Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3244/2008

20 Cdo 3244/2008

U S N E S E N Í

 Národního památkového ústavu

PhDr. H. P.

, zastoupené Mgr. Richardem Frommerem, advokátem se sídlem v Olomouci, Ostružnická 6, pro 33 999,- Kč s příslušenstvím, prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci

ze dne 28. 3. 2008, č. j. -62, takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 28. 3. 2008, č. j. -62,

se zrušuje

, a věc

se

 tomuto soudu  

vrací

k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 20. 2. 2008, č. j. -58, zastavil podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), výkon rozhodnutí, nařízený usnesením téhož soudu ze dne 18. 4. 2007, č. j. -9, ve znění usnesení ze dne 26. 4. 2007, č. j. -12, ohledně prodeje movitých věcí sepsaných pod položkou 1) plynová láhev s dvouplotýnkovým vařičem modré barvy a 3) horkovzdušný ventilátor značky ETA 1617 bílé barvy, elektrický (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu návrh povinné na zastavení výkonu rozhodnutí, doručený Okresnímu soudu v Olomouci dne 14. 11. 2007, zamítl (výrok II.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů této fáze řízení (výrok III.). Okresní soud dospěl k závěru, že na rozdíl od plynové láhve s dvouplotýnkovým vařičem a horkovzdušného ventilátoru, které v bytě, kde je demontováno ústřední topení, slouží k vaření a topení, položku č. 2 (reprodukci obrazu) nelze zařadit mezi věci uvedené v , i když se jedná o poslední památku povinné na manželství a dobu prožitou s rodinou na B.

Krajský soud svým rozhodnutím usnesení okresního soudu v odvoláním napadených

výrocích II. a III. potvrdil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Stejně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že je třeba vykládat restriktivně, neboť smyslem výkonu rozhodnutí je především uspokojení vykonatelné pohledávky oprávněného. Proto je třeba podřadit pod toto ustanovení pouze věci, které nemůže povinná postrádat. Takto restriktivně je třeba vykládat i zákaz exekučního prodeje věcí, jenž by byl v rozporu s morálními pravidly. Skutečnost, že povinná v souzené věci označuje obraz za „pietní“, proto nemůže vést k jeho vyloučení z výkonu rozhodnutí. Zároveň uzavřel, že tvrzení povinné o její nemajetnosti nemůže nahradit zjištění, které je povinen provést soudní vykonavatel. Jeho úkony musí vést k přezkoumatelnému závěru, že od výkonu rozhodnutí je třeba upustit z důvodů uvedených v Přitom je třeba součinnosti s oprávněným. Proto jsou úvahy o tom, že průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí nákladů výkonu rozhodnutí, předčasné.

Povinná v dovolání, jehož přípustnost dovozuje z (ve znění účinném do 30. 6. 2009), uvedla, že k místu zobrazeném na reprodukci, má z důvodů souvisejících s okolnostmi, za kterých musela ukončit pracovní poměr a které zároveň bylo místem jejího bydliště, silné citové pouto, proto podle ní tento obraz naplňuje definici věci vyloučené z výkonu rozhodnutí. Současně tvrdí, že obraz, jehož hodnota je „v řádu stovek českých korun“, nemůže objektivně uspokojit pohledávku oprávněného ve výši 33 999,- Kč. Proto nesouhlasí ani se závěrem odvolacího soudu, že není dán důvod k zastavení výkonu rozhodnutí podle , když navíc oprávněný s ohledem na další spory, které s ní vede, její majetkové poměry zná. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12 zákona‚č. ). Dospěl k závěru, že je přípustné, neboť otázkou, kdy lze zastavit výkon rozhodnutí podle se dovolací soud dosud nezabýval, a je důvodné.

     Odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně poté, co dospěl k závěru, že k zastavení výkonu rozhodnutí není dán důvod podle ani písm. e)

K zastavení výkonu rozhodnutí podle je třeba dodat, že Nejvyšší soud se otázkou vyloučení věci z výkonu rozhodnutí, jejíž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly, již ve své dřívější rozhodovací činnosti zabýval (viz usnesení ze dne 19. 7. 2006, sp. zn. ). Konstatoval přitom, že ačkoli ustanovení vyjadřuje princip ochrany povinného při výkonu rozhodnutí, nelze ztratit ze zřetele, že tato ochrana je limitována tím, o co v tomto řízení především jde, totiž vymoci (a nikoli naopak) plnění, jež bylo povinnému uloženo exekučním titulem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2004, sp. zn. , uveřejněné v Soudní judikatuře č. 3, ročník 2004 pod č. 62). Ustanovení je proto třeba vykládat restriktivně a podřadit pod ně pouze věci, které povinný nemůže postrádat, aniž by tím byla snížena jeho lidská důstojnost.

Restriktivně je třeba vykládat i zákaz exekučního prodeje věcí, jenž by byl v rozporu s morálními pravidly. Uvádí-li v tomto směru příkladmo snubní prsten a jiné předměty podobné povahy (např. písemnosti osobní povahy, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se povinného nebo členů jeho rodiny - srov. Kurka, V., Drápal, L.: Výkon rozhodnutí v soudním řízení. Linde Praha, a. s., 2004, s. 476), je zřejmé, že zákon tu má na mysli pouze věci, k nimž má povinný silný osobní vztah a jejichž přechod do vlastnictví jiné osoby by byl z etického hlediska nevhodný. O takové však v projednávané věci, tj. pokud se jedná o grafiku zobrazující starý hrad Bouzov (srov. položka č. 2 protokolu o soupisu movitých věcí ze dne 14. 11. 2007), nejde.

Uvedené závěry jsou zcela použitelné i v projednávané věci a je zjevné, že odvolací soud z nich vycházel a rozhodl v souladu s nimi.

    Ustanovení upravuje situaci, kdy se po nařízení výkonu rozhodnutí (po provedení úkonů směřujících ke zjištění majetku povinného) ukáže, že výtěžek jeho provedení nebude vyšší než předpokládané náklady výkonu rozhodnutí a že tedy pohledávka oprávněného nebude ani zčásti uspokojena, takže jeho realizace by vedla jen ke zvýšení nákladů, jež by nemohly být z výtěžku kryty (obdobně viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 3. 2008, sp. zn. ). Mezi úkony směřující ke zjištění majetku povinného patří nepochybně soupis jeho majetku. Je-li tento soupis proveden, zjištěn majetek, který lze výkonem rozhodnutí postihnout, a tento majetek je oceněn, pak dovolací soud na rozdíl od soudu odvolacího nepovažuje podání návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí podle za předčasné. Soud je za této situace povinen předpokládané náklady oprávněného zjistit, porovnat je s výtěžkem, kterého může být dosaženo při prodeji sepsaných věcí, a na základě tohoto zjištění ve věci rozhodnout.

     Protože rozhodnutí odvolacího soudu není správné a dovolací důvod podle byl uplatněn po právu, Nejvyšší soud toto rozhodnutí zrušil  podle , věty za středníkem, a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení  ( , věta před středníkem, ).

      Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí také odvolací soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, tedy i dovolacího ( , věta druhá, ).

      Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

      V Brně dne 15. července 2010

             JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

                                                                                                                    předsedkyně senátu