Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 526/2008

U S N E S E N Í

D. p. h. m. P., a. s.

, proti povinnému

MUDr. J. H.

, pro částku 2.437,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8, o dovolání oprávněného proti usnesení Městského soudu v Praze ze 4. 9. 2007, č. j. -77, takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze 4. 9. 2007, č. j. -77

se ruší,

a věc

se

tomuto soudu

vrací

k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím městský soud k odvolání povinného, odůvodněnému tvrzením, že mu podkladový platební rozkaz Obvodního soudu pro Prahu 8 z 25. 3. 1997, sp. zn. , nebyl doručen, změnil usnesení z 12. 12. 2006, č. j. -12, jímž tento soud nařídil výkon rozhodnutí, tak, že návrh na jeho nařízení zamítl. Své rozhodnutí odůvodnil – pouze – tím, že ve spise nalézacího soudu se k výkonu navržený platební rozkaz nenachází. Z tohoto zjištění pak odvolací soud vyvodil závěr, že platební rozkaz se nestal formálně vykonatelným.

V dovolání oprávněná s poukazem na ustanovení namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování. Má zato, že doložka právní moci, jíž je platební rozkaz opatřen, je veřejnouu, jejíž platnost mohla být v řízení zpochybněna pouze na základě tvrzení povinného, které mělo být podloženo důkazy, jež by toto tvrzení prokázaly, jelikož v tomto případě bylo důkazní břemeno na straně povinného; pouze v případě, že by povinný prokázal, že doložka právní moci platná není, nebo že by její platnost předloženými důkazy zpochybnil, měla být hodnocena a prokazována platnost další veřejnéy, a to doručenky, potvrzující doručení platebního rozkazu povinnému; v tomto případě by důkazní břemeno spočívalo opět na povinném. Skutečnost, že doručenka nebyla založena ve spise, není podle dovolatele dostatečným důkazem toho, že „neexistuje a není platná.“ Oprávněný se domnívá, že není důvodu pochybovat o existenci a platnosti obou výše uvedených veřejných listin.

Povinný navrhl odmítnutí dovolání.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, ).

Jelikož vady podle , odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 , jež by řízení činily zmatečným, ani jiné vady řízení ( ), k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti (, věta druhá, ), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (, věta první, ), je předmětem dovolacího přezkumu závěr odvolacího soudu, že „za situace, kdy se doklad o doručení platebního rozkazu povinnému ve spise nalézacího soudu nenachází, nelze dovodit, že tento platební rozkaz nabyl formální právní moci a stal se vykonatelným.“

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (nejen hmotného práva, ale – a o takový případ jde v souzené věci – i práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků).

Dovolání (přípustné podle , odst. 2 ve spojení s ustanovením ) je důvodné.

V usnesení z 25. 5. 2005, sp. zn. uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 10, ročník 2005, pod poř. č. 167, Nejvyšší soud uzavřel, že doložka vykonatelnosti, jíž je opatřen stejnopis rozhodnutí ( ), má charakter veřejnéy, a že tedy potvrzuje pravdivost údajů v ní uvedených. Namítá-li povinný její obsahovou nesprávnost, je povinen ke svým tvrzením nabídnout důkazy. V odůvodnění tohoto rozhodnutí pak Nejvyšší soud vysvětlil, že oprávněný vykonatelnost titulu osvědčí již samotným předložením rozhodnutí opatřeného doložkou vykonatelnosti.

V předmětné věci se však odvolací soud – přestože měl k dispozici spis nalézacího soudu obsahující exekuční titul opatřený doložkou právní moci (jinak by totiž nemohla být v exekučním spise na č. l. 5 založena fotokopie platebního rozkazu uvedenou doložkou opatřeného) – touto skutečností nezabýval a svůj závěr o nevykonatelnosti platebního rozkazu postavil bez dalšího (byť nalézací soud musel při záznamu o právní moci platebního rozkazu podle § 23 jednacího řádu pro okresní a krajské soudy vycházet z dokladů o jeho doručení účastníkům) na pouhé skutečnosti, že doklad o doručení platebního rozkazu povinnému se – v době odvolacího exekučního řízení – ve spise nenachází. Odvolací soud tedy pominul charakter doložky právní moci jako veřejnéy potvrzující pravdivost v ní uvedených údajů. Jestliže povinný namítl její obsahovou nesprávnost (v odvolání na č. l. 49 spisu výslovně uvádí, že doložkou právní moci soud platební rozkaz opatřil „podvodně“), musel svá tvrzení prokázat a tedy předně k nim nabídnout důkazy; nestalo-li se tak, měl být o této své důkazní povinnosti podle poučen.

Z uvedeného plyne, že právní posouzení věci odvolacím soudem je nesprávné. Protože na tomto nesprávném právním posouzení napadené rozhodnutí spočívá ( ), a také proto, že řízení bylo (nesplněním poučovací povinnosti ze strany soudu) zatíženo vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud je bez jednání ( ), podle věty za středníkem zrušil a věc městskému soudu podle první věty třetího odstavce téhož ustanovení vrátil k dalšímu řízení.

Právní názor dovolacího soudu je závazný ( část první věty za středníkem ).

V novém usnesení soud prvního stupně rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, tedy i dovolacího ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. února 2010

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu