Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1529/2009

U S N E S E N Í

V. Ch.

České spořitelně, a.s.,

IČ.: 45244782,

se sídlem v Praze 4, Olbrachtova č. 1929/62, o zaplacení částky 2,800.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. června 2008, č.j. -58, takto:

I. Dovolání žalobkyně

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění:( )

Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 6. prosince 2007, č.j. -31, zamítl žalobu na zaplacení částky výši 2,800.000,- Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení násl. (dále jen „ “).

Městský soud v Praze, rozsudkem ze dne 26. června 2008, č.j. -58, podle ustanovení (dále jen „ “) rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vzal za prokázané, že smlouva ze dne 13. října 1997, jejímiž účastníky byli žalobkyně a pan Ing. M. H., je absolutně neplatná. Žalovaná nebyla účastníkem smlouvy, ale zástupcem prodávajícího. Majetkový prospěch získaný plněním z neplatného právního úkonu jako bezdůvodné obohacení musí být ve smyslu ustanovení vydán, přičemž podle ustanovení jsou účastníci neplatné smlouvy povinni vrátit vše, co podle ní dostali. Odvolací soud uvedl, že tato zásada platí i v případě, že kupní cena byla žalobkyní zaplacena nikoliv přímo prodávajícímu, ale třetí osobě. Plnění, které účastník neplatné smlouvy v souladu s ujednáním obsaženým ve smlouvě poskytl věřiteli druhé smluvní strany, je povinna mu vrátit druhá smluvní strana. Povinnost stanovená v vydat bezdůvodné obohacení se pak váže k osobě, která se plněním obohatila (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. , resp. ). Pasivně legitimovaným k vydání bezdůvodného obohacení získaného zaplacením kupní ceny na základě neplatné kupní smlouvy je proto v daném případě prodávající, bez ohledu na to, jak bylo s kupní cenou naloženo. Toto rozhodnutí bylo žalobkyni (jejímu zástupci) doručeno dne 12. srpna 2008 a právní moci nabylo téhož dne.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání, podané k poštovní přepravě poslední den lhůty, tj. v pondělí dne 13. října 2008 (k důvodům jdoucím nad rámec tohoto dovolání, pokud jsou obsaženy v jeho pozdějším doplňku, nebylo možno přihlížet - ). Má za to, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod uvedený v ustanovení ). Zejména zdůrazňuje závěr odvolacího soudu, podle něhož nebylo podstatné, jak bylo naloženo s majetkovým prospěchem z neplatného právního úkonu, když jej ve skutečnosti získal někdo jiný, než účastník neplatné smlouvy. Připomíná, že v souzeném případě prodávající nedostal ničeho. Konstatuje, že o obohacení na straně druhého účastníka neplatné smlouvy může jít jen tehdy, jestliže se plnění majetkové hodnoty podle smlouvy projeví zvýšením jeho majetku. V daném řízení však bylo prokázáno , že plnění podle neplatné smlouvy získala třetí osoba, tj. žalovaná, jejíž majetek se zvýšil o částku 2,800.000,- Kč. Navrhuje, aby byl napadený rozsudek dovolacím soudem zrušen, a aby byla věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. K podanému dovolání se vyjádřila žalovaná, a zdůraznila, že není ve sporu pasivně legitimována. Navrhla, aby dovolání bylo odmítnuto.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) přihlédl k čl. II. bodu 12. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení V souvislosti s uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení dovolací soud dovozuje, že napadené rozhodnutí nemá po právní stránce zásadní význam, neboť otázku výkladu ustanovení , resp. téhož zákona, odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, pokud vychází z toho, že spočívá-li bezdůvodné obohacení v plnění na základě neplatné smlouvy, jsou ve vzájemném vztahu pouze její účastníci. Aktivní nebo pasivní věcná legitimace je proto dána pouze na straně účastníků smlouvy. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení získané plněním z neplatné smlouvy mají pouze účastníci smlouvy; prodávající byl příjemcem plnění (kupní ceny) ze smlouvy, přičemž je irelevantní skutečnost, že pokud žalobkyně měla plnit kupní cenu Ing. M. H., byla žalovaná pouze platebním místem tohoto plnění. Stejně tak je nevýznamné, jakým způsobem bylo plnění, které bylo druhou smluvní stranou poskytnuto, konzumováno, konkrétně že žalovaná byla povolána k tomu, aby inkasovanou kupní cenu použila na úhradu dluhů prodávajícího. Majetkový prospěch tak vznikl prodávajícímu, neboť kupní cena byla užita na úhradu jeho dluhů, v důsledku čehož došlo k jeho odbřemenění (analogicky srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. srpna 2008, sp.zn. ). Jestliže dovolatelka v dovolání naznačuje, že uplatněný nárok mohl být eventuálně posuzován z hlediska případné odpovědnosti žalované za způsobenou škodu, nebylo možno k této argumentaci přihlížet s ohledem na ustanovení Pokud žalovaná ve svém dovolání uplatňuje dovolací důvod podle 241a odst. 2 písm. a) , pak nesměřuje k podmínce existence právní otázky zásadního významu (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp.zn. , uveřejněné pod č. 132 v časopisu Soudní judikatura, ročník 2004, nebo usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp.zn. , uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Podané dovolání proto bylo odmítnuto podle ve spojení s téhož zákona.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , a , když žalobkyně s ohledem na jeho výsledek nemá na náhradu těchto nákladů nárok, přičemž však žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 30. července 2010

JUDr. Pavel P a v l í k , v. r.

předseda senátu