhlédnout od skutečnosti, že musel být přinejmenším srozuměn s tím, že sdělením těchto nepravdivých údajů může způsobit osobě křivě obviněné takové následky, které naplňují znaky trestného činu křivého obvinění podle , 3 písm. c) tr. zákoníku. Tuto námitku proto Nejvyšší soud považuje za zjevně neopodstatněnou.Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, Nejvyšší soud České republiky v neveřejném zasedání konaném za podmínek tr. ř. dovolání obviněného L. D. podle tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné.

P o u č e n í :Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.V Brně dne 11. srpna 2010Předseda senátu :JUDr. Jindřich Urbánek