Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 5231/2008

        22

Cdo 5231/2008

U S N E S E N Í

Mgr. V. M.,

proti žalované

Mgr. M. R.,

zastoupené advokátem, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. září 2007, č. j. -445, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 24. října 2006, č. j. -387, ve spojení s usnesením ze dne 13. listopadu 2006, č. j. -395, rozhodl, že „žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vypořádání zaniklého společného jmění manželů částku 275.000,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku“. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení a o poplatkové povinnosti účastníků.

Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání žalované rozsudkem ze dne 25. září 2007, č. j. -445, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podává žalovaná dovolání, jehož přípustnost opírá o („ “) a uplatňuje dovolací důvody uvedené v

Obsah rozsudků soudů obou stupňů, obsah dovolání i vyjádření k němu jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje. Vychází přitom z , který stanoví: „V odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno“.

Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení tím není dotčeno. Dovolací soud proto při projednání dovolání postupoval podle ve znění účinném před jeho novelizací provedenou Dovolání není přípustné.

V dané věci by připadala přípustnost dovolání do úvahy jen podle , tedy v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu  má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v  rozhodování dovolacího soudu  dosud nebyla vyřešena  nebo která  je  odvolacími   soudy  nebo  dovolacím  soudem  rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ). Napadený rozsudek  však takovým rozhodnutím není.

Protože dovolání podle je přípustné jen pro řešení právních otázek, je dovolatel oprávněn napadnout rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž  má být přípustnost dovolání založena podle tohoto ustanovení, toliko z dovolacího důvodu  uvedeného v ; v dovolání proto nelze uplatnit tvrzení, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování ( ).

Ve věci jde o to, že žalovaná, která se jako členka družstva po rozvodu stala výlučnou nájemkyní družstevního bytu, který měl žalobce vyklidit až po přidělení bytové náhrady, členský podíl převedla na třetí osoby za cenu nižší než tu, kterou podle znaleckého posudku mohla v daném čase a místě podle znaleckého posudku dosáhnout; soudy pak vyšly z této vyšší ceny. Žalovaná namítá, že cenu měl znalec snížit s přihlédnutím k právu bydlení žalobce, který měl byt vyklidit až po přidělení bytové náhrady. Za řízení však vyšlo najevo, že již v době převodu ani později žalobce byt neužíval (byl z bytu svémocně vystěhován), neměl v něm věci a bytovou náhradu mu žalovaná nikdy neposkytla. Za tohoto skutkového stavu je rozhodnutí odvolacího soudu v souladu s judikaturou dovolacího soudu.

Při vypořádání společného členského podílu v bytovém družstvu mezi manžely v případě, že byl již výlučným členem družstva (§ 705 odst. 2 in fine obč. zák.) převeden na jinou osobu, se vychází zásadně z jeho obvyklé ceny v době převodu. Pokud by však jeho skutečná cena, za niž byl převeden, převyšovala cenu obvyklou, vypořádá se skutečně získaná cena (výtěžek z převodu původně společného majetkového práva). Převede-li však rozvedený manžel členský podíl za cenu nižší, než je cena obvyklá, je určující cena obvyklá (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. , Soubor civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu č. C  3993).

V dané věci bylo zjištěno, že po rozvodu žalovaná znemožnila žalobci byt užívat a že v době, kdy členský podíl převedla na třetí osoby ani poté již žalobce byt neužíval a žalovaná mu náhradní byt nezajistila. Proto nelze úvahu soudů, které v tomto konkrétním případě k tzv. právu bydlení žalobce nepřihlédly, považovat za nepřiměřenou.

Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je podle věty první a odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a věty první a , neboť dovolatelka s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalobci v dovolacím řízení takové náklady, jejichž náhradu by mohl požadovat, nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. února 2010

JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.  

předseda senátu