Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1235/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Filipa Cilečka a Mgr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně HAGEMANN, a. s., se sídlem v Ostravě, Hradní 27/37, PSČ 710 00, identifikační číslo 26826925, zastoupené JUDr. Hanou Reclíkovou, advokátkou, se sídlem v Opavě, Bílovická 62, PSČ 746 01, proti žalované FOLTAN a spol., se sídlem v Opavě, Ostrožná 233/40, PSČ 746 01, identifikační číslo 25865111, jako správkyni konkursní podstaty úpadkyně MECHANIKA SERVIS, s. r. o., v likvidaci, identifikační číslo 43964524, zastoupené JUDr. Václavem Stříbným, advokátem, se sídlem v Opavě, Ostrožná 40, PSČ 746 01, o vyloučení věci ze soupisu majetku konkursní podstaty, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. listopadu 2008, č. j. -94, takto:

II. Ve zbývajícím rozsahu se dovolání odmítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 3.034,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího právního zástupce.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil výrok I. rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. července 2008, č. j. -59, kterým tento soud zamítl žalobu na vyloučení nemovitostí specifikovaných ve výroku rozhodnutí z konkursní podstaty úpadkyně MECHANIKA SERVIS, s. r. o., v likvidaci (první výrok), změnil výrok II. rozsudku soudu prvního stupně o nákladech řízení (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).

Soudy obou stupňů dospěly k závěru, že kupní smlouva uzavřená mezi (pozdější) úpadkyní jako prodávající a žalobkyní jako kupující dne 10. března 2004, na jejímž základě úpadkyně převedla nemovitosti blíže určené ve výroku I. rozsudku soudu prvního stupně, je neúčinná pro rozpor s , o konkursu a vyrovnání (dále jen „“). Předmětná smlouva totiž byla uzavřena až poté, co byl dne 21. října 2002 pozdější úpadkyni doručen návrh na prohlášení konkursu na její majetek. Sjednaná kupní cena ve výši 20.000.000,- Kč nebyla uhrazena a pohledávka úpadkyně za žalobkyní na zaplacení této kupní ceny byla započtena proti splatné pohledávce žalobkyně za úpadkyní. Úpadkyně tak neobdržela od žalobkyně za prodej nemovitostí adekvátní protiplnění, tímto převodem proto došlo ke zmenšení jejího majetku, a tedy současně i k porušení zákazu formulovaného v .

Žalobkyně napadla v celém rozsahu rozhodnutí soudu prvního stupně i rozhodnutí odvolacího soudu včasným dovoláním, opírajíc jeho přípustnost o ustanovení , (dále jen „“) a uplatňujíc přitom dovolací důvod dle

Dovolatelka nesouhlasí se závěrem soudů obou stupňů, že předmětná kupní smlouva je neúčinným právním úkonem a namítá, že s porušením povinnosti dle nejsou spojeny žádné sankce. Za jednání, které vede ke zmenšení majetku dlužníka, je třeba považovat převody práv či jiných majetkových hodnot na jiné osoby učiněné bezplatně, nebo za nápadně nevýhodných podmínek, přičemž taková situace v projednávané věci nenastala. Vytýká soudům, že žalobu zamítly pouze s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2007, sp. zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2006, sp. zn. , aniž prováděly dokazování k tomu, zda k danému prodeji nemovitostí došlo za nápadně nevýhodných podmínek.

Dále vytýká soudům obou stupňů, že ve věci rozhodovaly s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu, která však vznikla až ve letech 2005 až 2007, tedy až poté, co nabyla účinnosti předmětná kupní smlouva. Má za to, že „zpětné působení nyní již konstantní soudní judikatury“ je nepřípustné, pročež byla postupem soudů poškozena, neboť při uzavírání výše uvedené kupní smlouvy postupovala v souladu s platnou právní úpravou, předmětná smlouva nebyla uzavřena za nápadně nevýhodných podmínek a není tedy neúčinná vůči věřitelům úpadkyně.

Žalovaná v podaném vyjádření navrhuje dovolání odmítnout jako nepřípustné, s tím, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam.

, o úpadku a způsobech jeho řešení (), byl s účinností od 1. ledna 2008 zrušen zákon o konkursu a vyrovnání (. a ), s přihlédnutím k se však  pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (a tudíž i pro spory vedené na jejich základě) použijí dosavadní právní předpisy (tedy vedle zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007, i , ve znění účinném do 31. prosince 2007).

Řízení o „dovolání“ proti rozsudku soudu prvního stupně Nejvyšší soud zastavil z důvodu nedostatku funkční příslušnosti soudu k jeho projednání (viz usnesení Nejvyššího soudu uveřejněná pod čísly 10/2001 a 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání v části napadající výše uvedené rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud podle ustanovení a odmítl.

Ve vztahu k výrokům o nákladech řízení tak učinil se zřetelem k závěrům obsaženým  v usnesení Nejvyššího soudu uveřejněném  pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, které není přípustné podle ustanovení a b/ , pak Nejvyšší soud - jsa vázán obsahem dovolání ( věta první ) - neshledal přípustným ani podle ustanovení

Napadené rozhodnutí je v souladu s ustálenou judikaturou, na kterou se výslovně odvolává (srov. obě rozhodnutí citovaná v odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, která jsou veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Taktéž otázka tzv. „zpětného působení“ judikatury Nejvyššího soudu byla dovolacím soudem zodpovězena, a to v usnesení ze dne 25. září 2008, sp.zn. , či v usnesení ze dne 12. března 2008, sp. zn. , jež jsou rovněž veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu. V těchto rozhodnutích Nejvyšší soud uzavřel, že judikatura soudů vyšších stupňů slouží právě ke sjednocení výkladu těch ustanovení zákonů, jež jsou právní praxí vykládána rozdílně (jež si část právní praxe vykládá chybně). Je samozřejmé, že taková judikatura vzniká s určitým časovým odstupem a závěr, že dovolatelka má být chráněna, protože patřila k těm, kteří si před vydáním rozhodnutí sjednocujícího soudní praxi vykládali zákon chybně, vyznívá absurdně.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalované vzniklo právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Náklady řízení sestávají ze sazby odměny advokáta za řízení v jednom stupni (dovolací řízení) určené podle ustanovení , , , a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , ve znění pozdějších předpisů, ve výši 2.250,- Kč a z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , ve znění pozdějších předpisů. Náhrada nákladů za dovolací řízení tedy s připočtením náhrady za 19% daň z přidané hodnoty celkem činí 3.034,50 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 25. listopadu 2009

      JUDr. Zdeněk K r č m á ř

                 předseda senátu