Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2213/2008

29 Cdo 2213/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka rozhodl v konkursní věci dlužnice BECKER - MULTIP spol. s r. o., se sídlem v Novém Jičíně, Generála Hlaďo 20, PSČ 741 01, identifikační číslo 41032896, zastoupené JUDr. Lubomírem Rokytou, advokátem, se sídlem v Bílovci, Slezské náměstí 14, PSČ  743 01,  o návrhu věřitelky Davuri Holding B. V., se sídlem Naritaweg 165 Telestone 8, 1043BW, Amsterdam, Nizozemské království, zastoupené Mgr. Josefem Bartončíkem, advokátem, se sídlem v Brně, Koliště 55, PSČ 602 00, na prohlášení konkursu na majetek dlužnice, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání dlužnice proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. prosince 2007, č. j. -260,  takto:   Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

K odvolání dlužnice Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně.

Dovolání dlužnice proti usnesení odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle ve spojení s , , ve znění účinném do 31. prosince 2007 (dále jen „ “), Nejvyšší soud odmítl podle a jako nepřípustné.

Podstata dovolání tkví v argumentu, že pohledávka navrhující věřitelky je promlčena, neboť absolutně neplatné uznání závazku ze dne 4. října 2000, které dlužnice učinila vůči právní předchůdkyni věřitelky (Konpo, s. r. o.), nezaložilo běh nové promlčecí doby.

Neplatnost uznání závazku podle , obchodního zákoníku, ovšem dovolatelka dovozuje jen z toho, že jí nebylo oznámeno postoupení pohledávky ve smyslu ustanovení , (dále jen „obč. zák.“).  Ze znění ustanovení věty druhé obč. zák. je přitom zřejmé, že neoznámení či neprokázání postoupení pohledávky dlužníkovi neplatnost uznání závazku dlužníkem vůči postupníkovi nezpůsobuje (jejich jediným důsledkem je možnost dlužníka zprostit se závazku plněním postupiteli) a pro tento triviální úsudek důvod připustit dovolání dán není. Srov. k těmto otázkám také závěry obsažené v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. prosince 2009, sp. zn. , jenž je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu.

Dovolatelka nadto uvedenou námitkou ve skutečnosti polemizuje s opačným skutkovým závěrem odvolacího soudu, jenž shledal, že uznání bylo dlužnicí učiněno výslovně již vůči postupnici Konpo, s. r. o. (takže postoupení pohledávky muselo být dlužnici prokázáno).

Rovněž námitkou, že „nebylo postaveno na jisto, kdo závazek uznal a za koho, když M.B. je v zápisech z jednání veden jako soukromá osoba a nikoliv jako jednatel úpadce“, oponuje dovolatelka závěru odvolacího soudu, podle něhož z obsahu uznání závazku „nade vší pochybnost“ vyplývá, že uznávací prohlášení učinila dlužnice, nikoliv fyzická osoba. Dovolatelka tak ve skutečnosti uplatňuje dovolací důvod uvedený v ustanovení , jenž u dovolání přípustného jen podle nemá k dispozici (srov. výslovné znění ).

Přípustnost dovolání nemůže založit ani námitka, podle níž se správce podniku dlužnice připojil k návrhu na prohlášení konkursu až v době, kdy bylo exekuční řízení zastaveno, pročež nebyl k uvedenému legitimován, neboť právní posouzení této otázky není významné pro věc samu (neovlivní závěr odvolacího soudu o existenci plurality věřitelů dlužnice) a její řešení se tak v poměrech dlužnice nemůže projevit (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Důvod připustit dovolání podle ve spojení s proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení dovolání přípustné není.Rozhodné znění (do 31. prosince 2007) plyne z , bodu 1. a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.    

V Brně 30. března 2010

               JUDr. Zdeněk  K r č m á ř

         předseda senátu