Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2588/2009

-310

U S N E S E N Í

Ing.

J. K.

, zastoupené JUDr. PhDr. Oldřichem Choděrou, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 25, proti žalovanému

Ing. J. K.

, zastoupenému JUDr. Janou Švestkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Nad Zlíchovem 9, o určení vlastnictví k nemovitosti, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. listopadu 2007, č. j. -282, , takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud Praha-západ („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 13. března 2007, č. j. -245, ve znění usnesení ze dne 15. května 2007, č. j. -260, určil, že „budova čp. 103 na pozemku č. parc. 87 o výměře 77 m2, zapsaná na LV 218 v katastrálním území Malé Číčovice, obec Číčovice u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-západ, je v podílovém spoluvlastnictví účastníků, podíl každého z účastníků je 50 %“. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení žalobkyně a České republiky. Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 13. listopadu 2007, č. j. -282, , potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o a odst. 3 („“) a uplatňuje dovolací důvody uvedené v s tím, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Obsah rozsudků soudů obou stupňů, obsah dovolání i vyjádření k němu jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje. Vychází přitom z , který stanoví: „V odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno“.

Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení tím není dotčeno. Dovolací soud proto při projednání dovolání postupoval podle ve znění účinném před jeho novelizací provedenou Dovolání není přípustné. V dané věci by připadala přípustnost dovolání do úvahy jen podle , tedy v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ). Napadený rozsudek však takovým rozhodnutím není.Protože dovolání podle je přípustné jen pro řešení právních otázek, je dovolatel oprávněn napadnout rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž má být přípustnost dovolání založena podle tohoto ustanovení, toliko z dovolacího důvodu uvedeného v ; v dovolání proto nelze uplatnit tvrzení, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování ( ). Dovolací soud tak musí vycházet ze skutkových zjištění učiněných v nalézacím řízení.„Při posouzení vlastnických a jiných právních vztahů ke stavbě vzniklé společnou činností více osob je třeba vycházet z obsahu dohody uzavřené mezi těmito osobami. Taková dohoda, která nemusí být písemná, založí spoluvlastnictví, jen je-li z jejího obsahu zřejmé, že účastníci dohody chtěli spoluvlastnický vztah založit. Pokud stavbu provádí více osob, které o vlastnictví k nové stavbě neuzavřely žádnou dohodu, přičemž z okolností věci není zřejmé, že mělo jít o stavbu ve vlastnictví jen některých z těchto osob, jsou stavebníky všechny tyto osoby, které se stávají podílovými spoluvlastníky“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. listopadu 2002, sp. zn. , Soubor civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu č. C 1536). K tomu lze poznamenat, že na těchto závěrech nic nemění ani skutečnost, že stavbu takto realizovali manželé, jejichž bezpodílové spoluvlastnictví soud zrušil. Skutečnost, že mezi bývalými bezpodílovými spoluvlastníky, resp. účastníky společného jmění manželů může vzniknout podílové spoluvlastnictví, vyplývá zcela jasně ze zákona (srov. např. obč. zák.).Soudy vyšly ze skutkového zjištění, že účastníci stavbu prováděli společně s úmyslem mít ji pro sebe; dohodu z 15. 1. 1997 uzavřeli účelově jen proto, aby po výstavbě domu nepřišli o nájemní byt. Tímto skutkovým zjištěním je dovolací soud vázán; za této situace je ovšem právní posouzení věci v souladu s jeho citovaným rozhodnutím. Poukaz na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. října 2007, sp. zn. , neobstojí; tento rozsudek totiž vychází z toho, že odvolací soud „vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda, že v nově vybudované nemovitosti bude jejich společné bydlení, přičemž vlastníkem nemovitosti bude sama žalovaná“. V projednávané věci soudy vyšly ze skutkového zjištění o vůli nabýt dům do společného vlastnictví. Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je podle věty první a odmítl. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. února 2010

JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.

předseda senátu