Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4201/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné PINKA s. r. o., se sídlem v Domažlicích, Újezd 136, IČ 483 60 805, zastoupené JUDr. Ing. Janem Matysem, advokátem se sídlem v Praze 1, Spálená 10, proti povinné VALCHA TRANSPORT s.r.o., se sídlem v Plzni, Tylova 1/57, IČ 466 82 732, pro 104.099,- Kč s příslušenstvím, prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. , o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. června 2009, č. j. - 92, takto: I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Shora označeným usnesením krajský soud potvrdil usnesení ze dne 10. 2. 2009, č. j. - 83, jímž Okresní soud Plzeň-město zastavil podle výkon rozhodnutí nařízený usnesením téhož soudu ze dne 13. 8. 2007, č. j. – 10, a kterým rozhodl o nákladech řízení, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil s právním závěrem soudu prvního stupně, že podmínky tohoto ustanovení byly v daném případě splněny, jelikož na adrese sídla povinné nebyly nalezeny žádné postižitelné věci, a pokud na povinnou byla v době zahájení řízení o výkon rozhodnutí evidována tři motorová vozidla, ta nebyla přes veškeré úsilí soudu ve spolupráci s orgány Policie ČR fakticky zajištěna. Soud prvního stupně proto správně oprávněnou seznámil s bezvýsledností soupisu movitých věcí a vyzval ji k označení jiného místa, kde by se movité věci povinné způsobilé k soupisu mohly nacházet; žádné takové místo však oprávněná neoznačila.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala oprávněná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z , a podává je z důvodů uvedených v a b) , přičemž za zásadní po právní stránce považuje otázku „zda-li existuje právo účastníka na řádný výkon rozhodnutí v tom smyslu, zda-li je oprávněný pod ochranou státu a zda-li stát má za povinnost učinit včas a řádným způsobem veškeré navrhované kroky k tomu, aby byl zjištěn, zajištěn a poté realizován majetek dlužníka za stavu, jestliže v době podání návrhu takovýto majetek existuje“. Dovolatelka poukazuje na to, že dne 25. 10. 2007 zaslala soudu prvního stupně podání nazvané jako urgentní žádost o provedení výkonu rozhodnutí, v němž jej požádala o to, aby „kroky k vymožení pohledávky nebyly odkládány a aby bylo konáno bezodkladně“, tuto žádost pak opakovala podáním ze dne 8. 11. 2007 a že následně podáním ze dne 27. 12. 2007 se v této věci obrátila na náměstka soudu prvního stupně, jenž na něj dosud nereagoval. Teprve dne 24. 11. 2008 byla soudem prvního stupně vyzvána „potud, že sice povinná strana je vlastníkem motorového vozidla, nicméně není známo, kde se toto vozidlo nalézá, a výslech jednatele se nepodařilo realizovat proto, že není znám jeho současný pobyt“. Dovolatelka je přesvědčena o tom, že „ještě i v současné době je možno při dobré vůli a razantním a důsledném postupu soudních orgánů dosáhnout toho, aby majetek povinné byl odhalen a výkon rozhodnutí mohl pokračovat“. Navrhla, aby napadené usnesení bylo zrušeno a „aby bylo rozhodnuto dovolacím soudem tak, že ve věci výkonu rozhodnutí proti povinné má být pokračováno“.

Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz čl. II., bod 12. části první ) a po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání není podle , odst. 2 ve spojení s 237 odst. 1 písm. c) přípustné.

Oprávněná sice argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu přednesla, k tomuto závěru však dospět nelze. O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá), totiž v dané věci nejde, jelikož není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování rozhodných otázek uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe.

Závěr odvolacího soudu, že v případě bezvýslednosti výzvy podle soud výkon rozhodnutí zastaví, je správný a vyplývá z výslovného znění tohoto ustanovení. Smyslem je „odklidit“ výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí, jestliže se ukázalo, že tento typ výkonu rozhodnutí není způsobilým prostředkem k uspokojení oprávněného subjektu (srov. Důvodovou zprávu k novele provedené ). Jelikož zákonná úprava je v tomto směru jednoznačná a nečiní v soudní praxi výkladové těžkosti, nelze napadené usnesení shledat zásadně významným po právní stránce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2008, sp. zn. ).

Nejvyšší soud proto dovolání oprávněné podle a jako nepřípustné odmítl, aniž se mohl zabývat namítanou vadou řízení uvedenou v , neboť z hlediska tohoto dovolacího důvodu lze usnesení odvolacího soudu přezkoumat jen v případě, je-li dovolání přípustné (srov. ). O situaci, že by tento dovolací důvod směřoval k podmínce existence právní otázky zásadního významu, se v daném případě nejedná (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, ročník 2004, nebo usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, a , neboť oprávněná s ohledem na výsledek tohoto řízení nemá právo, a povinné v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 22. dubna 2010

JUDr. Olga Puškinová,v.r.

předsedkyně senátu