Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1491/2010

U S N E S E N Í

M. K.,

1)

J. M.,

a

2) R. R.,

zastoupeným Mgr. Vladanou Pščolkovou, advokátkou se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Sokolská tř. 11/451, o určení vlastnictví k nemovitostem,

vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp.zn. , o dovolání

žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. ledna 2009, č.j. -481,

t a k t o :

I. Dovolaní žalovaných

se odmítá.

II. Žalované jsou

povinny

společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 8.160,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Rity Kubicové, advokátky se sídlem ve Frýdku-Místku, Lysohorského 702.

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud ve Frýdku-Místku (dále již „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 3. července 2008, č.j. -422, určil, že „

M. T., byla k datu své smrti, tedy ke dni 27.3.2005, podílovou spoluvlastnicí 3 k celku rodinného domu č.p. 166, P., stojícího na pozemku parc. č. 547 zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parc. č. 547 zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parc. č. 548 zahrada, vše v k.ú. P., obec P.

“, a dále rozhodl o nákladech řízení (výroky II. a III.).

K odvolání žalovaných Krajský soud v Ostravě (dále již „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 29. ledna 2009, č.j. -481, rozsudek soudu prvního stupně podle (dále jen „“) ve věci samé potvrdil (výrok I.) a ve zbývající napadené části (ve výrocích týkajících se nákladů řízení), jej změnil (výroky II. a III.).

Odvolací soud se ztotožnil s právními závěry soudu prvního stupně vycházejícími ze správného závěru o skutkovém stavu věci, podle kterého zůstavitelka (jejíž je žalobkyně dědičkou) v době uzavření darovací smlouvy ze dne 27. února 1996 (jíž darovala předmětné nemovitosti žalovaným) trpěla duševní poruchou, na základě níž nebyla schopna posoudit následky svého jednání, když si neuvědomila praktický dopad tohoto jednání na svůj další život. Proto tedy soud prvního stupně správně uzavřel, že pokud zůstavitelka právní úkon učinila, ačkoli k tomu byla nezpůsobilá, byla předmětná darovací smlouva právním úkonem absolutně neplatným podle § 38 odst. 2 obč. zák.

Proti rozsudku odvolacího soudu podaly žalované dovolání. Jeho přípustnost odvozují z ustanovení a dovolací důvod spatřují v naplnění předpokladů ustanovení Žalované však ve svém dovolání neuvádí v čem spatřují otázku zásadního právního významu. Pouze velmi obsáhle opakují, jaké důkazy nebyly v řízení provedeny a že odvolací soud nevěnoval dostatečnou pozornost slyšení znalců a svědků. Navrhly, aby Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) rozsudek odvolacího soudu a zároveň i rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Žalobkyně ve svém vyjádření k dovolání žalovaných uvedla, že žalované neustále opakují svoje argumenty a napadají znalecké posudky, avšak nové projednání věci soudem prvního stupně se jí jeví jako bezdůvodné protahování již několikrát posouzeného sporu, ve kterém proběhlo obsáhlé dokazování. Navrhla, „aby byl rozsudek Krajského soudu jako věcně správný potvrzen a dovolání žalovaných zamítnuto.“

Dovolací soud poté, co přihlédl k čl. II bodu 12. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení ).

Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odst. 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Při posuzování přípustnosti dovolaní pro řešení otázky zásadního právního významu se předpokládá, že dovolací soud bude reagovat na právní otázku, kterou dovolatel konkrétně vymezí (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp.zn. , uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C.H. Beck, pod pořadovým č. C 3080, usnesení Nejvyššího soudu ze den 30. září 2004, sp.zn. , uveřejněné v časopise Právní rozhledy, 2005, č. 12, str. 457 a řadu dalších rozhodnutí, příp. implicite též nález Ústavního soudu České republiky ze dne 20. února 2003, sp.zn. , uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, C.H. Beck, svazek 29, 2003, pod pořadovým č. 23). Jestliže taková právní otázka není v dovolání určitě a s dostatečnou srozumitelností vymezena, nelze žádat po dovolacím soudu, aby se jeho dovolací přezkum stal bezbřehou revizí věci, jež by se ocitla v rozporu s přezkumnými limity dovolacího řízení, danými zejména ustanovením (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2008, sp.zn. , uveřejněné na internetových stránkách Nejvyššího soudu České republiky – www.nsoud.cz nebo usnesení téhož soudu ze dne 29. dubna 2009, sp.zn. , uveřejněné tamtéž). Pokud dovolání neformuluje žádnou otázku zásadního právního významu, nevede ani polemiku s právními názory odvolacího soudu, ale zpochybňuje skutkové závěry odvolacího soudu, pak nemůže být přípustnost dovolání pro zásadní právní význam napadeného rozhodnutí založena (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. října 2006, sp.zn. , uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C.H. Beck, pod pořadovým č. C 4666). Protože dovolání podle je podle výslovného ustanovení přípustné jen pro řešení otázek právních, je dovolatel oprávněn napadnout rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž byla přípustnost dovolání založena podle tohoto ustanovení, toliko z dovolacích důvodů uvedených v ; v dovolání proto nelze uplatnit tvrzení, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování ( ). Nejvyšší soud tak musí vycházet ze skutkových zjištění učiněných v nalézacím řízení.

Nepřípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) současně vylučuje, aby dovolací soud mohl přihlížet k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny ( ).

Z vyložených důvodů Nejvyšší soud proto dovolání žalovaných podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věty první ve spojení s a , neboť žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z odměny za zastupování advokátkou za jeden úkon právní pomoci (vyjádření k dovolání) v částce 6.500,- Kč [paušální odměna ve výši 20.000,- Kč stanovená podle , snížená na polovinu podle vyhlášky, tj. na částku 10.000,- Kč, a o dalších 50 % podle , tj. na částku 5.000,- Kč, a navýšená o 30% (o 1.500,- Kč) podle na částku 6.500,- Kč] a náhrady hotových výdajů podle ust. v částce 300,- Kč, vše navýšeno o 20% DPH (tj. o částku 1.360,- Kč) podle a , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 8.160,- Kč jsou žalované povinny společně a nerozdílně zaplatit k rukám advokátky, která žalobkyni v tomto řízení zastupovala ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. června 2010

JUDr. Pavel P a v l í k, v. r. předseda senátu