Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 3360/2009

U S N E S E N Í

JUDr. P. D.,

M. D.,

zastoupené Mgr. Pavlou Krejčí, advokátkou se sídlem v Praze 1, Újezd 46, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. dubna 2009, č. j. -114, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náhrady dovolacího řízení ve výši 6.360,- Kč

do tří dnů od právní moci usnesení

k rukám zástupkyně žalované Mgr. Pavly Krejčí.

O d ů v o d n ě n í :

Podle (dále jen „ “) v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.

Okresní soud Praha-západ (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 9. prosince 2008, č. j. -91, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby bylo určeno, že je „vlastníkem další jedné ideální poloviny stavby – bez čísla popisného, rozestavěné garáže v obci V. nad V. postavené na pozemku – parcele číslo 170/85, ostatní plocha v katastrálním území V. nad V.“ a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 16. dubna 2009, č. j. -114, rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost dovozoval podle s uplatněním dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci ve smyslu

Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku.

Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení tím není dotčeno.

Dovolací soud proto při projednání dovolání postupoval podle ve znění novely provedené

Dovolání by mohlo být přípustné jen podle ve spojení s

Dovolání může být přípustné podle jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají) a současně se musí jednat o právní otázku zásadního významu.

Při posuzování přípustnosti dovolání pro řešení otázky zásadního právního významu se předpokládá, že dovolací soud bude reagovat na právní otázku, kterou dovolatel konkrétně vymezí (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7/2004, č. 132, usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. září 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Právní rozhledy, 2005, č. 12, str. 457 a řada dalších, implicite též nález Ústavního soudu České republiky ze dne 20. února 2003, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, C. H. Beck, svazek 29, 2003, pod pořadovým č. 23). Jestliže taková právní otázka není v dovolání určitě a s dostatečnou srozumitelností vymezena, nelze žádat po dovolacím soudu, aby se jeho dovolací přezkum stal bezbřehou revizí věci, jež by se ocitla v rozporu s přezkumnými limity dovolacího řízení, danými zejména ustanovením (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. prosince 2008, sp. zn. , uveřejněné na internetových stránkách Nejvyššího soudu České republiky –

www.nsoud.cz

).

Dovolání nevymezuje relevantní hmotněprávní otázku, kterou by dovolací soud měl přezkoumat jakožto otázku zásadního významu. Dovolací soud v dovolání neshledal nic, co by z rozsudku odvolacího soudu činilo rozhodnutí po právní stránce zásadního významu.

Rozhodnutí odvolacího soudu je nadto v souladu s judikaturou dovolacího soudu.

Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 5. listopadu 2002, sp. zn. (uveřejněném v časopise Soudní rozhledy, 2003, č. 2, str. 47 nebo v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pořadové č. C 1536) vyslovil názor, od nějž se nehodlá odchýlit ani v souzené věci, podle kterého: 1. Vlastnictví k nově zhotovené stavbě nabývá ten, kdo stavbu uskutečnil s (právně relevantně projeveným) úmyslem mít ji pro sebe (stavebník). Není rozhodné, komu bylo adresováno rozhodnutí o stavebním povolení. 2. Při posouzení vlastnických a jiných právních vztahů ke stavbě vzniklé společnou činností více osob je třeba vycházet z obsahu dohody uzavřené mezi těmito osobami. Taková dohoda, která nemusí být písemná, založí spoluvlastnictví, jen je-li z jejího obsahu zřejmé, že účastníci dohody chtěli založit spoluvlastnický vztah. Pokud stavbu provádí více osob, které o vlastnictví k nové stavbě neuzavřely žádnou dohodu, přičemž z okolností věci není zřejmé, že mělo jít o stavbu ve vlastnictví jen některých z těchto osob, stavebníky jsou všechny tyto osoby, které se stávají podílovými spoluvlastníky stavby.

Dovolání je polemikou dovolatele zpochybňující skutková zjištění o tom, že stavbu prováděli oba účastníci společně a dále o ústní dohodě zakládající spoluvlastnický vztah ke garáži. Tím, že dovolatel na odlišných skutkových závěrech buduje jiný názor na posouzení důvodnosti jím uplatněného nároku, nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující, a uplatňuje tak ve skutečnosti dovolací důvod podle Tímto důvodem však přípustnost dovolání podle založit nelze; skutková zjištění u dovolání přípustného podle uvedeného zákonného ustanovení nepodléhají přezkumu dovolacím soudem (srovnej např. právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněném v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, 2005, pod pořadovým č. C 3078 nebo nález Ústavního soudu České republiky ze dne 4. března 2009, sp. zn. , uveřejněný na internetových stránkách Ústavního soudu České republiky –

http://nalus.usoud.cz

).

Žalobce v dovolání naznačoval existenci otázky zásadního právního významu spočívající v tom, „jakými kritérii hodnotit, že stavebník uskutečnil novou stavbu s (právně relevantně projeveným) úmyslem mít ji pro sebe“, přičemž tuto otázku výslovně spojil se zpochybněním ústní dohody účastníků o vzniku spoluvlastnictví a s nesouhlasem se závěrem, že žalovaná se na zhotovení stavby podílela vedením společné domácnosti účastníků. Vedle skutečnosti, že v této části je dovolání opětovně zčásti polemikou se skutkovými zjištěními (existence dohody účastníků o založení spoluvlastnického vztahu), resp. zjištěními, která nalézací soudy neučinily (že se na zhotovení stavby žalovaná podílela výlučně vedením společné domácnosti), na řešení dovolatelem naznačené otázky zásadního významu není rozhodnutí odvolacího soudu založeno, neboť odvolací soud vyšel jednoznačně ze závěru, že stavba garáže byla prováděna oběma účastníky jako stavebníky, kteří projevili a zrealizovali vůli stavbu zhotovit společně s prokázanou ústní dohodou o založení spoluvlastnického vztahu ke garáži.

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce proto podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z , , a Náklady představují odměnu advokáta za zastoupení žalované v dovolacím řízení v souvislosti s vypracováním vyjádření k dovolání žalobce a činí podle (dále jen „ “) částku 20.000,- Kč sníženou ve smyslu a , vyhlášky na částku 10.000,- Kč a dále sníženou podle vyhlášky ve spojení s vyhlášky o 50 % na částku 5.000,- Kč. Žalované dále náleží náhrada hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání žalobce) podle ve znění pozdějších předpisů, tj. celkem 5.300,- Kč. Žalované dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 1.060,- Kč ( ), a celkové náklady dovolacího řízení tak na straně žalované činí 6.360,- Kč.

Dovolací soud proto uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady dovolacího řízení ve výši 6.360,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupkyně žalované ( , , ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobce povinnost uloženou tímto rozhodnutím, může se žalovaná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 27. května 2010

JUDr. František Balák, v. r.

předseda senátu