Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3277/2009

U S N E S E N Í

H. Š.

P. Š.,

zastoupenému JUDr. Drahomírem Šachtou, advokátem se sídlem v Praze 5 – Smíchově, Radlická 28/663, o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. prosince 2008, č. j. -219, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaný

je povinen

zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.160,- Kč k rukám Mgr. Jaroslava Rychtáře, advokáta se sídlem v Praze 3, Sudoměřská 1038/39, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 16. dubna 2008, č. j. -189, vyhověl žalobě a přivolil k výpovědi žalobkyně z nájmu žalovaného k

„bytu č. 4 o velikosti 1+1 sestávajícího se ze dvou obytných místností, pokoj, kuchyň a příslušenství, ve zvýšeném přízemí domu č. p. 1213, ulice O., P. 5 – S.“

(dále jen „předmětný byt“, resp. „bytová jednotka“), určil, že tříměsíční výpovědní lhůta počne běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po právní moci rozsudku (výrok I.), žalovanému uložil povinnost předmětný byt vyklidit a předat žalobkyni do patnácti dnů po uplynutí výpovědní lhůty (výrok II.), zastavil řízení o vzájemném návrhu žalovaného (výrok III.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok IV.).

K odvolání žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 2. prosince 2008, č. j. -219, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výrocích I., II. a IV. a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, k němuž se žalobkyně prostřednictvím advokáta písemně vyjádřila.

Podle čl. II bodu 12 věty první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 2. prosince 2008, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou (dále jen „ ”).

Dovolání proti citovanému potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle (proto, že rozhodnutí soudu prvního stupně, potvrzené rozsudkem odvolacího soudu, bylo jeho prvním rozhodnutím ve věci) a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle

Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle ; není jím naopak důvod podle , jímž lze vytýkat nesprávnosti ve zjištěném skutkovém stavu. Dovolací soud zastává názor, že vedle dovolacího důvodu podle právě takový dovolací důvod (tj. nepřípustný dovolací důvod podle ) dovolatel – s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) – uplatnil, a to námitkami, jimiž brojil proti skutkovým zjištěním učiněným oběma soudy, resp. proti způsobu hodnocení důkazů, z nichž soudy obou stupňů čerpaly svá skutková zjištění pro posouzení otázky doručení nabídky vlastníka bytu k převodu bytu jeho nájemci (v daném případě dovolateli) ve smyslu , o vlastnictví bytů, ve znění účinném v době doručování nabídky (dále jen „ “), a otázky naplněnosti výpovědního důvodu podle , , ve znění před novelou provedenou Pokud je v dovolání v tomto ohledu argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že kdyby odvolací soud nepochybil ve svých skutkových závěrech a vzal v úvahu skutečnosti, které dovolatel tvrdil, musel by návazně dospět k odlišným právním závěrům ohledně těchto otázek.

Napadené rozhodnutí je založeno rovněž na (předběžném) právním názoru, že žalobkyně je v dané věci aktivně věcně legitimována, neboť je vlastnicí předmětného bytu. Správnost tohoto právního názoru dovolatel v dovolání zpochybnil námitkou (vztahující se ve skutečnosti k rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva k bytové jednotce), že

„v řízení o vkladu vlastnického práva k bytové jednotce dle je třeba … katastrálnímu úřadu předložit nejen nabídku dle ust. , ale i doklad o tom, že tato nabídka byla doručena jejímu adresátovi – nájemci bytu“

.

Nejvyšší soud České republiky již v rozsudku ze dne 26. listopadu 1997, sp. zn. , uveřejněném pod č. 9 v sešitě č. 2 z roku 1999 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, přijal právní závěr, že mimo rámec správního soudnictví není soud oprávněn zkoumat ani věcnou správnost správního aktu (v daném případě rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva k bytu do katastru nemovitostí); může jej přezkoumat jen se zřetelem k tomu, zda jde o akt nicotný (nulitní). Přitom nicotným aktem je podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. prosince 1998, sp. zn. , uveřejněného pod č. 11 v sešitě č. 2 z roku 2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, správní akt vydaný tzv. absolutně věcně nepříslušným správním orgánem. Z první právní věty citovaného rozhodnutí rovněž vyplývá, že mimo rámec správního soudnictví není soud oprávněn zkoumat věcnou správnost správního aktu, vždy však zkoumá, zda jde o správní akt /zda nejde o paakt/, zda je správní akt vydán v mezích pravomoci příslušného správního orgánu a zda je pravomocný a vykonatelný. K uvedeným závěrům se Nejvyšší soud přihlásil rovněž v rozsudcích z 30. listopadu 2000, sp. zn. , 25. března 2002, sp. zn. , 1. července 2004, sp. zn. , 2. září 2004, sp. zn. , 10. září 2004, sp. zn. , a sdílí je i v projednávané věci. V rozhodnutích ze dne 24. dubna 2002, sp. zn. , uveřejněném pod C 1183 ve svazku 17 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, a ze dne 29. ledna 2004, sp. zn. , pak dovolací soud zaujal stanovisko, že pro akt věcně vadný nebo nezákonný platí presumpce jeho správnosti. Nejde-li tedy o nicotný správní akt (paakt), platí i v případě věcné vadnosti či nezákonnosti rozhodnutí správního orgánu, že pokud jím bylo rozhodnuto o otázce, jež má povahu otázky předběžné pro rozhodnutí soudu, soud z něj vychází ( věta druhá ).

Odvolací soud (a ani soud prvního stupně) se od citované judikatury neodchýlil, pokud při řešení otázky aktivní věcné legitimace žalobkyně vycházel z údajů o vlastnickém právu zapsaných na listu vlastnictví č. 5484, pro k. ú. S., obec P., okres hl. m. P., které se opírají o kupní smlouvu ze dne 15. srpna 2002 a pravomocné rozhodnutí příslušného katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva k jednotce (využívané jako byt) do katastru nemovitostí ve prospěch žalobkyně.

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ani z ustanovení , a proto je podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle věty první, , a a zavázal žalovaného, který zavinil, že jeho dovolání muselo být odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobkyni vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 1.500,- Kč ( , ve spojení s , ve spojení s a , ve znění pozdějších předpisů), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 , ve znění pozdějších předpisů), a z částky 360,- Kč představující 20 % DPH ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 16. června 2010

JUDr. Miroslav Ferák, v. r.

předseda senátu