Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 709/2008

33 Cdo 709/2008

U S N E S E N Í

J. K. - H.,

zastoupené advokátem, proti žalovanému

J. Z.,

zastoupenému advokátkou, o zaplacení částky 1,000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře ze dne 27. září 2007, č. j. -276, takto :

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Pelhřimově rozsudkem ze dne 29. března 2007, č. j. -237, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 1,000.000,- Kč s 2 % úrokem z prodlení z částky 112.000,- Kč od 1. 10. 2004 do zaplacení a s 2 % úrokem z prodlení z částky 888.000,- Kč od 20. 10. 2004 do zaplacení (výrok I.), žalobu o zaplacení 2 % úroku z prodlení z částky 888.000,- Kč od 1. 10. 2004 do 19. 10. 2004 zamítl (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III. a IV.).

K odvolání žalovaného Krajský soud v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře rozsudkem ze dne 27. září 2007, č. j. -276, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle , , ve znění do 30. 6. 2009 - dále jen „ “ (čl. II, bod 12. ), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek nesplňuje kritéria

I když žalovaný v dovolání vyjadřuje názor, že rozsudek odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, z obsahu dovolání (tj. z vylíčení důvodů dovolání) vyplývá, že nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale že především nesouhlasí se skutkovými zjištěními, z nichž rozsudek odvolacího soudu vychází, a s postupem, jakým k nim odvolací soud dospěl. Odvolacímu soudu konkrétně vytýká, že skutkový závěr o poskytnutí tří půjček dovodil pouze z výpovědí žalobkyně, jejího manžela M. K. a dalších svědků M. B.-K., K. a K., přičemž přehlédl značné rozpory v jejich výpovědích. I nadále tvrdí, že na pokladním dokladu, kterým žalobkyně prokazuje celkovou výši poskytnutých mu prostředků, manžel žalobkyně doplnil číslice 3 a 5, neboť na této ě byla původně uvedena částka 12.000,- Kč. Je přesvědčen (na rozdíl od odvolacího soudu), že znalecké posudky toto jeho tvrzení jednoznačně nevyvrátily. Má výhrady k tomu, že odvolací soud pominul listinné důkazy (v dovolání vyjmenované), které byly objektivní a měly být hodnoceny v kontextu s dalšími provedenými důkazy. Stále popírá, že mu žalobkyně poskytla půjčky. Tyto námitky, jejichž podstatou je nesouhlas s tím, ke kterým důkazům odvolací soud přihlížel a jak provedené důkazy hodnotil, a výhrada, že odvolací soud nepřihlédl ke všem pro posouzení věci významným okolnostem, vystihují dovolací důvod podle , jehož použití je v případě přípustnosti dovolání podle vyloučeno (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , a usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , uveřejněná v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2004 a SJ 130/2006).

Výtkou, že odvolací soud nepřipustil provedení listinných důkazů ze dne 28. 4. 2005, 27. 7. 2005, 5. 3. 2006 a 16. 8. 2007 v rámci odvolacího řízení (probíhajícího v systému neúplné apelace), ač pro jejich provedení byl dán důvod podle , uplatnil žalovaný dovolací důvod podle , který ovšem v posuzovaném případě není způsobilý přípustnost dovolání podle založit. Tato tvrzená vada řízení nemůže být otázkou zásadního právního významu ve smyslu , jelikož výklad ustanovení již byl v judikatuře řešen (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 7. 2003, sp. zn. , uveřejněný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck, pod C 2051). Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že listinné důkazy předkládané žalovaným teprve v odvolacím řízení, jimiž má být prokázán částečný zánik pohledávek žalobkyně započtením, nepředstavují výjimku ze zákazu novot v systému neúplné apelace ve smyslu , jelikož se týkají (nevyjímaje z toho ani přípis ze dne 16. 8. 2007) skutečností nastalých před rozhodnutím soudu prvního stupně a žalovanému, který byl poučen podle , nic nebránilo, aby je uplatnil již v řízení před soudem prvního stupně. Je proto vyloučeno, aby je mohl uplatnit v rámci odvolacího důvodu podle Nad rámec uvedeného se sluší poznamenat, že nastolená otázka, zda odvolací soud v této konkrétní věci měl důkazy navržené až v odvolacím řízení provést, postrádá potřebný judikatorní přesah (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. , ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. , a ze dne 9. 7. 2009, sp. zn. ).

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolací soud je proto podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za stavu, kdy žalobkyni v této fázi řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalovanému právo.Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. ledna 2010

JUDr. Blanka M o u d r á, v. r.

předsedkyně senátu