Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2720/2019

-317

USNESENÍ

V. M.

J. V.

, narozené dne XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Ladislavem Tolnayem, advokátem se sídlem v Mladé Boleslavi, Jaselská 66, o zaplacení částky 685.938 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. února 2019, č. j. -291, t a k t o :

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 13.745,60 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám

JUDr. Ladislava Tolnaye, advokáta se sídlem v Mladé Boleslavi, Jaselská 66.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ) :

Žalobkyně napadla dovoláním rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 21. 2. 2019, č. j. -291, jímž potvrdil rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 11. 10. 2018, č. j. -230 [kterým byla zamítnuta žaloba žalobkyně, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí z titulu bezdůvodného obohacení částku 685.938 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od 1. 2. 2017 do zaplacení (výrok I.), a jímž bylo rozhodnuto, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 96.219 Kč k rukám zástupce žalované (výrok II.)], a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 28.718 Kč, k rukám zástupce žalované (výrok II.).

Podané dovolání Nejvyšší soud odmítl [podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 - dále jen „“; viz bod 2. článku II. části první, přechodná ustanovení, ], neboť v rozporu s neobsahuje uvedení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, a současně v něm ani nebyl uplatněn jediný možný dovolací důvod (srov. , 2 a 3 ), a v dovolacím řízení nelze pro tyto nedostatky (o něž lze dovolání doplnit jen v průběhu trvání lhůty k podání k dovolání; srov. větu první ) pokračovat.

Žalovaná ve vyjádření k dovolání uvedla, že dovolatelkou odkazované rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. , na danou věc nedopadá, neboť v tomto případě se jednalo o písemně uzavřenou smlouvu o půjčce obsahující výslovné prohlášení dlužníka o převzetí předmětu půjčky peněz; navrhla, aby dovolání bylo zamítnuto.

Podle , není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odst. 1). V dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh) - Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení (odst. 3).

Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi vysvětlil, že požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Má-li být dovolání (podle mínění dovolatele) přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde, a od které ustálené rozhodovací praxe se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje. K tomu srov. zejm. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , ze dne 31. 3. 2014, sen. zn. , ze dne 18. 11. 2013, sen. zn. , ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , ze dne 30. 6. 2014, sp. zn. , ze dne 30. 12. 2014, sp. zn. , ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. , nebo ze dne 9. 2. 2016, sp. zn. ; z rozhodovací praxe Ústavního soudu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. (jímž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ), dále usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. , ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. , ze dne 24. 6. 2014, sp. zn. , ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. , ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. , ze dne 8. 3. 2016, sp. zn. , nebo ze dne 9. 5. 2017, sp. zn. , a obdobně též stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. .

V posuzované věci dovolatelka uvedla v dovolání jen to, že „oba dva soudy se…při svém rozhodování odchýlily od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, když dospěly k závěru, že žalobkyně neposkytla žalované půjčku ve výši uvedené v žalobním návrhu“; v další části dovolání pak poukázala (jen) na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. , aniž však

označila otázku hmotného nebo procesního práva, na jejímž řešení rozhodnutí odvolacího soudu závisí. Ke způsobilému vymezení přípustnosti dovolání ve smyslu ( ) by však prostřednictvím uvedené argumentace mohlo dojít jen tehdy, bylo-li by současně z obsahu dovolání patrné, při řešení které otázky hmotného nebo procesního práva se měl odvolací soud odchýlit od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, případně od judikatury Ústavního soudu. Takový údaj se ovšem z dovolání žalobkyně nepodává, když z uplatněné dovolací argumentace není zřejmé, při řešení které otázky se měl odvolací soud odchýlit od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, případně Ústavního soudu.

Jestliže tedy dovolatelka v dovolání neformulovala žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud (podle jejího mínění) odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu či Ústavního soudu, pak - ačkoliv poukázala na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. vykazuje její dovolání vadu, pro niž nelze v řízení pokračovat. Dovolatelka navíc řádně nevymezila ani samotný dovolací důvod, neboť v dovolání není uvedeno právní posouzení věci odvolacím soudem, které pokládá za nesprávné, a není v něm vyloženo, v čem spočívá nesprávnost tohoto posouzení ( ).

Dovolatelkou uplatněné námitky, že „dovolací důvody spatřuje zejména v tom, že soud prvního stupně i soud odvolací…zjistil skutkový stav věci v příkrém rozporu s provedeným dokazováním“, že „k písemnému stvrzení poskytnutí sjednané půjčky v daném případě došlo“, a že „nelze si dost dobře představit, že by žalovaná svým podpisem stvrdila přijetí částky převyšující 1.000.000 Kč za situace, kdy by tuto částku ve skutečnosti nepřevzala“, jakož i všechny další námitky v dovolání, směřují proti správnosti skutkových zjištění, na jejichž základě odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) uzavřel, že bylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že na základě ústně uzavřené smlouvy o půjčce mezi účastnicemi dne 27. 6. 2011 [kterou soudy obou stupňů posoudily jako absolutně neplatnou podle a 2 , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), z důvodu znaleckým posudkem zjištěné duševní poruchy žalobkyně, která ji činila k tomuto právnímu úkonu neschopnou] předala osobně žalované v zaparkovaném autě částku 1.040.000 Kč a že tak žalované (ve výši žalované částky) nevzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu a obč. zák. (soudy vzaly za prokázané jen to, že žalované byla na její účet u Fio banky poukázána dne 27. 6. 2011 částka 560.000 Kč, na jejíž úhradu žalovaná zaplatila v exekučním řízení částku 914.062 Kč). Argumentace vycházející z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, však není zpochybněním právního posouzení věci. Skutkový stav věci v dovolacím řízení zpochybnit nelze a ani samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem, opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v , nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle Námitky dovolatelky tudíž nemohou přivodit závěr o přípustnosti dovolání (srov. opětovně R 4/2014, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. , ze dne 22. 10. 2014, sp. zn. , ze dne 28. 5. 2015, sp. zn. , a ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. ).

K dovolatelkou vytýkaným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (že „se soudy obou stupňů řádně nevypořádaly s předloženými důkazy“, že závěry soudů, „že nedošlo k poskytnutí půjčky žalované v žalobkyní tvrzené výši, nejsou podloženy žádným z provedených důkazů, pomine-li žalobkyně ničím nepodložená tvrzení žalované“, a že soudy obou stupňů „žádost žalované o poskytnutí půjčky ve výši 1.600.000 Kč, psanou její vlastní rukou…prakticky pominuly jako irelevantní“ důkaz), dovolací soud přihlédne, jen je-li dovolání přípustné (srov. ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (srov. větu druhou ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 9. 2019

JUDr. Olga Puškinová

předsedkyně senátu