Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2974/2009

U S N E S E N Í

J. H.,

1)

Ing. M. H.,

a

2) REVITALL, spol. s.r.o.,

IČ: 25261720, se sídlem v Hrubčicích 109, o neplatnost kupní smlouvy a o vzájemné vrácení plnění,

vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp.zn. , o dovolání

žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. března 2009, č.j. -241, takto:

I. Dovolaní žalobce

se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud v Trutnově rozsudkem ze dne 23. listopadu 2007, č.j. -154, zamítl žalobu, aby „soud určil, že kupní smlouva ze dne 4.3.2003 uzavřená mezi žalovanými je neplatná“ (výrok I.), dále zamítl návrh, aby „soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalovanému částku 206.050,70 Kč oproti vydání strojů a zařízení – položka č. 11 přívěs, č. 12 přívěs, č. 13 pásová pila, č. 14 sušička, č. 17 pec Vedral, č. 19 lis B8093, č. 20 pec RG 1500, č. 21 pec RV 2840, č. 26 pec Červená, č. 27 pec R6 080, č. 29 míchačka, č. 30 buben, č. 36 váha, č. 38 buben, č. 51 stojan na pytle, č. 59 2 ks vozíků, č. 60 2 ks vozíků, č. 66 4 ks vozíků, č. 67 3 ks vozíků, č. 71 vozík pekařský, č. 72 stojan na pytle, č. 73 pojízdný vozík“ (výrok II.), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 26. března 2009, č.j. -241, rozsudek soudu prvního stupně podle (dále jen „ “) ve věci samé potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výroky II. a III.).

Odvolací soud dospěl k závěru, že „na straně žalobce není dán naléhavý právní zájem na žádném určení“, že „určení neplatnosti kupní smlouvy nic ve vztahu k žalobci, se zřetelem k jeho cíli, neřeší“ a že „žalobce může ochranu svých práv realizovat žalobou na plnění, v jejímž rámci by soud předběžnou otázku platnosti či neplatnosti kupní smlouvy řešil“. Odvolací soud dále uvedl, že „co se týká druhé žaloby, jíž se žalobce domáhal splnění závazku z bezdůvodného obohacení, není zde dána věcná legitimace, neboť úspěšně soudní cestou vymáhat plnění povinnosti vyplývající z neplatné kupní smlouvy, může pouze ten, koho stíhá povinnost vrátit předmět bezdůvodného obohacení nebo je nositelem práva na jeho vrácení, event. je nositelem jak práva tak jemu odpovídající povinnosti; třetí osoba, která nebyla účastníkem neplatného závazkového vztahu, není k vedení sporu dle § 451 obč. zák. oprávněna, tj. aktivně legitimována“.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Jeho přípustnost odvozuje z ustanovení a dovolací důvod spatřuje v naplnění předpokladů ustanovení Žalobce však ve svém dovolání neuvádí, v čem spatřuje otázku zásadního právního významu. Pouze uvádí, že „u Krajského soudu v Hradci Králové jsou vedeny spory z vylučovacích žalob pod č.j. , a “, že „tyto spory by s konečnou platností měly řešit otázku, zda žalobce je vlastníkem věcí či nikoli bez ohledu na to, zda byly zapsány do majetku, resp. do konkurzní podstaty žalované č. 1“, že „se proto domáhá žalobami na určení neplatnosti smlouvy a na navrácení peněz oproti navrácení věci fakticky toho, aby záležitost byla dána do právního pořádku i z jeho pohledu ve vztahu ke sporům na vyloučení věci z konkurzní podstaty, což dokládá jeho řádný právní naléhavý zájem“, neboť „žalobou čelí...účinkům nesprávného postupu v konkurzním řízení, jehož účinky jsou způsobilé poškodit jeho oprávněný zájem, neboť právní dopad žalob na vyloučení věci z konkurzní podstaty byl zcela přehlédnut“. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Dovolací soud poté, co přihlédl k čl. II bodu 12. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení Pojem „zásadního významu po právní stránce“ je totiž specifický nikoli samotnou uplatnitelností v dané věci (v tom smyslu, že posouzení určité právní otázky se promítá do výsledku konkrétního sporu), ale tím, že se s ním spojuje způsobilost významového přesahu do všeobecného (širšího) kontextu soudní praxe. Jinými slovy, rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam tehdy, jestliže zahrnuje posouzení právní otázky, jež je relevantní i pro posouzení jiných, obdobných právních poměrů, a jež v konečném účinku může mít vliv na obecnou rozhodovací činnost soudů (z aktuální judikatury dovolacího soudu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. května 2009, sp. zn. , in www.nsoud.cz). Takovou otázku s judikatorním přesahem ovšem dovolání vůbec neobsahuje. Navíc v posuzovaném případě se rozsudek odvolacího soudu (jenž důvodně odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11.12.2008, sp.zn. ), který se ztotožnil se závěry uvedenými o věci samé v rozsudku soudu prvního stupně, shoduje s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, přičemž dovolací soud neshledává důvodu se od ní jakkoli odchýlit (analogicky srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27.1.1998, sp. zn. uveřejněný pod č. 52 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1998). Dovolací soud proto dospěl k závěru, že rozsudek odvolacího soudu je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu správný.

Nepřípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) současně vylučuje, aby dovolací soud mohl přihlížet k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny ( ).

Z vyložených důvodů Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , , neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalovaným v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 20. května 2010

JUDr. Pavel P a v l í k

předseda senátu