Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 749/2008

U S N E S E N Í

I. Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora uvedeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení z 13. 7. 2006, č. j. -5, jímž okresní soud nařídil podle bloku na pokutu na místě nezaplacenou, vydaného Městskou policií města K. z 23. 8. 2001, na majetek povinného exekuci, jejímž provedením pověřil navrženého soudního exekutora, tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl. Odvolací soud dospěl k závěru, že předložený blok na pokutu na místě nezaplacenou není materiálně vykonatelný, jelikož není opatřen čitelným podpisem pracovníka orgánu, který pokutu uložil, a postrádá i funkci oprávněné osoby.

V dovolání oprávněný namítá nesprávné právní posouzení věci ( ), jež spatřuje v právním závěru odvolacího soudu o materiální nevykonatelnosti exekučního titulu. Dovolatel se neztotožňuje s právním názorem odvolacího soudu, že na blokové řízení, resp. náležitosti pokutového bloku, se vztahuje ustanovení , s podmínkami v němž vymezenými byl dovolatelem předložený pokutový blok v rozporu (nebyl opatřen čitelným podpisem a funkcí pracovníka orgánu, jenž pokutu uložil), a dle názoru odvolacího soudu se tak nejednalo o způsobilý exekuční titul. Dovolatel se domnívá (a odkazuje na judikaturu dovolacího soudu), že ustanovení a odst. 4 , o přestupcích ve znění do 31. 3. 2002 (dále jen „“) „stanovující obsah rozhodnutí v blokovém řízení a náležitosti pokutového blokujsou ve vztahu speciality k obecnému“ ustanovení , a proto se ustanovení nepoužije.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, ).

Dovolání (přípustné podle odst. l písm. c/, odst. 2 ve spojení s a , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů, dále jen „“) je důvodné.

Předmětem dovolacího přezkumu je právní názor odvolacího soudu o nedostatku materiální vykonatelnosti podkladového rozhodnutí, odůvodněný závěrem, že blok na pokutu na místě nezaplacenou neobsahuje čitelný podpis pracovníka orgánu, který pokutu uložil.

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy učinil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků).

Podle o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) je exekučním titulem vykonatelné rozhodnutí orgánu veřejné správy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků a jiných rozhodnutí, jakož i vykonatelný smír.

Blokové řízení, které je v zákoně o přestupcích upraveno v ustanoveních až , je zvláštním druhem řízení o přestupcích; představuje zkrácený způsob vyřizování přestupků jako správních deliktů.

Podle ustanovení se na řízení o přestupcích vztahují obecné předpisy o správním řízení (tj. ), avšak jen tehdy, není-li v zákoně o přestupcích nebo jiném zákoně stanoveno jinak.

V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2001, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2002 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud podrobně vysvětlil, že uložení pokuty v blokovém řízení a vydání bloku na pokutu na místě nezaplacenou, nemůže-li pachatel přestupku zaplatit pokutu na místě, představují akty vydané příslušným správním orgánem, osobou jím pověřenou, popřípadě orgánem určeným , nebo jiným orgánem, s cílem autoritativně zasáhnout do právních vztahů osoby obviněné z přestupku jako účastníka řízení o přestupku; jde tedy o správní rozhodnutí (rozhodnutí orgánu státní správy nebo samosprávy) mající podobu individuálního správního aktu.

Současně Nejvyšší soud dovodil, jaké obsahové a formální náležitosti takové rozhodnutí vydané v blokovém řízení (blok k ukládání pokuty, blok na pokutu na místě nezaplacenou) musí splňovat, aby se jednalo o vykonatelné správní rozhodnutí; nemůže-li pachatel přestupku zaplatit pokutu na místě, musí rozhodnutí v blokovém řízení (blok na pokutu na místě nezaplacenou) obsahovat též poučení o způsobu zaplacení pokuty, o lhůtě její splatnosti a o následcích nezaplacení. Bloky k ukládání pokut (pokutové bloky) vydává Ministerstvo financí ( ). Převzetí bloku pachatel přestupku potvrdí; na pokutových blocích se rovněž vyznačí, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena (srov. , větu druhou, , 3 ). Zároveň bylo dovozeno, že ustanovení a 85 odst. 4 je třeba považovat za lex specialis vůči ustanovení a , a proto je nesprávný závěr, pokud se formální požadavky na exekuční titul (pokutový blok) dovozují přímo z ustanovení .

Z se podává, že rozhodnutí v blokovém řízení mají podobu bloků k ukládání pokut (pokutových bloků) a že tyto bloky obsahují údaje (jejich rozsah musí korespondovat s požadavky na takové rozhodnutí zákonem stanovenými), jež příslušný správní orgán, jím pověřená osoba, popřípadě jiný orgán určený zákonem o přestupcích nebo jiným zákonem, uvádí do předepsaných částí bloku k ukládání pokut (a samozřejmě také bloku na pokutu na místě nezaplacenou). Uvedené nezbytně i zde vede k závěru, že rozhodnutí v blokovém řízení mohou (a musí) být vydána jen formou bloků k ukládání pokut (pokutových bloků) obsahujících z hlediska formy takové údaje, které jsou, v souladu s požadavky na takové rozhodnutí zákonem stanovenými, uvedeny na blocích pro tyto účely vydávaných Ministerstvem financí. Neuvedení všech, v souladu s požadavky na takové rozhodnutí zákonem stanovených a na bloku předtištěných údajů, pak znamená nenaplnění požadavku na formální obsah tohoto druhu rozhodnutí. Ohledně formálních požadavků na rozhodnutí vydaná v blokovém řízení tedy nelze použít obecnou úpravu platící pro rozhodnutí vydaná v přestupkovém (správním) řízení, ale ustanovení, která upravují v zákoně o přestupcích blokové řízení.

I když ustálená judikatura Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne 12. 4. 2001, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2002 pod č. 4, usnesení ze dne 7. 2. 2006, sp. zn. ) dovodila, že „ustanovení , a , věty druhé, je třeba považovat ve vztahu k ustanovení a ve vztahu k ustanovení za speciální“, nelze se ztotožnit s námitkami v dovolání, neboť v obou těchto rozhodnutích dovolací soud současně zaujal názor, že „rozhodnutí v blokovém řízení mohou (a musí) být vydána jen formou bloků k ukládání pokut (pokutových bloků) obsahujících z hlediska formy takové údaje, které jsou, v souladu s požadavky na takové rozhodnutí zákonem stanovenými, uvedeny na blocích pro tyto účely vydávaných Ministerstvem financí, a že neuvedení všech, v souladu s požadavky na takové rozhodnutí zákonem stanovených a na bloku předtištěných, údajů pak znamená nenaplnění požadavku na formální obsah tohoto druhu rozhodnutí“. Je tudíž správný závěr odvolacího soudu, že není-li blok na pokutu na místě nezaplacenou z 23. 8. 2001, opatřen čitelným podpisem pracovníka, který pokutu uložil (popř. uvedením jeho jména, příjmení a jeho podpisem), tedy údajem na bloku předtištěném, nesplňuje formální náležitosti rozhodnutí vydaného v blokovém řízení, a že tudíž není vykonatelným rozhodnutím, podle kterého může být ve smyslu exekučního řádu nařízena exekuce. Jen pro úplnost je třeba uvést, že nebyla-li na předmětném bloku na pokutu na místě nezaplacenou uvedena funkce oprávněné osoby, nezpůsobuje tato skutečnost nenaplnění požadavku na formální obsah rozhodnutí vydaného v blokovém řízení, protože tento údaj na něm není předtištěn.

Protože dovolatelem uplatněný dovolací důvod podle nebyl naplněn, a protože vady řízení uvedené v , a b) a , jakož ani jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, k nimž dovolací soud přihlíží z úřední povinnosti, nebyly dovolacím soudem zjištěny, Nejvyšší soud dovolání podle , část věty před středníkem, zamítl.

Oprávněný nebyl s dovoláním procesně úspěšný, ve smyslu ustanovení , a by tedy měl povinnému nahradit náklady dovolacího řízení; protože u něj žádné prokazatelné náklady tohoto řízení (podle obsahu spisu) zjištěny nebyly, platí, že na jejich náhradu nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. února 2010

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu