Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3608/2009

                                                                                                     21 Cdo 3608/2009

U S N E S E N Í

GE Money Multiservis, a.s.

se sídlem

v Praze 4, Vyskočilova 1422/1a, IČ 49241150, zastoupené JUDr. Vladislavem Cilínkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Římská č. 36, proti žalované  

N. H.

, dříve K., zastoupené Mgr. Ritou Kubicovou, advokátkou se sídlem v Ostravě-Vítkovicích, Ruská č. 87/11, o 4.899,- Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalovanou proti platebnímu rozkazu Okresního soudu v Ostravě ze dne 10. listopadu 2004, č. j. -12, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. května 2008, č. j. -50, takto:

I.  Dovolání žalované

se odmítá

.

II. Žalovaná

je povinna

 zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení  2.760,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Vladislava Cilínka, advokáta se sídlem v Praze 2, Římská č. 36.

Stručné odůvodnění ( ) :

Dovolání žalované proti výroku usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 5. 2008, č. j. -50, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 6. 11. 2007, č. j. -30, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost (tak, že žaloba pro zmatečnost se zamítá), není přípustné podle ustanovení , a , [ve znění do 30. 6. 2009 (dále jen „ “), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1. 7. 2009 (srov. Čl. II bod 12 , kterým se mění , ve znění pozdějších předpisů a další související zákony], a to již proto, že ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost, které by odvolací soud zrušil, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , , , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení

V posuzovaném případě žalovaná v žalobě pro zmatečnost napadla platební rozkaz Okresního soudu v Ostravě ze dne 10. 11. 2004, č. j. -12, kterým jí bylo uloženo, aby zaplatila žalobkyni 4.899,- Kč s 0,1% úrokem z prodlení za každý den prodlení od 2. 9. 2003 do zaplacení, 2.685,- Kč a na náhradě nákladů řízení 5.250,- Kč k rukám advokáta JUDr. Vladislava Cilínka, a to – jak vyplývá z obsahu žaloby ze dne 5. 6. 2007 - z důvodu uvedeného v ustanovení odst. odst. 1 písm. b)   ; žalobu odůvodnila tím, že „se stala účastníkem řízení ve výše uvedené věci, ač není pasivně legitimována“.

Okolnost, že účastník řízení není ve sporu věcně legitimován (není nositelem práva nebo povinnosti, o které v řízení jde), však nezakládá zmatečnostní důvod podle ustanovení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 1998, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 107, ročník 1998, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 8. 1999, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 43, ročník 2000, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.5.2002, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 106, ročník 2002).

Závěr odvolacího soudu, že v projednávané věci nebyl naplněn zmatečnostní důvod podle ustanovení , je tedy v souladu s ustálenou judikaturou soudů, na níž nemá dovolací soud důvod cokoliv měnit.

Způsobilým podkladem pro závěr o zásadním významu napadeného usnesení po právní stránce nemůže být ani kritika usnesení odvolacího soudu z pohledu dovolacího důvodu podle ustanovení , jímž žalovaná vytýká odvolacímu soudu, že neprovedl jí navržený důkaz „výslechem matky žalované“ [srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. ,  které bylo uveřejněno pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006, podle něhož k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení , jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu, a podle ustanovení nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto].

Dalšími námitkami uplatněnými v dovolání [zejména, že „ze skutkových okolností vztahujících se k napadenému platebnímu rozkazu č. j. -12 vyplývá, že v tomto případě došlo k takovým procesním vadám, které jsou v rozporu s účelem občanského soudního řízení“, že „předmětný platební rozkaz jí nebyl doručen do vlastních rukou“, že „jako fyzická osoba (a jako člověk) nebyla nikdy a neměla být účastníkem soudního řízení vedeného pod sp. zn. u Okresního soudu v Ostravě“, neboť „fyzická osoba, která měla iniciály uvedené v záhlaví výše specifikovaného platebního rozkazu a zároveň by k takto definované osobě patřil podpis na předmětné dodejce, neexistuje“, a že „platební rozkaz nebyl nikdy doručen, jelikož jej převzala osoba, která jednala v zájmu proti žalobkyni“ - správně žalované] již žalovaná nepolemizuje se závěry odvolacího soudu z hlediska opodstatněnosti posuzované zmatečnostní žaloby. Tyto námitky vyjadřují pouze nesouhlas dovolatelky s platebním rozkazem napadeným zmatečnostní žalobou, a to z důvodů, jež pro posouzení tohoto rozhodnutí z pohledu existence zmatečnostních vad nemohou být významné; proto nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání ve smyslu ustanovení

Na přípustnost dovolání nelze důvodně usuzovat ani ze skutečnosti, že písemné vyhotovení usnesení odvolacího soudu obsahuje chybné poučení o tom, že „proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou měsíců ode dne  doručení jeho písemného vyhotovení u Okresního soudu v Ostravě“. Nesprávné poučení odvolacího soudu o dovolání může mít totiž - jak vyplývá z ustanovení - význam jen tehdy, jestliže spočívalo v uvedení delší než zákonné lhůty k podání tohoto mimořádného opravného prostředku nebo poskytlo-li účastníkům v rozporu se zákonem informaci, že dovolání není přípustné; v uvedených případech, jakož i tehdy, neobsahuje-li poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává,

lze podat dovolání buď ve lhůtě, která byla v poučení uvedena v delším trvání než dva měsíce od doručení rozhodnutí (v prvním z uvedených případů) nebo do čtyř měsíců od doručení (ve zbývajících případech). Nesprávné poučení odvolacího soudu, že dovolání je přípustné, nezakládá samo o sobě přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže není založena podle hledisek uvedených v ustanovení , a

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

V dovolacím řízení vznikly žalobkyni náklady (spojené s vyjádřením k dovolání), které v rozsahu, v jakém byly potřebné k účelnému bránění jeho práva, spočívají v odměně za zastupování advokátem ve výši 2.000,- Kč [srov. a 3, , a    ve  znění   ,  č. , č.   a č. ] a v paušální částce náhrad výdajů ve výši 300,- Kč (srov. ve znění , č. , č. , č. a č. ), tedy celkem 2.300,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně advokát JUDr. Vladislav Cilínek osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , který   byl   uveřejněn   pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005) k nákladům řízení podle ustanovení a 3, věty druhé vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty určená z této odměny a náhrad podle sazby daně z přidané hodnoty [20% - srov. , o dani z přidané hodnoty], tedy částka ve výši 460,- Kč. Protože dovolání žalované bylo odmítnuto, soud jí ve smyslu ustanovení věty první, a uložil, aby tyto náklady žalobkyni nahradila; ve smyslu ustanovení  je žalovaná povinna náhradu nákladů řízení v celkové výši 2.760,- Kč zaplatit k rukám advokáta, který žalobkyni v tomto řízení zastupoval.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. června 2010

                                                                                             JUDr. Mojmír Putna, v. r.

                                                                                                  předseda senátu