Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2405/2008

28

Cdo 2405/2008

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

KSB, s. r. o.,

IČ 4535 0124, Božičany č. 167, okres Karlovy Vary, zastoupené JUDr. Jaroslavou Žákovou, advokátkou, 261 01 Příbram III., Komenského náměstí 289, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni z 5. 12. 2007, sp. zn. , vydanému v právní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. (žalobce

Pozemkového fondu ČR,

IČ 4579 7072, 130 00 Praha 3, Husinecká 1024/11a, zastoupenému JUDr. Petrem Zderčíkem, advokátem, 120 00 Praha 2, Bělehradská 77, proti žalované společnosti s ručením omezeným KSB, Božičany č. 167, okres Karlovy Vary, zastoupené JUDr. Jaroslavou Žákovou, advokátkou, o určení vlastnictví k nemovitostem), takto:

I. Dovolání

se zamítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.

O d ů v o d n ě n í :

O žalobě žalujícího Pozemkového fondu ČR, podané u soudu 20. 12. 2005, bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město z 28. 5. 2007, čj. -294. Tímto rozsudkem soudu prvního stupně byla zamítnuta žaloba Pozemkového fondu ČR o určení, že Česká republika je vlastníkem a Pozemkový fond ČR je správcem pozemku parc. č. 347/1 (o výměře 151.904 m2), pozemku parc. č. 561 (o výměře 48.411 m2), pozemku parc. č. 563 (o výměře 1.856 m2) a pozemku parc. č. 564 (o výměře 58.806 m2) v katastrálním území M., zapsaných na listu vlastnictví č. 484 pro toto katastrální území u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj (katastrální pracoviště Plzeň-město). Dalším výrokem téhož rozsudku soudu prvního stupně bylo zastaveno řízení o určení neplatnosti smlouvy o převodu pozemku (č. 6 PR 05/75), uzavřené mezi Pozemkovým fondem ČR a žalovanou KSB, s. r. o., Božičany. Žalobci Pozemkovému fondu ČR bylo uloženo zaplatit žalované KSB, s. r. o., na náhradu nákladů tohoto řízení částku 32.785,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

O dovolání žalujícího Pozemkového fondu ČR proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Plzni z 5. 12. 2007, sp. zn. . Tímto rozsudkem odvolacího soudu byl rozsudek Okresního soudu Plzeň-město z 28. 5. 2007, čj. -204, změněn v části odvoláním napadeného výroku (označeného I.) tak, že bylo určeno, že Česká republika je vlastníkem a Pozemkový fond ČR je správcem pozemků parc. č. 347/1, 561, 563 a 564 v katastrálním území M., zapsaných na listu vlastnictví č. 484 pro toto katastrální území u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj (katastrální pracoviště Plzeň-město). Žalované KSB, s. r. o., Božičany bylo uloženo zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně 26.745,- Kč a na náhradu nákladů odvolacího řízení 27.990,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku odvolacího soudu.

V odůvodnění rozsudku odvolacího soudu bylo uvedeno, že odvolací soud přezkoumal podle ustanovení odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání tohoto rozsudku předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je třeba považovat za důvodné.

Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že na straně žalobce je dán naléhavý právní zájem (ve smyslu ustanovení ) na jím požadovaném určení.

Odvolací soud měl také za to, že v daném případě došlo k neplatnosti smlouvy o převodu pozemků v důsledku postupu žalobce neodpovídajícího postupu stanovené , o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby.

Šlo tu o smlouvu, uzavřenou dne 22. 6. 2005 (označenou č. 6 PR 05/75) mezi žalujícím Pozemkovým fondem ČR a žalovanou společností KSB, s. r. o., Božičany, kterou byly bezúplatně převedeny pozemky ve vlastnictví České republiky, které Pozemkový fond ČR spravoval, a to pozemky parc. č. 347/1, parc. č. 561, parc. č. 563 a parc. č. 564 v katastrálním území M., jejichž hodnota byla podle znaleckého posudku 1.598.581,- Kč. Nárok na tento bezúplatný převod podle ustanovení žalovaná KSB, s. r. o., Božičany odvozovala ze dvou smluv o postoupení pohledávky, a to smlouvy, kterou uzavřela společnost BUSPO, s. r. o., jako postupitel, se žalovanou KSB Božičany, jako postupníkem, dne 24. 4. 2003, v níž šlo o pohledávku ve výši 700.000,- Kč a postoupený nárok vyplýval z pravomocného rozhodnutí Okresního pozemkového úřadu Plzeň-sever ze dne 22. 7. 1999, podle něhož nelze vydat pozemky v katastrálním území V., okres Plzeň-sever. Dále šlo o nárok, který žalovaná KSB, s. r. o., Božičany získala smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 1. 6. 2005 od společnosti Agro-Dannhorn, s. r. o., jako postupitele. Postoupená pohledávka ve výši 1.054.147,- Kč vycházela z několika pravomocných rozhodnutí Okresního pozemkového úřadu Plzeň-sever, podle nichž nelze vydat pozemky v katastrálním území D. a v katastrálním území K. Na základě uvedené smlouvy z 22. 6. 2005, uzavřené mezi žalobcem a žalovanou, bylo pro žalovanou KSB, s. r. o., zapsáno na listu vlastnictví č. 484 u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj (katastrální pracoviště Plzeň-město) vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Žalobce postupoval při uzavření smluv se žalovanou podle interního předpisu prezidia Pozemkového fondu ČR, podle něhož v případech, kdy se oprávněná osoba domáhala vůči Pozemkovému fondu ČR převodu konkrétních pozemků, bylo možné realizovat takový převod podle zákona o půdě mimo veřejnou nabídku.

Odvolací soud poukazoval na to, že skončením účinnosti (tj. dnem 1. 1. 2003) skončila povinnost Pozemkového fondu ČR podle uváděného zákona postupovat, a to i v případě poskytování náhradních pozemků, přičemž byl zaměřen pouze na postup při provádění pozemkových úprav. Odvolací soud však v této souvislosti zdůrazňoval, že nelze pokládat za správný názor, že by po tomto datu nebyl postup Pozemkového fondu ČR při převádění náhradních pozemků oprávněným osobám již žádným způsobem regulován a že by postup Pozemkového fondu při poskytování náhradních pozemků nebyl zákonem upraven.

Odvolací soud dovozoval, že v době skončení účinnosti již platil a tento zákon změnil poskytování náhradních pozemků začleněním do systému převodů v této normě upravených. Z ustanovení vyplývá, že tento zákon upravuje postup Pozemkového fondu ČR při převodu zemědělských pozemků na oprávněné osoby, kterým vzniklo právo na jiný pozemek podle V ustanovení jsou stanoveny podmínky pro převod zemědělských pozemků na jiné osoby. Odvolací soud měl za to, že smyslem tohoto zákona bylo shromáždit nároky oprávněných osob na náhradní pozemky i požadavky jiných osob na převod pozemků a upravit postup Pozemkového fondu ČR při jejich vyřizování. Převody tu byly souhrnně upraveny jako prodej, i když tu byly předpokládány též převody oprávněným osobám, jejichž nároky na převod pozemků vznikly nevydáním pozemkům podle zákona o půdě. Předpokladem pro takto upravený postup bylo zjištění okruhu oprávněných osob i jiných osob, jež projevily o pozemky zájem; proto ukládal v Pozemkovému fondu ČR oznámit zahájení prodeje konkrétních pozemků a předat toto oznámení obci k vyvěšení na úřadní desce obecního úřadu. Oznámení o vyhlášení prodeje podle tohoto ustanovení byl Pozemkový fond ČR dále povinen zveřejnit s minimálně týdenním předstihem v denním tisku s celostátní působností. Zájemci o převod pozemku měli pak lhůtu jednoho měsíce ode dne vyhlášení prodeje na úřední desce obce k tomu, aby písemně požádali o převod (prodej) pozemku. tedy upravoval i postup Pozemkového fondu ČR v případech, kdy mezi zájemci o převod pozemku byly oprávněné osoby podle

Odvolací soud proto dospěl k závěru, že postup podle nebyl v daném případě dodržen, což způsobuje samo o sobě neplatnost uvedené smlouvy o převodu pozemků z 22. 6. 2005, aniž by bylo třeba se zabývat dalšími aspekty neplatnosti této smlouvy, když uvedenou smlouvu je pro obcházení zákona třeba považovat za absolutně neplatnou. Na základě této smlouvy nemohlo na žalovanou KBS, s. r. o., Božičany přejít vlastnické právo k nemovitostem a vlastníkem těchto nemovitostí je nadále Česká republika.

Odvolací soud proto ve smyslu ustanovení rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě žalobce vyhověl.

O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo odvolacím soudem rozhodnuto podle ustanovení a 2 a .

Rozsudek odvolacího soudu byl doručen advokátce, která žalovanou KSB, s. r. o., Božičany v řízení zastupovala, dne 15. 1. 2008 a dovolání bylo předáno na poště 19. 2. 2008 k doručení Okresnímu soudu Plzeň-město, tedy ve lhůtě stanovené v .

Dovolávající se společnost s ručením omezeným navrhovala, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu (případně, aby tento rozsudek byl změněn) a aby věc byla vrácena k dalšímu řízení. Co do přípustnosti dovolání dovolatelka poukazoval na ustanovení a jako dovolací důvod uplatňovala (jak vyplývalo z obsahu dovolání), že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Dovolatelka zejména pokládá za nesprávný názor odvolacího soudu, který se opírá pouze o „nezařazení“ předmětných pozemků, o něž jde v tomto řízení, do jakési veřejné nabídky Pozemkového fondu ČR, k níž však tento žalobce nebyl (jak má dovolatelka za to) podle platné právní úpravy povinen.

Dovolatelka naproti tomu zdůrazňovala, že Pozemkový fond ČR svévolně změnil princip uspokojování nároků oprávněných osob podle zákona o půdě ( ) tak, že přistoupil k upřednostnění prodeje pozemků podle , podle něhož mají přednost při získávání pozemků obce, vlastníci sousedních pozemků, zejména pozemků se stavbami, uživatelé zahrádek apod. Při tomto postupu oprávněná osoba musela soupeřit v nabízení vyšší kupní ceny. Teprve poté, když nedošlo z důvodu nezájmu o prodej pozemku třetí osobě, pak teprve Pozemkový fond ČR umožňoval oprávněným osobám získat pozemky podle , a to veřejnou nabídkou (pokud ovšem vůbec nějaká byla učiněna). Tento postup ze strany Pozemkového fondu ČR způsobil, že celá řada restituentů musela řešit své nároky jejich postoupením jiné osobě a dále docházelo k tomu, že jejich nároky nebyly uspokojeny Pozemkovým fondem ČR do 31. 12. 2005. Pak již zbyla oprávněným osobám pouze možnost žádat o peněžní náhradu podle ustanovení , což však (jak má dovolatelka za to) činí 0,8 – 1 % minimální hodnoty restitučního nároku. Dovolatelka je přesvědčena, že Pozemkový fond ČR nesmí upřednostňovat postup podle zákona o převodu pozemků před uspokojováním závazků státu podle ustanovení ; účel zákona o půdě nemůže být pominut odkazem na , o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby.

Ve vyjádření žalujícího Pozemkového fondu ČR k dovolání žalované KSB, s. r. o., Božičany bylo uvedeno, že by tomuto dovolání nemělo být vyhověno, neboť odvolací soud svým rozsudkem z 5. 12. 2007 věc správně posoudil v souladu i s některými předchozími rozhodnutími dovolacího soudu, která se zabývala touto problematikou. V daném případě dovolávající se společnost s ručením omezeným ve smlouvě z 22. 6. 2005 (č. 6 PR 05/75), jejíž platnost bylo třeba v tomto řízení posoudit, uplatnila nároky na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle ustanovení , které získala na základě tří postupních smluv, uzavřených 1. 6. 2005, a jedné postupní smlouvy z 24. 3. 2003; nároky takto získané vycházely vesměs z rozhodnutí Okresního pozemkového úřadu Plzeň-sever. V tomto soudním řízení žalovaná KSB, s. r. o., Božičany ani netvrdila, že by ona nebo její právní předchůdci se ucházeli o pozemky z veřejných nabídek v těchto obcích. Smlouva z 22. 6. 2005 (č. 6 PR 05/75) byla uzavřena bez toho, že by tu byl záměr převést na oprávněné osoby čtyři pozemky (o celkové výměře 260.970 m2), takže oprávněné osoby, a to zejména oprávněné osoby, jejichž nároky vznikly v obci Plzeň, se jako nositelé stejných právních nároků o možnosti převodu pozemků nedověděly. Pozemkový fond ČR zdůrazňoval, že platná právní úprava nařizuje v a v Pozemkovému fondu ČR publikovat záměr převést pozemky z vlastnictví státu.

Přípustnost dovolání dovolávající se společnosti s ručením omezeným je v tomto případě dána podle ustanovení , podle něhož je přípustné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé.

Z obsahu dovolání dovolatelky vyplývalo, že jako dovolací důvod uplatňovala, že rozhodnutí odvolacího soudu, napadené jejím dovoláním, spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Rozhodnutí soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ), jestliže soud posoudí projednávanou právní věc podle nesprávného právního předpisu anebo si aplikovaný právní předpis nesprávně vyloží (srov. z rozhodnutí uveřejněného pod č. 3/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek text na str. 13 /45/).

V daném případě odvolací soud posoudil projednávanou právní věc podle ustanovení v souvislosti zejména s ustanovením a s ustanoveními a i b) , jakož i s ustanovením a 5 , o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby.

Podle ustanovení lze žalobou uplatnit, aby bylo rozhodnuto i o určení, zda tu právní vztahu nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

Naléhavý právní zájem na určení (ve smyslu ustanovení ) je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by bez tohoto určení se jeho právní postavení stalo nejistým (srov. č. 17/1972 a č. 53/1973, str. 187, Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Lze-li žalovat o určení práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, jež se tohoto práva nebo právního vztahu týká ( ) (viz rozhodnutí uveřejněné pod č. 86/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V ustanovení je stanoveno, že tímto zákonem je upraven postup Pozemkového fondu ČR při převodu zemědělských pozemků na oprávněné osoby podle , kterým vzniklo právo na jiný pozemek podle ustanovení tohoto zákona o půdě, kterým nemohl být vydán pozemek z vlastnictví fyzické osoby, jež jej nabyla od státu. upravuje také podmínky převodu zemědělských pozemků na jiné osoby ( ).

Podle ustanovení Pozemkový fond ČR předá obci, v jejímž územním obvodu se prodávaný zemědělský pozemek nachází, k vyvěšení na úřední desce oznámení o zahájení prodeje zemědělského pozemku s uvedením údajů o pozemku podle katastru nemovitostí. První den vyvěšení oznámení je dnem vyhlášení prodeje. Informace o vyhlášení prodeje zveřejní Pozemkový fond ČR a minimálně týdenním předstihem v denním tisku s celostátní působností. V ustanovení je také stanoveno, které osoby mají před ostatními osobami přednostní právo na prodej.

V nálezu Ústavního soudu ČR ze 4. 3. 2004, (uveřejněném pod č. 33 ve svazku 32 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR)byly uvedeny tyto právní závěry: Ustanovení (ve znění pozdějších předpisů) zdůrazňuje nedotčenost zákona o půdě. Avšak i případech, kdy stát vystupuje jako účastník soukromoprávních vztahů, který se řídí právními předpisy z oblasti soukromého práva, nelze jeho postavení bez dalšího ztotožňovat s postavením jednotlivce. I v takových vztazích stát nedisponuje skutečně autonomní vůlí; jeho jednání se musí vždy řídit zákonem, i když stát zastupují z jeho pověření jiné subjekty. Při posuzování pozic státu v takových vztazích nelze proto cele abstrahovat od druhé dimenze státu, tj. té, v níž vykonává svou hlavní funkci, tedy státní moc.

V odůvodnění nálezu Ústavního soudu ČR z 13. 12. 2005, , vyhlášeném pod č. 531/2005 Sb. (uveřejněném i pod č. 226 ve svazku 39 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR) byl uveden právní závěr (pod VII/h nálezu), že tento nález dopadá pouze na část z celkového okruhu osob, kterých se týkají ustanovení a 7 (ve znění ) a článku VI. , přičemž touto částí jsou oprávněné osoby podle (tj. původní restituenti) a jejich dědici; nejsou jimi postupníci.

V rozhodnutí uveřejněném pod č. 72/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vydávané Nejvyšším soudem, bylo vyloženo, že i právo oprávněné osoby na převod náhradního pozemku ve smyslu ustanovení (ve znění pozdějších předpisů) lze realizovat i prostřednictvím žaloby na vydání konkrétního pozemku, ovšem jde-li o pozemek vhodný, který byl nabídnut k převodu ve veřejné nabídce.

Z uvedených ustanovení právních předpisů a z citovaných právních závěrů z uveřejněné judikatury soudů (ze Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vydávané Nejvyšším soudem) a z právní závěrů Ústavního soudu ČR vycházel dovolací soud i v daném případě. Zároveň však musel konstatovat, že tato ustanovení právních předpisů i citované právní závěry z uveřejněné judikatury soudů měl na zřeteli i odvolací soud ve svém rozsudku z 5. 12. 2007, sp. zn. Krajského soudu v Plzni, proti němuž směřuje dovolání dovolatelky KSB, s. r. o., Božičany. Neshledal proto dovolací soud, že by tu odvolací soud posoudil projednávanou právní věc podle nesprávného právního předpisu nebo že by si aplikované právní předpisy nesprávně vyložil, zejména v rozporu s výkladovými právními závěry z rozhodnutí uveřejněných ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, vydávané Nejvyšším soudem nebo z nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR (jimiž jsou obecné soudy vázány). Nebyly tedy u rozhodnutí odvolacího soudu, napadeného dovoláním dovolatelky, dány zákonné předpoklady postupu dovolacího soudu podle ustanovení a 3 , tj. ke zrušení rozhodnutí odvolacího soudu jako rozhodnutí nesprávného; přistoupil proto dovolací vydáním svého rozsudku ( ) k zamítnutí dovolání dovolatelky KSB, s. r. o., Božičany, které bylo dovoláním přípustným, ale nebylo shledáno důvodným.

Dovolatelka nebyla v řízení o dovolání úspěšná a ohledně nákladů, vynaložených žalobcem na vyjádření k dovolání žalované, použil dovolací soud ve smyslu ustanovení a ustanovení téhož právního předpisu, umožňujícího nepřiznání náhrady nákladů řízení i v řízení úspěšnému účastníku řízení; dovolací soud tu přihlížel jednak k právní povaze projednávané právní věci a jednak k obsahu již zmíněného vyjádření žalobce k dovolání žalované, obsahujícího v podstatě to, co bylo žalobcem vyjádřeno už v řízení před soudy obou stupňů.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 12. května 2010

JUDr. Josef Rakovský, v. r.

předseda senátu