Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 299/2009

                                                                                                     

U S N E S E N Í

Ing. P. P.

, proti povinnému

L. D.

, zastoupenému JUDr. Zdeňkem Hlavešem, advokátem se sídlem v Šumperku, Slovanská 20, pro 12.495,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 28. 1. 2008, č. j. -41, takto:

Dovolání

se odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 8. 11. 2002, sp. zn. -8, kterým okresní soud nařídil podle svého rozsudku ze dne 16. 1. 2001, č. j. -14, k uspokojení pohledávky oprávněného exekuci, jejímž provedením pověřil JUDr. Bohumíra Krestýna, soudního exekutora. Odvolací soud uzavřel, že exekuční titul je materiálně i formálně vykonatelný, rozhodnutí o odvolání povinného, zastoupeného opatrovnicí J. D., proti vykonávanému rozsudku bylo opatrovnici řádně doručeno dne 14. 5. 2002, která jeho převzetí stvrdila svým podpisem na doručence. Proto exekuční titul nabyl právní moci a dne 21. 3. 2001 i vykonatelnosti. K námitkám zpochybňujícím výsledek nalézacího řízení soud uvedl, že věcnou správnost titulu nemůže přezkoumávat, a námitka promlčení má význam jen v řízení o zastavení exekuce.

Povinný v dovolání, jehož přípustnost opírá o , namítá, že oba soudy v původním řízení rozhodovaly v jeho nepřítomnosti, a že nárok oprávněného je naprosto neoprávněný. Na vymáhanou částku započetl škodu, kterou mu oprávněný způsobil minimálně ve výši 60.090,- Kč v důsledku nedodržení termínu provedení geodetických prací za účelem oplocení pozemku. Trvá na tom, že toto započtení učinil už v minulosti a že k němu nebylo přihlédnuto. Má tedy za to, že vymáhaný nárok ještě před zahájením exekučního řízení podáním návrhu na exekuční řízení ze dne 2. 9. 2002 zanikl jeho započtením, a tedy původně formálně pravomocný a vykonatelný exekuční titul zanikl. Je přesvědčen, že odvolací soud byl povinen zkoumat, zda pohledávka oprávněného před nařízením exekuce nezanikla, pokud to bylo namítáno povinným. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud projednal věc a rozhodl o dovolání podle , , ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12. ), dále též jen „“.

Dovolání není přípustné.  

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), je dovolání ve smyslu ,  ve znění do 30. 6. 2009, přípustné za podmínek vymezených v nebo c) (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější – odvolacím soudem zrušené rozhodnutí, jímž by soud  prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak), je možné přípustnost dovolání posuzovat jen v intencích ustanovení , jež ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tímto důvodem, včetně jeho obsahového vymezení je dovolací soud vázán a pouze v jeho intencích posuzuje, zda rozhodnutí odvolacího soudu má skutečně zásadní právní význam (, věta první, ).

Dovolatel konkrétní argumenty ve prospěch závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, neuvedl a ani hodnocením námitek v dovolání obsažených k takovému závěru dospět nelze. Není totiž žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování (právních) otázek, jež jsou ve stádiu nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) významné, uplatnil právní názory nestandardní, resp. vybočující z mezí ustálené soudní praxe.

Zásadní právní otázkou nemohou být výhrady, jimiž povinný zpochybňuje věcnou správnost podkladového rozhodnutí. Nejvyšší soud již v mnoha rozhodnutích vysvětlil, že soud ve výkonu rozhodnutí (exekuci) není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost rozhodnutí (včetně postupu orgánu) vydaných v nalézacím řízení. Obsahem těchto rozhodnutí je vázán a je povinen z nich vycházet (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. , uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2000 pod č. 4).

V projednávané věci byl povinný zavázán exekučním titulem k zaplacení částky 12.495,- Kč s 10% úrokem z prodlení od 24. 10. 1998 do zaplacení (včetně nákladů nalézacího řízení 500,- Kč) jakožto ceny za provedení díla - za vytyčení vlastnické hranice parcely dle objednávky povinného, řádně účtované fakturou splatnou 23. 10. 1998, a námitka dovolatele o neprovedení objednaných prací v termínu i o neoprávněnosti vymáhaného nároku je v dané fázi řízení bezcenná.

Nejvyšší soud již také ve své rozhodovací činnosti opakovaně vysvětlil, že případné vady nalézacího řízení (byť by skutečně existovaly) se do vykonávacího řízení nepřenášejí (srov. např. usnesení ze dne 30. 8. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 11/200 pod č. 123, usnesení ze dne 30. 8. 2004, sp. zn. ). Potud tedy nebylo možno přihlédnout ani k námitce, že nalézací soud rozhodoval v jeho nepřítomnosti.

Pokud dovolatel namítá, že proti vymáhanému nároku provedl “opakovaně zápočet”  škody, způsobené oprávněným minimálně ve výši 60.090,- Kč, a soudy k tomu nepřihlédly, jedná se v projednávané věci o novou skutečnost ve smyslu , neboť v řízení před odvolacím soudem nebyla uplatněna (k tomu srov. písemné odvolání povinného na ), a tak nelze ani vytýkat, že se soud s touto námitkou nevypořádal.

Pro úplnost se uvádí, že má-li dovolatel za to, že po vydání exekučního titulu právo jím přiznané zaniklo, je to důvodem zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce) ve smyslu

Protože odvolací soud k přezkumu předložené otázky vyřešil v souladu se standardní judikaturou, jeho rozhodnutí zásadní právní význam ve smyslu , odst. 3 nemá. Dovolání, které není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud bez jednání (, věta první, ) odmítl (, věta první, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. června 2010

                                                                         JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

                                                                               předsedkyně senátu