Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 5005/2008

U S N E S E N Í

Ing.

Mgr. M. Ch.,

zastoupeného JUDr. Jaroslavem Ortmanem, CSc., advokátem se sídlem v Praze 6 – Řepy, Španielova 1267, proti žalované

České republice, jednající: 1) Ministerstvem vnitra,

se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3

a 2) Archivem bezpečnostních složek,

se sídlem v Praze 3, Havelkova 2, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. dubna 2008, č.j. -90, takto:

I.

Dovolání žalobce

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 27. června 2007, č.j. -66, zamítl žalobu na určení, že žalobce byl v materiálech bývalé Státní bezpečnosti neoprávněně evidován jako osoba uvedená v (tzv. „lustrační zákon“) a na uložení povinnosti žalované zdržet se tiskem a na elektronických médiích zveřejňování tohoto údaje. Rozhodl též o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 15. dubna 2008, č.j. -90, rozsudek soudu prvního stupně podle (dále jen „“) potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Dospěl především k závěru, že soud prvního stupně správně dovodil, že v řízení byla prokázána oprávněnost evidence žalobce jako agenta v materiálech bývalé StB, když žalobce vlastnoručně napsal slib ke spolupráci s Vojenskou kontrarozvědkou. Není proto dána odpovědnost žalované podle (dále jen „“). Stejně tak podle odvolacího soudu nelze dovodit ani důvodnost druhého uplatněného nároku.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Je přesvědčen, že dovolání je přípustné vzhledem k ustanovení , protože napadené rozhodnutí má podle jeho názoru zásadní právní význam. Dovolací důvod spatřuje v naplnění předpokladů ustanovení a b) Soudům obou stupňů vytýká, že neprovedly všechny jím navržené důkazy a provedené důkazy nesprávně hodnotily. Předmětné řízení tak bylo postiženo vadou, která měla za následek nesprávné právní posouzení věci. Navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

K dovolání nebylo podáno vyjádření.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) přihlédl k čl. II bodu 12. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a konstatoval, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení (rozhodnutí soudů obou stupňů jsou souladná, a to i v závěru, že nedošlo k zásahu do práva na ochranu osobnosti žalobce) ani podle písm. b) téhož ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení Otázku výkladu ustanovení násl. odvolací soud posoudil v souladu s četnou a ustálenou judikaturou dovolacího soudu (analogicky srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. ledna 2001, sp.zn. , rozsudek ze dne 30. června 2005, sp.zn. , resp. rozsudek téhož soudu ze dne 29. ledna 2009, sp.zn. , apod.). Není tak naplněn dovolací důvod podle ustanovení Pokud žalobce uplatňuje dovolací důvod podle , nesměřuje k podmínce existence právní otázky zásadního významu; k dovolacímu důvodu podle ustanovení , nemohlo být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle , přihlédnuto (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp.zn. , uveřejněné pod č. 132 v časopisu Soudní judikatura, ročník 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp.zn. , uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle ve spojení s téhož zákona.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , , neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. března 2010

JUDr. Pavel P a v l í k , v. r. předseda senátu