Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 21/2009

S N E S E N ÍNejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudkyň JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Pavlíny Brzobohaté v exekuční věci oprávněného STAVBA Brno, družstvo, se sídlem v Brně, Podnásepní 10, IČ 000 30 864, zastoupeného JUDr. Pavlem Indrou, advokátem se sídlem v Blansku, Rožmitálova 40, proti povinné STAVBA, k. s., se sídlem v Brně, Kobližná 2, IČ 416 00 819, zastoupené Mgr. Liborem Burianem, advokátem se sídlem v Brně, Špitálka 23b, pro 827.233,50 Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. června 2008, č. j. - 73, takto: Dovolání se odmítá.                                                                                                                                             Stručné odůvodnění ( ):V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud odmítl podle , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), a o změně dalších zákonů, ve znění účinném do 31. 10. 2009, odvolání povinné proti usnesení ze dne 27. 9. 2007, č. j. - 41, kterým městský soud nařídil podle vykonatelného rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 6. 2005, č. j. - 193, k vymožení pohledávky oprávněného ve výši 827.233,50 Kč s příslušenstvím, nákladů předcházejícího řízení ve výši 228.106,- Kč, nákladů oprávněného a nákladů exekuce jejichž výše bude určena samostatným rozhodnutím ( a 88 exekučního řádu), exekuci na majetek povinné, jejímž provedením pověřil soudního exekutora Mgr. Daniela Týče, Exekutorský úřad Blansko. Odvolací soud dospěl shodně se soudem prvního stupně k závěru, že předpoklady pro nařízení exekuce byly splněny. K námitce promlčení práva přiznaného exekučním titulem, vznesené povinnou, uvedl, že soud se při rozhodování o nařízení exekuce touto námitkou nezabývá a že tato otázka může být řešena až při rozhodování o zastavení exekuce. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci podle Namítá, že exekuční titul nelze vykonat vzhledem k ustanovení obch. zák. (jež stanoví objektivní desetiletou promlčecí lhůtu) a že touto okolností se měl zabývat již soud prvního stupně. Jestliže nárok oprávněného byl promlčen ještě před tím, než bylo rozhodnuto o nařízení exekuce, nelze takové rozhodnutí vykonat, a je zcela nadbytečné exekuci nařizovat, neboť řízení nemůže skončit jinak, než zastavením exekuce; jiný postup by vedl k nehospodárnosti řízení a návrh na nařízení exekuce proto měl být zamítnut. Jestliže odvolací soud této námitce nevyhověl s tím, že tato otázka má být řešena až v rámci řízení o zastavení exekuce, věc nesprávně právně posoudil. Navrhl, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena a aby věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 12. části první dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 a neshledal je podle , odst. 2, přípustným, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, která dovodila, že exekuční soud (soud výkonu rozhodnutí) se otázkou promlčení nemůže zabývat již ve fázi nařízení výkonu rozhodnutí, ale teprve ve stadiu jeho zastavení (srov. zejména Stanovisko Nejvyššího soudu ČSR z 18. 2. 1981, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9-10 z roku 1981 pod poř. č. 21 na str. 187/525, dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2006, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2008, sp. zn. ), a nemá tudíž po právní stránce zásadní význam ve smyslu  Nejvyšší soud proto dovolání povinné podle , věty první, a odmítl.O případných nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.                                V Brně dne 28. července 2010                                                                                                       JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu