Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4290/2008

U S N E S E N Í

I. M.

, proti žalovanému

M. V.

, zastoupenému Mgr. Zbyňkem Havlíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 28, o zaplacení 98.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. června 2008, č. j. -105, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. června 2008, č. j. -105, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 7. ledna 2008, č. j. -73, v části, jíž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 98.000,- Kč se zde specifikovaným příslušenstvím, není přípustné podle , , ve znění účinném do 30. 6. 2009 - dále jen „ “ (srov. článek II, bod 12. ), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá z hlediska kritérií uvedených v po právní stránce zásadní význam.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Z toho, že přípustnost dovolání podle je spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 1. 2001, sp. zn. , a ze dne 25. 1. 2001, sp. zn. , uveřejněná v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod označením C 23/1 a C 71/1). Uplatnění dovolacího důvodu podle namířené proti skutkovým zjištěním, z nichž odvolací soud při svém rozhodování vycházel, je v případě dovolání přípustného podle vyloučeno; při úvahách o přípustnosti dovolání musí dovolací soud vycházet ze skutkového stavu, na němž je založeno právní posouzení věci odvolacím soudem (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2002, usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 130/2006, a ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. ).

Bez významu jsou tudíž dovolací výhrady žalovaného, že v řízení nebylo dostatečně prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce, podle níž mu žalobce půjčil 100.000,- Kč, že soud prvního stupně posoudil nesprávně z hlediska závažnosti výpověď svědka J. M. (otce žalobce), vadně vyhodnotil znalecký posudek z oboru písmoznalectví, nezjišťoval, zda mu žalobce předmět půjčky také odevzdal a že odvolací soud tyto nedostatky nenapravil, resp. neúplná skutková zjištění nedoplnil a stejně jako soud prvního stupně rozhodl na podkladě nesprávně a nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci.

Přípustnost dovolání nemohou založit ani výtky žalovaného, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a spočívá v tom, že odvolací soud své rozhodnutí náležitě nezdůvodnil, resp. nevyložil, na základě jakých tvrzení a provedených důkazů učinil závěr, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce a za jakých podmínek a omezil se na pouhé konstatování, že soud prvního stupně hodnotil provedené důkazy zcela správně“. Dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 2 písm. a/ o. s .ř. může být úspěšně použit pouze v případě, že je dovolání přípustné, tedy že dovolací soud dospěje k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí. Vady řízení samy o sobě, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání nemohou založit, nejsou-li bezprostředním důsledkem řešení právních otázek procesní povahy, na nichž by napadené rozhodnutí spočívalo (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2004, ze dne 23. 8. 2006, sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. či ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. ). Tak tomu v posuzované věci není.

V rámci přípustného dovolacího důvodu podle žalovaný namítá, že datovaná dnem 11. 4. 2006 není uznáním dluhu ve smyslu obč. zák. (správně obč. zák.). S touto námitkou však není možné v posuzované věci spojovat přípustnost dovolání, neboť odvolací soud neučinil závěr, že ze strany žalovaného došlo k uznání dluhu. Naopak dovodil, že dohoda o splátkách uzavřená dne 11. 4. 2006 sice nebyla uznáním dluhu ve smyslu obč. zák., avšak posloužila jako důkaz, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce. Protože odvolací soud své právní posouzení věci na závěru, že ze dne 11. 4. 2006 má současně právní důsledky uznání dluhu ve smyslu obč. zák., nezaložil, nemůže být takový závěr – logicky vzato – ani podroben přezkumu v dovolacím řízení.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; dovolací soud je proto podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , a za situace, kdy žalobci v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl vůči žalovanému právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 28. července 2010

JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á , v. r.

předsedkyně senátu