Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1384/2009

U S N E S E N Í

a/ M. K.

a

b/ M. K.

, zastoupených JUDr. Jaroslavem Palasem, advokátem se sídlem v Praze 7, Dělnická 30, proti žalované

J. Š.

, zastoupené JUDr. Martinem Smrkovským, advokátem se sídlem v Praze 3, Lucemburská 1599/13, o žalobě žalované na obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. června 2007, č. j. -56, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.450,- Kč k rukám JUDr. Jaroslava Palase, advokáta se sídlem v Praze 7, Dělnická 30, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Podle čl. II bodu 12 věty první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Protože žalovaná dovoláním napadla potvrzující usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. června 2007, č. j. -56, tj. rozhodnutí vydané před 1. červencem 2009, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou (dále jen „ ”).

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení, upravuje ustanovení , a

Podle je dovolání přípustné též proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení. Ustanovení platí obdobně ( ).

Ustanovení tak vymezuje přípustnost dovolání proti usnesením vyjmenovaným v jeho odstavci 1 za podmínek, jež jsou uvedeny v (včetně omezení, jež plynou z ustanovení ).

Z ustanovení ve spojení s dikcí pak plyne, že pro účely přípustnosti dovolání je rozhodnutím ve věci samé též usnesení, jímž odvolací soud změnil nebo potvrdil usnesení soudu prvního stupně o povolení obnovy řízení nebo o zamítnutí žaloby na obnovu řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4. září 2003, sp. zn. , uveřejněné pod č. 172 v sešitě č. 10 z roku 2003 časopisu Soudní judikatura).Dovolání není přípustné podle ve spojení s ustanovením a b/ , neboť napadené usnesení není usnesením měnícím a usnesení soudu prvního stupně potvrzené napadeným usnesením bylo prvním rozhodnutím o žalobě na obnovu řízení a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle (ve spojení s ustanovením ).Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle V projednávané věci však dovolatelka uplatnila rovněž dovolací důvod podle , a to námitkami, že (v původním řízení) soudy „rozhodovaly pouze na základě důkazů, které navrhovali žalobci, její důkazy nepřipustily“, že „rozhodovaly pouze na základě svědectví žalobců“ a že „byl prováděn důkaz pouze písemnostmi ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 3 o přivolení výpovědi z nájmu bytu…“. Dovolatelka však přehlédla, že k vadám podle (a také k vadám uvedeným v , a b/ a ), dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ); samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání (podle ) zásadně nezakládají (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. října 2005, sp. zn. , ve spojení s usnesením Ústavního soudu České republiky ze dne 20. července 2006, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. března 2006, sp. zn. , a dále např. rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ze 7. března 2006, sp. zn. , z 12. dubna 2006, sp. zn. , a z 15. srpna 2008, sp. zn. ). Nad rámec toho lze, avšak pouze stručně, dodat, že z hlediska není rozhodná každá vada řízení; právně významné jsou pouze takové vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí, v daném případě ve věci obnovy řízení. Dovolací soud zastává názor, že v uvedených dovolacích námitkách, podřaditelných pod dovolací důvod podle , nelze spatřovat vady vztahující se k řízení o obnově, natož vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí v této věci.

Napadené potvrzující rozhodnutí je založeno na právním názoru, že nejsou dány důvody obnovy řízení podle a b/ , neboť důkazy, jichž se žalovaná dovolávala v žalobě na obnovu řízení, byly již navrženy v původním řízení a zčásti byly také provedeny (listinný důkaz – žádost o stavební povolení ze dne 4.1.1989 – byl přečten při jednání v původní věci dne 8. března 2005), resp. nebyly provedeny (výslechy navržených svědků) pouze proto, že je soud nepovažoval za podstatné.

Šlo-li o důkazy navržené již v původním řízení (a zčásti provedené či zčásti neprovedené proto, že je soud nepokládal za potřebné), neobstojí dovolací námitky (navíc obecně formulované), že

„z obsahu spisu je patrno, že neměla k dispozici, ani neměla možnost získat potřebné doklady od Městské části Praha 3“

a že

„pro přístup pracovníka stavebního oddělení Městské části Praha 3 jí bylo znemožněno získat doklady a prokázat skutečnosti, které teprve dodatečně, po odchodu tohoto pracovníka z Úřadu Městské části, mohla použít a doložit“

. Lze dodat, že Nejvyšší soud České republiky již v usnesení ze dne 12. července 2005, sp. zn. , uveřejněném pod C 3418 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vyslovil právní názor, že nemožností použít skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy bez své viny v původním řízení ( ) je míněna nemožnost provést dokazování v soudním řízení anebo nemožnost označit či předložit tyto skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy účastníkem řízení vůči soudu. Nejde tu o případy neprovedení možného dokazování soudem ohledně těch skutečností, rozhodnutí a důkazů, které byly účastníky řízení označeny, avšak soudem byly pokládány za nerozhodné, a proto k jejich dokazování nebylo přikročeno.

K dovolací námitce, že

„novým důkazem … byl výklad zákonu ze Sbírky zákonů č. 71/1967 …“

, dovolací soud připomíná, že ve smyslu není třeba (vedle skutečnosti obecně známé nebo známé soudu z jeho činnosti) dokazovat právní předpisy uveřejněné nebo oznámené ve Sbírce zákonů České republiky. Z citovaného ustanovení vyplývá (s ohledem na zásadu „iura novit curia – soud zná právo“), že předmětem dokazování nemohou být právní předpisy, neboť v důkazním řízení se dokazují jen skutečnosti účastníky tvrzené či v řízení jinak vyšlé najevo (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. I. až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 875 s., obdobně srov. rovněž usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. září 2007, sp. zn. ).

V projednávané věci považovala dovolatelka za nový důkaz rovněž „výklad “, o němž v době původního řízení údajně nevěděla, avšak objektivně vzato existoval, a jímž dokládala význam výpovědí svědků, které v původním řízení navrhovala a jež soudy z důvodu nepotřebnosti neprovedly. Vzhledem k výše uvedenému však v tomto případě o takový důkaz nemůže jít.

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ani z ustanovení , a proto je podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle věty první, , a a zavázal dovolatelku, která zavinila, že její dovolání muselo být odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobcům vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 2.275,- Kč ( , a 3, ve spojení s , a , ve znění pozdějších předpisů), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši dva krát 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 , ve znění pozdějších předpisů), a z částky 575,- Kč představující 20 % DPH ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 20. dubna 2010

JUDr. Miroslav Ferák, v. r.

předseda senátu