Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Nd 411/2019

-88

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobců a/ M. V., a b/ K. V., obou bytem XY,proti žalovaným 1/ P. P., 2/ T. Š., 3/ M. O., 4/ D. F., 5/ D. J., 6/ V. N., 7/ R. L., 8/ F. H., 9/ K. H., 10/ K. P., 11/ A. M., 12/ R. F., 13/ J. K., 14/ J. P. a 15/ Z. S., o ochranu osobnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. června 2019, č. j. -76, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu, takto:

Odůvodnění:

K odvolání žalobců Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 13. června 2019, č. j. -76, potvrdil usnesení ze dne 23. dubna 2019, č. j. -57, jímž Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) nepřiznal žalobcům osvobození od soudních poplatků a neustanovil jim zástupce z řad advokátů.

Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podali žalobci (dovolatelé) dovolání. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. a rozhodovat o ní přísluší podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu pro rok 2019 senátu občanskoprávního a obchodního kolegia, složenému ze soudců JUDr. Roberta Waltra, JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Martiny Vršanské.

Podáním ze dne 18. září 2019 dovolatelé vznesli námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Petra Vojtka odůvodněnou konstatováním, že „žalovaní soudci NS Brno, kteří rozhodovali u soudu nižšího stupně o stejné věci a trestných činech žalovaných soudců OS Beroun…mají být z jednání vyloučeni z důvodu podjatosti a páchání trestných činů či zatajování trestných činů soudců nižších stupňů soudů“.

Soudci JUDr. Robert Waltr a JUDr. Petr Vojtek ve svých vyjádřeních shodně uvedli, že účastníky řízení znají pouze z úřední činnosti a nemají k nim ani k věci žádný vztah; nejsou jim proto známy žádné důvody, pro které by měli být z rozhodování této věci vyloučeni.

Podle , , ve znění po novele provedené (dále jen „“), o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2019 byla pak věc předložena k rozhodnutí senátu 26 Cdo.

Podle soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 18. dubna 2012, sen. zn. , uveřejněné pod č. 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze 17. července 2014, sen. zn. , uveřejněné pod č. 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či z 30. srpna 2017, sp. zn. /ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením z 11. října 2017, sp. zn. ).

„Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu je pak dán jen tehdy, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 11. prosince 2014, sp. zn. ).

V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti uvedených soudců. Z jejich vyjádření totiž vyplývá, že nemají k věci ani k účastníkům žádný vztah, který by mohl představovat důvod vyloučení. Takové okolnosti pak nevyplývají ani z obsahu spisu a ostatně je neuvádějí ani dovolatelé v podání, jímž námitku podjatosti vznesli. Pro úplnost zbývá dodat, že pochybnost o nepodjatosti uvedených soudců nemůže založit obecné tvrzení, že soudci odmítají řešit žaloby proti jiným soudcům žalovaným v této věci. Okolnosti odůvodňující vyloučení soudců se totiž musí týkat právě těch soudců, jež mají danou věc skutečně projednávat. Nadto nelze přehlédnout, že důvod, pro který lze pochybovat o nepodjatosti soudce, nemůže spočívat v jeho postupu v řízení o projednávané věci či v jeho rozhodování v jiných věcech (viz ).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (d). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože v předmětné věci nebyly shledány důvody k vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodnutí věci ve smyslu , rozhodl Nejvyšší soud podle tak, že soudci Nejvyššího soudu JUDr. Robert Waltr a JUDr. Petr Vojtek nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci.

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. 10. 2019

JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu