Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 931/2008

25

Cdo 931/2008

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

České kanceláře pojistitelů

, IČ 700 99 618, se sídlem Praha 5, Štefánikova 248/32, proti žalovaným

1) K. Š

., a

2) R. L.,

o zaplacení 152.300,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. března 2007, č.j. -115, takto:

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. března 2007, č.j. -115, a rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 9. února 2006, č.j. -77, pokud jím byla zamítnuta žaloba vůči žalovanému 2) R. L. a rozhodnuto o nákladech řízení mezi žalobkyní a žalovaným 2),

se zrušují

a věc

se

v tomto rozsahu

vrací

Okresnímu soudu v Karviné k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Karviné rozsudkem ze dne 9. 2. 2006, č.j. -77, uložil žalovanému 1) povinnost zaplatit 152.300,- Kč s příslušenstvím, vůči žalovanému 2) žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že žalovaný 2) způsobil dne 9. 8. 2002 jako řidič vozidla, jehož vlastníkem byl žalovaný 1), dopravní nehodu, při níž byla způsobena škoda na dvou dalších automobilech. K vozidlu žalovaného 1) nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, proto bylo poškozeným z garančního fondu žalobkyně prostřednictvím Alianz pojišťovny, a. s., poskytnuto pojistné plnění ve výši 20.900,- Kč a 131.400,- Kč. Ve vztahu k žalovanému 1) shledal soud žalobu důvodnou, neboť podle (správně odst. 7) , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném v době škodní události (dále jen „ “), má žalobkyně právo na náhradu plnění poskytnutého z garančního fondu vůči osobě bez pojištění odpovědnosti [ ]. Odpovědnost žalovaného 2) za škodu ve smyslu ustanovení obč. zák. nelze ve vztahu k žalobkyni dovodit, neboť nárok žalobkyně založený nelze zaměnit s nárokem na náhradu škody podle ; pro vznik obecné odpovědnosti za škodu mezi žalovaným 2) a žalobkyní nejsou splněny zákonné předpoklady.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 28. 3. 2007, č.j. -115, rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku a ve výroku o nákladech řízení mezi žalobcem a žalovaným 2) potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud, vycházeje ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, dospěl k závěru, že podle ustanovení ve znění účinném k 9. 8. 2002 neměl žalovaný 2), který nebyl vlastníkem tuzemského ani řidičem cizozemského vozidla, povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, proto nemůže být „osobou bez pojištění odpovědnosti“, tedy osobou povinnou k náhradě poskytnutého pojistného plnění ve smyslu ustanovení ve spojení s odst. 2 písm. b) cit.

Rozsudek odvolacího soudu napadla dovoláním žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Robertem Mrázikem. Podáním ze dne 14. 3. 2008 (doručeným Nejvyššímu soudu dne 31. 3. 2008) oznámila soudu, že odvolala plnou moc udělenou uvedenému advokátovi pro zastupování v dovolacím řízení, a navrhla, aby na její místo do řízení v souladu s ustanovením vstoupila společnost Intrum Justitia, s.r.o., IČ 250 83 236, se sídlem Praha 7, Dělnická 213, jíž postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení. Ustanovení však pro řízení u dovolacího soudu neplatí ( ), proto Nejvyšší soud k návrhu žalobkyně nepřihlížel.

Přípustnost dovolání žalobkyně dovozuje z ustanovení a uplatňuje dovolací důvod podle Pochybení odvolacího soudu spatřuje v nesprávném výkladu pojmu „osoba bez pojištění odpovědnosti“ a mylné interpretaci ustanovení , jež zcela odporuje principům pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidel a postavení České kanceláře pojistitelů v tomto systému. S odkazem na současné znění uvedeného ustanovení vyjadřuje přesvědčení, že žalovaný 2) je v předmětném sporu pasivně legitimován, neboť v příčinné souvislosti s jeho protiprávním jednáním vznikla škoda, za niž odpovídá podle obč. zák. Jelikož škodu způsobil nepojištěným vozidlem, je současně osobou bez pojištění odpovědnosti ve smyslu ustanovení Z hlediska je nutné považovat za osobu bez pojištění odpovědnosti každého, kdo za škodu způsobenou provozem vozidla odpovídá, tj. každého, jehož odpovědnost za škodu je pojištěním „kryta“; bylo by proto zcela nepřípustné považovat za pojištěného pouze vlastníka nebo provozovatele vozidla. Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) posoudil dovolání – v souladu s čl. II. bodem 12 – podle ustanovení ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále opět jen „ “) a shledal, že bylo podáno včas, účastnicí řízení ( ), v souladu se zákonem sepsáno a podepsáno advokátem ( a 4 ) a bylo podáno důvodně.

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

V posuzovaném případě je dovolání přípustné podle , neboť odvolací soud vyložil pojem „osoba bez pojištění odpovědnosti“ ve smyslu ustanovení v rozporu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, a tedy i s hmotným právem.

Nejvyšší soud (viz např. jeho rozsudky ze dne 17. 1. 2008, sp. zn. , nebo ze dne 1. 7. 2008, sp. zn. ) zastává názor, že osobou bez pojištění odpovědnosti ve smyslu je nikoli osoba, která nesplní povinnost (vyplývající z ustanovení tohoto zákona) uzavřít k provozovanému vozidlu pojistnou smlouvu, nýbrž osoba odpovídající za škodu způsobenou provozem vozidla, ke kterému taková pojistná smlouva nebyla uzavřena. Jestliže pojištěním je kryta odpovědnost osob povinných k náhradě škody způsobené provozem vozidla, pak není-li vozidlo pojištěno, je osobou bez pojištění ten, za koho by pojišťovna poškozenému plnila, kdyby pojištěno bylo. Přitom odpovědnost provozovatele vozidla za škodu způsobenou jeho provozem podle a násl. obč. zák. nevylučuje souběžnou (solidární) odpovědnost řidiče tohoto vozidla podle obč. zák., který způsobil škodu při téže škodní události zaviněným porušením právní povinnosti, nejde-li o případ uvedený v ustanovení obč. zák. (srov. rozsudek publikovaný pod č. 29/1979 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, případně výše citované rozsudky Nejvyššího soudu). Má-li tedy Česká kancelář pojistitelů (žalobkyně) podle a zákona právo postihu vůči každému, kdo odpovídá za škodu a za koho plnila, svědčí jí toto právo i vůči řidiči (nepojištěného) vozidla tehdy, odpovídá-li řidič za škodu vzniklou při provozu tohoto vozidla. Bylo by totiž proti smyslu daného ustanovení, pokud by postih nebyl možný proti osobě, která odpovídá za škodu na základě zavinění; opačný výklad by možnost postihu nepřiměřeně zúžil.

Jak vyplývá z uvedeného, odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) rozhodl nesprávně, když dospěl k závěru, že regresní nárok ve smyslu ustanovení nelze uplatnit vůči řidiči vozidla [žalovanému 2)]. Nejvyšší soud proto rozsudek odvolacího soudu podle věty za středníkem zrušil, pokud jím bylo rozhodnuto ve vztahu k žalovanému 2); důvody, pro něž bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i pro rozsudek soudu prvního stupně, proto Nejvyšší soud tento rozsudek rovněž v tomto rozsahu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( věta druhá ).

Právní názor dovolacího soudu je pro další řízení závazný. V novém rozhodnutí o věci soud rozhodne o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího ( ).

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. dubna 2010

JUDr. Robert Waltr, v. r.

předseda senátu