Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2319/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší

P. H

., zastoupeného JUDr. Josefem Klofáčem, advokátem se sídlem v České Lípě, Mariánská 531, proti žalovanému

A. H

., zastoupenému JUDr. Milanem Štětinou, advokátem se sídlem v České Lípě, Jiráskova 614, o vyklizení garáže, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec ze dne 3. října 2007, č. j. -93, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady dovolacího řízení ve výši 2.160,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalovaného JUDr. Milana Štětiny.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v České Lípě („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 7. února 2006, č. j. -63, rozhodl, že „žaloba, aby bylo uloženo žalovanému vyklidit garáž ve W. ul. v D. u M. j., na stavební parcele 566/2 o výměře 127 m2 , zapsané na LV č. 1918 pro k. ú. a obec D. u M. j., vedeného u katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, pracoviště Česká Lípa, a vyklizenou předat žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, se zamítá“. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka Liberec jako soud odvolací k odvolání žalobce i žalovaného rozsudkem ze dne 3. října 2007, č. j. -93, rozhodl výrokem pod bodem I., že se odvolací řízení o odvolání žalovaného zastavuje. Výrokem pod bodem II. pak potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a výroky pod body III. a IV. rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu, a to do výroků II., III. a IV., podává žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o („ “) a uplatňuje dovolací důvody uvedené v a odst. 3

Obsah rozsudků soudů obou stupňů, obsah dovolání i vyjádření k němu jsou účastníkům známy, proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje. Vychází přitom z , který stanoví: „V odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno“.

Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení tím není dotčeno.

Dovolací soud proto při projednání dovolání postupoval podle ve znění účinném před jeho novelizací provedenou

Dovolání není přípustné.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Přípustnost dovolání v dané věci nelze opřít o , podle kterého je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. Právním názorem odvolacího soudu je podle konstantní judikatury názor na to, jaký právní předpis má být ve věci aplikován, popř. jak má být právní předpis vyložen. Právním názorem významným z hlediska ustanovení nejsou pokyny k doplnění dokazování, jestliže byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen pro neúplnost skutkových zjištění, popř. jiné pokyny o tom, jak má soud prvního stupně dále postupovat po procesní stránce (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. května 2002, sp. zn. , Soudní rozhledy č. 8/2002). V dané věci odvolací soud, který zrušil dovolateli příznivý rozsudek soudu prvního stupně, závazný právní názor nevyslovil, jen uložil vyhodnotit některé najevo vyšlé skutečnosti.

Dovolatel opírá přípustnost dovolání o ; ta by byla dána v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Protože dovolání podle je přípustné jen pro řešení právních otázek, je dovolatel oprávněn napadnout rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž má být přípustnost dovolání založena podle tohoto ustanovení, toliko z dovolacího důvodu uvedeného v ; v dovolání proto nelze uplatnit tvrzení, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování ( ). Dovolací soud tak musí vycházet ze skutkových zjištění učiněných v nalézacím řízení. Otázku, zda dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, lze výjimečně zvažovat i z hlediska námitky, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [dovolací důvod podle ], jestliže posouzení, zda řízení je postiženo procesní vadou, vychází ze střetu odlišných právních názorů na výklad procesního předpisu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. května 2005, sp. zn. , Soubor civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu č. C 3339).

Napadené rozhodnutí otázku zásadního právního významu neřeší.

Soudy po právní stránce věc posoudily v souladu s judikaturou dovolacího soudu. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 5. listopadu 2002, sp. zn. , Soubor civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu č. C 1536, se uvádí:

„1. Vlastnictví k nově zhotovené stavbě nabývá ten, kdo stavbu uskutečnil s (právně relevantně projeveným) úmyslem mít ji pro sebe (stavebník). Není rozhodné, komu bylo adresováno rozhodnutí o stavebním povolení.

2. Při posouzení vlastnických a jiných právních vztahů ke stavbě vzniklé společnou činností více osob je třeba vycházet z obsahu dohody uzavřené mezi těmito osobami. Taková dohoda, která nemusí být písemná, založí spoluvlastnictví, jen je-li z jejího obsahu zřejmé, že účastníci dohody chtěli založit spoluvlastnický vztah. Pokud stavbu provádí více osob, které o vlastnictví k nové stavbě neuzavřely žádnou dohodu, přičemž z okolností věci není zřejmé, že mělo jít o stavbu ve vlastnictví jen některých z těchto osob, stavebníky jsou všechny tyto osoby, které se stávají podílovými spoluvlastníky stavby“.

Procesní námitky vznesené v dovolání se týkají hodnocení důkazů; nejde o výklad procesních předpisů. Skutkové námitky jsou pro posouzení přípustnosti dovolání nevýznamné (viz shora). Vlastnictví nadstavby nebylo předmětem řízení.

Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, odst. l, části věty před středníkem a , neboť žalovaný má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem v částce 1.500,- Kč [odměna z částky určené podle , ve znění pozdějších předpisů, vyčíslená podle 7 písm. d), , ve spojení s a této vyhlášky] a z náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby, tj. vyjádření k dovolání, ve výši 300,- Kč podle , advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, celkem 1.800,- Kč. Žalovanému vedle odměny za zastupování advokátem a náhrady hotových výdajů podle dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty 360,- Kč, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad podle zvláštního předpisu odvést. Celkové náklady dovolacího řízení tedy činí částku 2.160,- Kč, kterou je žalobce povinen zaplatit k rukám advokáta, který žalovaného v tomto řízení zastupoval ( , , )

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobce dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se žalovaný domáhat jejího splnění návrhem na výkon rozhodnutí.

V Brně dne 4. května 2010

JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.

předseda senátu