Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1651/2008

S N E S E N ÍNejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné Městské části Praha 8, se sídlem v Praze 8, Zenklova 1/35, IČ 00063797, zastoupené JUDr. Evou Kuchtovou, advokátkou se sídlem v Praze 8, Šimůnkova 1596/5, proti povinnému JUDr. S. Z., pro pohledávky 15.940,- Kč s příslušenstvím, 19.427,- Kč s příslušenstvím, 26.449,- Kč s příslušenstvím, 43.169,- Kč s příslušenstvím, 4.525,- Kč a 1.150,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. listopadu 2007, č. j. - 53, takto:Dovolání se odmítá. Stručné odůvodnění ( ):Městský soud v Praze k odvolání povinného usnesením ze dne 5. 11. 2007, č. j. - 53, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 20. 7. 2006, č. j. - 31, kterým byla nařízena exekuce podle vykonatelných rozhodnutí Okresního soudu v Kladně ze dne 3. 10. 1996, č. j. - 10, ze dne 1. 12. 1997, č. j. - 18, ze dne 26. 8. 1998, č. j. - 9, ze dne 19. 3. 2003, č. j. - 39, a podle vykonatelných rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 21. 1. 1998, sp. zn. , a ze dne 9. 11. 1998, sp. zn. , k vymožení specifikovaných pohledávek oprávněného, k úhradě nákladů exekuce a nákladů oprávněné určených exekutorem v příkazu k úhradě nákladů exekuce, a jejímž provedením byla pověřena soudní exekutorka JUDr. Iveta Glogrová, Exekutorský úřad Kolín. Odvolací soud z připojených nalézacích spisů zjistil, že rozhodnutí Okresního soudu v Kladně ze dne 3. 10. 1996, č. j. - 10, bylo povinnému doručeno do vlastních rukou dne 5. 11. 1996 (a právní moci nabylo dne 21. 11. 1996), že rozhodnutí téhož soudu ze dne 26. 8. 1998, č. j. - 9, žalovaný osobně převzal dne 6. 11. 1998 (a právní moci nabylo dne 22. 10. 1998), a že rozhodnutí stejného soudu ze dne 19. 3. 2003, č. j. - 39, bylo doručeno ustanovenému opatrovníkovi povinného. Dospěl k závěru, že všechny zákonné podmínky pro nařízení exekuce byly splněny, zejména, že exekuční tituly jsou pravomocné a vykonatelné. K námitce povinného, že na majetek oprávněného byl dne 10. 3. 1999 prohlášen konkurs a že z tohoto důvodu měl Okresní soud v Kladně nalézací řízení přerušit, odvolací soud uvedl, že tuto námitku mohl povinný uplatnit toliko v řízení nalézacím, nikoli v exekučním řízení. Důvodnou neshledal městský soud ani další námitku povinného, že exekuce směřuje proti majetku ve společném jmění manželů, ač „tento byl zúžen“, neboť nařízení exekuce se vztahuje na veškerý majetek, který podle zákonné úpravy tvoří společné jmění manželů, přičemž pro účely nařízení exekuce se jím rozumí i majetek, který jím není jen proto, že byl jeho zákonem stanovený rozsah zúžen, a že exekucí lze postihnout majetek patřící do společného jmění manželů, vznikla-li vymáhaná pohledávka za trvání manželství jen jednomu z manželů ( exekučního řádu). Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z „za použití ust. a)“, a podává je z důvodu podle , neboť se domnívá, že řízení bylo postiženo vadami, jež měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Má za to, že soud řádně nezkoumal otázku doručení platebních rozkazů sp. zn. a sp. zn. , vydaných Okresním soudem v Kladně, jež byly podle odvolacího soudu doručeny do jeho vlastních rukou, jelikož „pouze prověřením cestou grafologické expertizy by bylo možno jednoznačně tvrdit, že podpisy jsou jeho vlastní“, což však učiněno nebylo, a dovolatel proto „vznáší námitku vyloučení náhradního doručení dle ust. , odst. 1 za použití ust. , neboť se v obvodu Okresního soudu v Kladně nezdržoval, a nemohl tedy písemnosti potvrdit svým podpisem“. Dále povinný „vznáší námitku promlčení předmětné pohledávky dle ust. obč. zák. a současně i námitku promlčení úroků dle ust. obč. zák.“. Zásadní pochybení soudu spatřuje též ve skutečnosti, že vymáhaný závazek nevznikl za trvání manželství, ale „dávno před jeho uzavřením“, přičemž postižené věci získala jeho nynější manželka před uzavřením manželství (dne 9. 4. 2004) dědictvím po své matce (zemřelé dne 2. 3. 2004); za nesprávný z tohoto důvodu považuje odkaz odvolacího soudu na ustanovení exekučního řádu, jež se vztahuje na majetek manželů, který patřil do SJM v době vzniku vymáhané pohledávky. Dále uvedl, že jeho manželka podala ohledně postižených věcí excindanční žalobu, z čehož dovozuje, že (i když řízení dosud probíhá) soud měl exekuční řízení podle zastavit. S ohledem na skutečnost, že „výkon rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů“, měl soud také „využít možnosti ust. “. Navrhl, aby dovolací soud oba „rozsudky“ zrušil a výkon rozhodnutí zastavil.Dovolací soud o dovolání rozhodl podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz čl. II, bod 12., část první, ) a po přezkoumání věci podle dospěl k závěru, že dovolání povinného není podle , odst. 2 ve spojení s přípustné.Dovolatel žádnou otázku, která by měla činit rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadně významným ( ), v dovolání nevymezil, a ani na základě jeho námitek k tomuto závěru nelze dospět. Namítá-li, že postižené věci získala jeho nynější manželka před uzavřením manželství (dne 9. 4. 2004) dědictvím po své matce (zemřelé dne 2. 3. 2004), že ohledně těchto věcí podala excindanční žalobu, z čehož dovozuje, že (i když řízení dosud probíhá) měl soud exekuční řízení podle zastavit, jde o námitky pro posouzení dané věci nerozhodné, neboť důvodem pro zastavení exekuce (výkonu rozhodnutí) podle je jen pravomocný vyhovující rozsudek soudu, jímž bylo rozhodnuto o vyloučení majetku z exekuce (výkonu rozhodnutí) podle , a nikoli okolnost, že návrh podle tohoto ustanovení byl podán a že o něm u soudu probíhá řízení podle části třetí .Přípustnost dovolání podle , odst. 2 ve spojení s není způsobilá založit ani námitka dovolatele, že vymáhaný závazek nevznikl za trvání manželství, ale „dávno před jeho uzavřením“, neboť ji povinný uplatnil až v dovolacím řízení, a z hlediska tak jde o nepřípustnou novotu, jíž se dovolací soud nemohl zabývat; účelem dovolacího řízení je totiž přezkoumání věcné správnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu.Bez jakéhokoliv právního významu pro danou věc je též dovolatelem vznesená námitka promlčení vymáhané pohledávky podle obč. zák. i námitka promlčení úroků podle obč. zák., neboť (kromě toho, že tyto námitky povinný vznesl poprvé až v dovolání, a jde tak opětovně o nepřípustné novoty) soudní praxe, která je po desítky let ustálená, dovodila, že promlčení vymáhané pohledávky je důvodem k zastavení výkonu rozhodnutí (resp. exekuce) podle , pokud námitku promlčení návrhem na zastavení výkonu rozhodnutí (resp. exekuce) povinný (dlužník) uplatnil (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 18. 2. 1981, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9-10/ 1981 pod poř. č. 21, str. 188-189 a str. 526-527, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2005, sp. zn. , ze dne 25. 1. 2006, sp. zn. , ze dne 26. 2. 2008, sp. zn. , ze dne 27. 4. 2006, sp. zn. ). K předpokladům nařízení výkonu rozhodnutí (resp. exekuce) nepatří (na rozdíl od prekluze práva) okolnost, že pohledávka přiznaná exekučním titulem není promlčena, jinými slovy, otázkou promlčení se soud v řízení, jež nařízení výkonu rozhodnutí (resp. exekuce) předchází, zabývat nemůže. Dále dovolatel namítá, že „soud měl také využít možnosti ust. “, neboť„výkon rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů“. Podle (jehož přiměřené použití předepisuje ustanovení exekučního řádu) soud zamítne návrh na výkon rozhodnutí, jestliže je již z návrhu zřejmé, že by výtěžek, kterého by se dosáhlo, nepostačil ani ke krytí nákladů výkonu rozhodnutí.Z uvedeného ustanovení plyne, že důvodem k zamítnutí návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, případně exekuce, může být i samotná nezpůsobilost výtěžku pokrýt náklady výkonu či exekuce, že by tedy posouzení věci z tohoto hlediska nemuselo být odsouváno teprve do další fáze exekučního řízení, totiž zastavení exekuce podle ; dovolatel však pomíjí, že v citovaném ustanovení pro případ zamítnutí návrhu předepisuje podmínku, a to, že nezpůsobilost výtěžku pokrýt náklady exekuce musí vyplývat již z návrhu na její nařízení. Tak tomu v souzené věci není, ostatně povinný splnění uvedené podmínky v odvolání ani v dovolání netvrdil (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2007, sp. zn. uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá z hlediska námitek uplatněných v dovolání po právní stránce zásadní význam ve smyslu ve znění účinném do 30. 6. 2009, a dovolání proti němu podle , odst. 2 ve spojení s v témže znění není tudíž přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle věty první a odmítl, aniž se mohl zabývat namítanou vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť z hlediska dovolacího důvodu podle lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen v případě přípustného dovolání (srov. ).O situaci, že by tento dovolací důvod směřoval k podmínce existence právní otázky zásadního významu, se v daném případě nejedná (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, ročník 2004, nebo usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( ). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 17. února 2010 JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu