Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4160/2007

33 Cdo 4160/2007

U S N E S E N Í

 EFEKT,

Prof. Dr. P. B.

, a 2)

Ing. J. B.,

zastoupeným JUDr. Petrem Makovcem, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Zámecké 11, o zaplacení 204.609,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. března 2007, č. j. -135, takto:

I. Dovolání se

odmítá.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 10.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesením k rukám JUDr. Dušana Diviše, advokáta se sídlem v Hradci Králové, Ulrichovo náměstí 737.  

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. března 2007, č. j. -135, kterým byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 4. listopadu 2005, č. j. -72, není přípustné podle a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( o. s. ř).Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Z toho, že přípustnost dovolání podle je spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uplatnění dovolacího důvodu podle , který míří proti skutkovým zjištěním, z nichž odvolací soud při svém rozhodování vycházel, je v případě dovolání přípustného podle vyloučeno (srovnej znění ); při úvahách o přípustnosti dovolání podle musí proto dovolací soud vycházet ze skutkového stavu, na němž spočívá právní posouzení věci odvolacím soudem (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2002, usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 130/2006, a ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. významu je tudíž dovolací námitka, že odvolací soud (stejně jako před ním i soud prvního stupně) nesprávně uzavřel, že žalobkyně vytkla vady domu čp. 1301 v B. oběma žalovaným (tj. prodávajícím), resp. že druhý žalovaný byl prvým žalovaným zmocněn ke všem úkonům týkajícím se této společné nemovitosti, tedy i „pro vytýkací řízení, uplatnění vad“ (pro jednání související s uplatněním odpovědnosti za vady prodané věci). Oproti tomu prosazují názor, že prvý žalovaný zmocnil druhého žalovaného toliko k úkonům spojeným s uzavřením kupní smlouvy, jíž byl dům čp. 1301 v Brně žalobkyni prodán. Zmíněnou námitkou žalovaní ve skutečnosti nebrojí proti právnímu posouzení věci (tj. nevytýkají, že soudy použily jiný právní předpis, než který měly použít, nebo sice aplikovaly správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložily, popřípadě ze správných skutkových zjištění vyvodily nesprávné právní závěry), nýbrž zpochybňují skutková zjištění, která byla významná pro právní posouzení věci, konkrétně pro posouzení odpovědnosti žalovaných za vady prodané věci (věcné pasivní legitimace v daném sporu). Ze stejných důvodů je nevýznamná rovněž výhrada dovolatelů k výši přiznané slevy prodané věci (domu čp. 1301 v Brně), kdy žalovaní prosazují názor, že sleva měla činit „pouze pár tisíc korun“ a že soud při posouzení výše slevy nesprávně vycházel z rozpočtu ing. B., přestože „nemá žádnou vypovídací hodnotu“.Přípustnost dovolání nemůže založit ani námitka žalovaných, že odvolací soud porušil „rovnost obou účastnických stran, důkazní povinnost žalobce a právo na spravedlivý proces“, nebo výtka, že se jim nedostalo „poučení dle “. Obě tyto výhrady lze podřadit pouze pod dovolací důvod uvedený v o. s .ř., jímž lze vytýkat, že řízení bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Takový dovolací důvod ovšem může být úspěšně použit pouze v případě, že je dovolání přípustné, tedy že dovolací soud dospěje k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí. Vady řízení samy o sobě, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání nemohou založit, nejsou-li bezprostředním důsledkem řešení právních otázek procesní povahy, na nichž by napadené rozhodnutí spočívalo (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2004, ze dne 23. 8. 2006, sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. či ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. ). Tak tomu v posuzované věci není. Navíc z obsahu spisu (z protokolu o jednání soudu prvního stupně ze dne 2. 11. 2005) jasně vyplývá, že účastníkům bylo dáno poučení podle a že v reakci na toto poučení zástupci obou účastnických stran shodně uvedli, že „nemají další návrhy na doplnění dokazování“ a že „nové skutečnosti neoznačují“. Čím mělo dojít k porušení rovnosti účastnických stran, příp. práva na spravedlivý proces, žalovaní v dovolání nespecifikují.

Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud  je – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a Žalovaným, jejichž dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náklady, které jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 10.000,- Kč ( , ., , ve spojení s a , v platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč ( a a 3 , v platném znění) a z částky 2.060,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty ( ). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 22. dubna 2010

JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á, v. r.

             předsedkyně senátu