Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2579/2008

U S N E S E N Í

1. i. z. – s. a ú. d

., zastoupeného advokátem, proti žalované

E. P.

, zastoupené advokátkou, o 228.848,- Kč s příslušenstvím, o obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2007, č.j. -42, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne 27. 2. 2007, č.j. -19, zamítl žalobu žalované na obnovu řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Městský soud v Praze k odvolání žalované usnesením ze dne 15. 11. 2007, č.j. -42, potvrdil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud dospěl ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že žaloba na obnovu řízení byla podána opožděně po uplynutí subjektivní tříměsíční lhůty počítané ode dne doručení rozhodnutí o nařízení exekuce dne 13. 7. 2004, tedy ode dne, kdy se žalovaná nejpozději dověděla o vydání rozsudku pro zmeškání ze dne 3. 6. 2003.

Soudy obou stupňů vyšly ze zjištění, že Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl rozsudkem pro zmeškání ze dne 3. 6. 2003, č.j. -20, jenž nabyl právní moci dne 29. 7. 2003 a žalované byl doručen uložením dne 14. 7. 2003. Žalovaná podala dne 31. 5. 2005 žalobu na obnovu řízení a uvedla, že se o existenci rozsudku pro zmeškání dozvěděla dne 13. 7. 2004, kdy jí bylo doručeno rozhodnutí o nařízení exekuce. Soudy obou stupňů dospěly k závěru, že tříměsíční subjektivní lhůta k podání žaloby na obnovu řízení podle uplynula nejpozději 14. 10. 2004 a v případě rozsudku pro zmeškání nelze úspěšně uplatnit důvod obnovy podle Uzavřely, že žaloba na obnovu řízení byla podána po uplynutí subjektivní lhůty.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost opírá o Namítá, že jí nikdy nebyla doručena poštovní zásilka, ze které by bylo zřejmé, že probíhá soudní řízení, jehož obnovy se domáhá. V místě jejího trvalého bydliště tehdy pobýval její neslyšící syn, za kterým docházela, nemůže však vyloučit, že syn oznámení o uložení zásilky zlikvidoval. Jiné zásilky uložené na poště pravidelně vyzvedávala. Dovolatelka má za to, že Městský soud v Praze měl povolit obnovu, aby bylo rozhodnuto o dalším osudu rozsudku pro zmeškání, a tak byly dány podmínky pro projednání věci. Zdůrazňuje, že nárok uplatněný žalobcem v původním řízení není důvodný, a vyjadřuje přesvědčení, že jí bylo odepřeno právo na spravedlivý proces, pokud se nemohla účastnit jednání a neopodstatněnost nároku v řízení prokázat, a že jsou dány důvody zvláštního zřetele hodné, které by měly být brány v úvahu, zejména skutečnost, že žalobce neměl ve svém majetku ani v dispozici v rozhodné době částku, kterou požaduje. Navrhuje, aby dovolací soud rozsudky (správně usnesení) soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle článku II bodu 12 věty před středníkem , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. 7. 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Protože napadené usnesení bylo vydáno dne 15. 11. 2007, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále opět „ “).

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu oprávněnou osobou - účastníkem řízení ve lhůtě uvedené v ustanovení , řádně zastoupeným advokátem, dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti usnesení, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Podle , ve znění účinném od 23. 1. 2009 (část první, čl. II, bod 12, část věty za středníkem ), obsahuje odůvodnění pouze stručný výklad důvodů, pro které je dovolání nepřípustné.

V dané věci by připadala přípustnost dovolání do úvahy jen podle za podmínek vymezených v , tedy v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Rozhodnutí soudů obou stupňů jsou založena na závěru, že žalobkyně podala žalobu na obnovu řízení po uplynutí tříměsíční subjektivní lhůty stanovené v , která počala plynout ode dne doručení rozhodnutí o nařízení exekuce, tj. 13. 7. 2004, a tato okolnost je důvodem pro zamítnutí žaloby. Žalobkyně opožděné podání žaloby na obnovu řízení ani nezpochybňuje. Veškerá dovolací argumentace napadající správnost rozsudku pro zmeškání a procesní korektnost jemu předcházejícího řízení je tudíž bez právního významu a nemůže založit zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, neboť soudy se jí s ohledem na závěr o opožděnosti žaloby na obnovu řízení nezabývaly a ani zabývat nemohly (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 8. 2009, sp. zn. ). Je třeba zdůraznit, že podle prominutí zmeškání lhůt k žalobě na obnovu řízení není přípustné. Pro úplnost lze poznamenat, že respektování procesních předpisů, včetně dodržení zákonných lhůt pro uplatnění řádných i mimořádných opravných prostředků (tedy i žaloby na obnovu řízení), je součástí postupu stanoveného pro uplatnění práva na soudní ochranu ve smyslu d a nelze je považovat za porušení práva na spravedlivý proces ve smyslu y (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 11. 2003, sp. zn. ) a že přísné podmínky pro uplatnění mimořádných opravných prostředků, včetně dodržení zákonných lhůt, jsou odůvodněny požadavkem právní jistoty (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 4. 2006, sp. zn. ).

Jelikož dovolání nebylo shledáno přípustným, dovolací soud je podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a , neboť žalovaná s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na jejich náhradu právo a žalobci v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. února 2010

JUDr. Robert Waltr, v. r.

předseda senátu