Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4373/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně AXONA REALITY s.r.o., se sídlem v Praze 1, Vodičkova 36, zastoupené Mgr. Viktorem Pavlíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opatovická 4, proti žalovanému J. Č., zastoupenému JUDr. Václavem Luťchou, advokátem se sídlem v Praze 1, Opatovická 18, o 114.049,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2008, č.j. -39, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím Městský soud v Praze potvrdil rozsudek (pro uznání) ze dne 30. 8. 2007, č.j. -19, kterým Obvodní soud pro Prahu 10 uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 114.049,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení a nahradit jí náklady řízení.

Dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle , , ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12 , dále jen „“), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť rozhodnutí odvolacího soudu nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Žalovaný – posuzováno podle obsahu ( ) – dovoláním prostřednictvím důvodu uvedeného v zpochybnil správnost závěru odvolacího soudu, že byly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání podle Podání, jímž se na výzvu soudu prvního stupně včas vyjádřil, dovolatel pokládá co do obsahu za dostačující, tj. zákonu vyhovující. Takto vymezená otázka však rozsudek odvolacího soudu zásadně právně významným nečiní.

Již v rozsudku ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 3/2006 pod č. 21, nebo v rozsudku ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. , Nejvyšší soud vyjádřil právní názor, že pokud žalovaný nárok zcela neuzná (tj. uzná-li nárok jen zčásti nebo co do základu, popřípadě jej – jako v posuzované věci – neuzná vůbec), musí jeho písemné vyjádření obsahovat vylíčení rozhodujících skutečností, na nichž staví svoji obranu proti nároku uplatněnému žalobou; tím reaguje na to, co o skutečnostech významných pro rozhodnutí ve věci tvrdil žalobce. Podstata obrany žalovaného tedy musí spočívat v tom, že konkrétními údaji vyvrací pravdivost tvrzení žalobce, popřípadě že uvádí další skutečnosti, které žalobce netvrdil, na jejichž základě by spor měl vyznít ve prospěch žalovaného. Svoji obranu proti nároku uplatněnému v žalobě není třeba rozvádět do všech podrobností; postačí, jestliže žalovaný postaví proti tvrzením žalobce alespoň taková svá tvrzení o rozhodujících skutečnostech, z nichž vyplývá základ jeho obrany proti žalobě, tedy jestliže uvede přinejmenším takové skutečnosti, které (budou-li prokázány) mohou vést k tomu, že bude (může) mít ve sporu alespoň částečný úspěch.

Z uvedeného je zřejmé, že vyjádření ve věci podle nelze ztotožňovat s pouhým konstatováním, že žalovaný nárok neuznává, „neboť ze strany žalobce nikdy nedošlo k naplnění smlouvy“; takové vyjádření okruh sporných skutečností, které by měly být předmětem dokazování, nijak nevymezuje.

Dovolací soud nesdílí názor dovolatele, že soudy porušily jeho právo na spravedlivý proces podle d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (který opírá o nález Ústavního soudu ze dne 30. 3. 2006, sp. zn. ). Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (srovnej opět R 21/2006) i Ústavního soudu (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 11. 2006, sp. zn. ) je zajedno v tom, že byla-li za řízení stanovena účastníku lhůta, v níž má provést stanovený procesní úkon, a spojuje-li zákon s jeho zmeškáním právní následky, nemůže být v rozporu s právem na spravedlivý proces postup soudu, kterým přijme těmto právním následkům odpovídající opatření. V případě, že za řízení nastala ve smyslu fikce uznání žalobou uplatněného nároku, je v souladu s pravidly spravedlivého procesu, jestliže soud z nečinnosti žalovaného vyvodil zákonu odpovídající závěry, tedy jestliže ve věci rozhodl v neprospěch žalovaného rozsudkem pro uznání.

Lze uzavřít, že dovolání žalovaného směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; dovolací soud je proto podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , a Žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení , , , 3, 4, , , a , věty první, , ve znění pozdějších předpisů, tj. částkou 6.675,- Kč. Součástí nákladů je dále paušální částka náhrady za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (, 3 , ve znění pozdějších předpisů) a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 1.395,- Kč (, ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 22. dubna 2010

JUDr. Pavel K r b e k

předseda senátu