Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2037/2009

U S N E S E N Í

Ing. B. J.,

P. R.

, zastoupenému Mgr. Karlem Hronem, advokátem se sídlem Praha 1, Jindřišská 20, o 97.902,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. dubna 2008, č. j. -147, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Podle čl. II bodu 12 věty první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Protože žalovaný dovoláním napadl potvrzující rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24. dubna 2008, č. j. -147, tj. rozhodnutí vydané před 1. červencem 2009, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou (dále jen „ ”).

Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně vzal z provedených důkazů mimo jiné za zjištěno, že byt, který byl předmětem nájemní smlouvy ze dne 10. května 2000 uzavřené na dobu určitou od 11. května 2000 do 30. června 2002, žalovaný po skončení doby nájmu nevyklidil a nepředal žalobci, jak se ve smlouvě zavázal. Na základě toho v citovaném potvrzujícím rozsudku mimo jiné dovodil, že nepodal-li žalobce za této situace žalobu o vyklizení bytu, nájem se obnovil za týchž podmínek o jeden rok ( , , ve znění před novelou provedenou – dále jen „obč. zák.“). Přitom dodal, že je nerozhodné, zda žalovaný po 30. červnu 2002 byt fakticky užíval; rozhodující je, že ho způsobem dohodnutým ve smlouvě po uplynutí sjednané doby nájmu nepředal pronajímateli.

Dovolání proti citovanému potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle (proto, že rozhodnutí soudu prvního stupně, potvrzené rozsudkem odvolacího soudu, bylo jeho prvním rozhodnutím ve věci) a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle

Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle

K dovolacím námitkám (podřaditelným pod dovolací důvod podle ), že nájem pronajatého bytu se po 30. červnu 2002 neobnovil podle obč. zák. proto, že dovolatel po tomto datu již byt neužíval, lze uvést následující.

V rozhodovací praxi Nejvyššího soudu nebyl za právního stavu v době před novelou provedenou zaznamenán odklon od názoru, že obecné ustanovení obč. zák. před novelou (týkající se obnovování nájemní smlouvy za týchž podmínek, za jakých byla sjednána původně) platilo i pro nájem bytu. Nepostupoval-li pronajímatel proti nájemci, který byt dále užíval, způsobem uvedeným v ustanovení obč. zák. před novelou, nájem bytu se obnovil a nezanikl tedy uplynutím doby, na kterou byl sjednán (srov. rozsudky Nejvyššího soudu České republiky ze dne 5. února 1998, sp. zn. , uveřejněný pod č. 10 v sešitě č. 2 z roku 1999 časopisu Soudní judikatura, a ze dne 25. listopadu 1998, sp. zn. ). Přitom jde-li o užívání předmětu nájmu nájemcem i po skončení sjednané doby nájmu, je takovým užíváním i skutečnost, že nájemce předmět nájmu nevyklidil. V této souvislosti nelze přehlédnout, že soudní praxe je dlouhodobě ustálena v názoru, podle něhož ukládá-li vykonávané rozhodnutí povinnost byt vyklidit, aniž by zároveň stanovilo vyklizený byt odevzdat, vycházejí soudy správně z toho, že ve vyklizení je obsaženo i odevzdání bytu, takže pokud povinný nesplní povinnost také byt oprávněnému odevzdat (např. předáním klíčů), nedošlo k dobrovolnému splnění povinnosti a soudy výkon rozhodnutí nařizují (srov. R 27/1984 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek – uveřejněno rovněž pod č. 145 v příloze sešitu č. 22 z roku 1998 časopisu Soudní judikatura, a dále např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. června 2003, sp. zn. , a ze dne 26. dubna 2006, sp. zn. ). Z uvedenými právními názory se dovolací soud ztotožňuje i v projednávané věci; v poměrech této věci z nich pak vyplývá, že je-li ve vyklizení obsaženo i odevzdání, pak pronajatý byt nebyl vyklizen (a byl i nadále užíván) i v případě, kdy nebyl pronajímateli rovněž odevzdán (např. předáním klíčů).

Pro úplnost zbývá dodat, že k vadám podle (a také k vadám uvedeným v , a b/ a ), dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ); samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání (podle ) zásadně nezakládají (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. října 2005, sp. zn. , ve spojení s usnesením Ústavního soudu České republiky ze dne 20. července 2006, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. března 2006, sp. zn. , a dále např. rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ze 7. března 2006, sp. zn. , z 12. dubna 2006, sp. zn. , a z 15. srpna 2008, sp. zn. ).

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ani z ustanovení , a proto je podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, , a a o skutečnost, že žalobci nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti dovolateli právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. května 2010

JUDr. Miroslav Ferák, v. r.

předseda senátu