Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2621/2008

                                                                                                     20 Cdo 2621/2008

U S N E S E N Í

AVERSEN ENTERPRISES LIMITED

J. J.

, zastoupenému JUDr. Stanislavem Pavelkou, advokátem se sídlem v Praze 3 – Vinohradech, Libická 5/1832, pro částku 1.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové z 21. 1. 2008, č. j. -33, takto:

Dovolání

se odmítá

.

Odůvodnění:

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud odmítl ( , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů ve znění účinném do 31. 10. 2009, dále jen „ “) odvolání povinného proti usnesení ze 14. 5. 2007, č. j. -19, jímž okresní soud nařídil na majetek povinného exekuci s tím, že uspokojení vymáhané pohledávky s příslušenstvím se oprávněná může domáhat jen z výtěžku prodeje tam specifikovaných pozemků. S odvolací námitkou povinného, že proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze 6. 2. 2007, č. j. -208, jímž byl potvrzen vykonávaný exekuční titul, tedy rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze 14. 5. 2007, č. j. -187, podal dovolání, v němž namítá (kromě jiného) neplatnost zástavní smlouvy, se odvolací soud vypořádal závěrem, že „dovolání jako mimořádný opravný prostředek napadající pravomocné rozhodnutí neodkládá právní moc ani jeho vykonatelnost; tu může před rozhodnutím o dovolání odložit dovolací soud ( ), povinný však netvrdil, že dovolací soud vykonatelnost rozhodnutí na jeho návrh odložil, a tato skutečnost nevyšla najevo ani jinak. Nebyly tak tvrzeny okolnosti umožňující závěr o nevykonatelnosti exekučního titulu v době zahájení exekučního řízení ani poté.“

Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , odst. 3 , aniž však konkretizuje, v čem má spočívat jeho zásadní právní význam. Ohlašuje dovolací důvody podle ustanovení a b) s odůvodněním, že odvolací soud „se nezabýval všemi relevantními skutečnostmi, které jsou nezbytné pro nařízení exekuce a řeší právní otázku v rozporu s hmotným právem.“ Stejně jako v odvolání namítá, že proti exekučnímu titulu podal dovolání, o němž dosud nebylo rozhodnuto. Zdůrazňuje, že zástavní smlouva, z níž vycházely soudy obou stupňů v nalézacím řízení, je neplatná; chtěl-li zástavní věřitel uzavřít se zástavcem na předmětné pozemky zástavní smlouvu, měl si zjistit, jak dopadl restituční nárok, tedy rozhodnutí oprávněné osoby. Pokud tak neučinil, nejednal v dobré víře a s péčí řádného hospodáře. S odkazem na judikaturu Ústavního soudu, podle níž je nutno uplatněné restituční nároky oprávněným osob považovat za nároky primární, a to i za cenu zásahu do již provedených majetkoprávních posunů, je podle povinného nutno přistupovat k posuzování nároků restituentů jako celku, bez ohledu na skutečnost, že vinou nedokonalé legislativy byl zákonodárcem sice vydán restituční předpis, tedy zákon o půdě, ale zůstaly již nedořešeny vztahy týkající se zástav váznoucích na vydávaných pozemcích. Dovolatel uzavírá, že restituenty ani jejich právní nástupce nelze neoprávněně zatěžovat a působit další majetkové křivdy, což jistě zákonodárce při přípravě a schvalování zákona na mysli neměl, a což naopak nerespektovaly soudy nalézací.

Nejvyšší soud, který věc projednal podle ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, ) se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání a v tomto ohledu dospěl k závěru, že dovolání přípustné není.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy či soudem dovolacím rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaného ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání neumožňují). Způsobilým dovolacím důvodem, kterým lze dovolání odůvodnit, je tedy (vyjma případu – o který zde nejde, a netvrdí to ani dovolatel – kdy by samotná vada podle splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ /ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních/) jen důvod podle ustanovení , jímž lze namítat nesprávné právní posouzení věci. Při přezkumu napadeného rozhodnutí – tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel napadl – je Nejvyšší soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán ( věta první ).

Povinný sice napadenému rozhodnutí přisuzuje zásadní právní význam, k závěru o splnění této podmínky však hodnocením námitek v dovolání obsažených dospět nelze. O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i proposouzení obdobných právních poměrů a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá), totiž v dané věci nejde, jelikož není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování rozhodných otázek, tedy otázek významných pro posouzení, zda jsou splněny všechny zákonem předepsané předpoklady pro nařízení

výkonu rozhodnutí, uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe.

Jak plyne z ustanovení a následujících ve spojení s ustanovením ex. řádu, soud při věcném posuzování návrhu na exekuci zkoumá pouze to, zda exekuční titul byl vydán orgánem, který k tomu měl pravomoc, zda je vykonatelný po stránce formální a materiální, zda oprávněný a povinný jsou věcně legitimováni, zda je exekuce navrhována v takovém rozsahu, který stačí k uspokojení oprávněného ( ) a zda právo není prekludováno. Nesprávnost právního posouzení věci v uvedených směrech dovolatel odvolacímu soudu ostatně ani nevytýkal.

Jestliže povinný namítl pochybení odvolacího soudu, jež sám (viz druhý odstavec odůvodnění tohoto usnesení) kvalifikoval jako vady řízení podle , pak uplatnil (viz výše) dovolací důvod k založení přípustnosti dovolání podle nezpůsobilý.

Pokud jde o podání mimořádného opravného prostředku proti exekučnímu titulu, tato skutečnost při rozhodování o nařízení exekuce významná není (srov. např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. II Komentář. 1.vydání. Praha C. H. Beck 2009, s. 1951). Ostatně dovolání povinného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze 6. 2. 2007, č. j. -208, Nejvyšší soud usnesením z 26. 2. 2009, sp. zn. , jako nepřípustné odmítl a ústavní stížnost povinného proti tomuto rozhodnutí byla usnesením z 28. 5. 2009 pod sp. zn. odmítnuta také.

Jak plyne z výše uvedeného, závěr krajského soudu, že povinný v odvolání neuplatnil skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce, je v souladu s judikaturou. Námitka neplatnosti zástavní smlouvy směřuje – stejně jako všechny další dovolací námitky – proti věcné správnosti vykonávaného titulu. Exekuční soud však není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost podkladového rozhodnutí, jehož obsahem je vázán a z nějž je povinen při nařízení exekuce vycházet (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. , uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2000 pod č. 4).

Protože tedy dovolání není přípustné podle žádného z výše uvedených ustanovení, Nejvyšší soud je bez nařízení jednání( věta první ) podle ustanovení , odmítl.

O případných nákladech exekuce bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. června 2010

                                     JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

                                                                předseda senátu