Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Nd 365/2019

21 Nd 365/2019-243

USNESENÍ

"HABEAS CORPUS", spolku

České republice – Ministerstvu financí

se sídlem v Praze 1, Letenská č. 525/15, IČO 00006947, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. (u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , 149/2019 a u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. ), o návrhu žalobce na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:

Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Stanislav Bernard, JUDr. Milada Uhlířová, JUDr. František Švantner, JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D., a JUDr. Gabriela Barančíková

nejsou vyloučeni

z projednání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

Žalobce podal dne 27. 3. 2017 u Obvodního soudu pro Prahu 1 žalobu [doplněnou na výzvu Obvodního soudu pro Prahu 1 (učiněnou usnesením ze dne 23. 5. 2018, č. j. -92), podáním ze dne 6. 7. 2018 (doručeným tomuto soudu dne 11. 7. 2018)], kterou se domáhal určení, že je vlastníkem nemovitostí, a to „bytový dům č. p. XY a pozemek parc. číslo XY (zastavěná plocha a nádvoří o výměře 666 m2), vše zapsané na LV č. XY pro k. ú. XY, obec XY, vedeno u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, KP Praha; eventuálním petitem se domáhal, aby žalované byla uložena povinnost „nabídnout žalobci k výběru a k převodu do vlastnictví žalobce ve lhůtě šesti měsíců ode dne právní moci rozsudku jako náhradu alespoň tři jiné nemovitosti (nemovité věci) či tři komplexy nemovitostí (nemovitých věcí), každá v hodnotě minimálně 10 milionů Kč dle znaleckého posudku znalce, kterého určí žalobce, přičemž žalovaná je povinna strpět činnost znalce potřebnou k vyhotovení znaleckého posudku a vyhotovení posudku na náklad žalované, přičemž jiné náklady vzniklé spojené s převodem nemovitostí do vlastnictví žalobce si nese ta ze stran, které tyto náklady vznikly“; druhým eventuálním petitemv pořadí se žalobce vůči žalované domáhal zaplacení částky 14.685.506,- Kč „jako náhrady za shora uvedené protiprávně zcizené nemovitosti“.

Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 16. 11. 2018, č. j. -139, ve znění usnesení ze dne 5. 3. 2019, č. j. -180, a usnesení ze dne 5. 3. 2019, č. j. -181, žalobu zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů tohoto řízení 900,- Kč a že žalobce je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 1 na náhradě nákladů řízení placených státem 14. 280,- Kč.

Žalobce v průběhu odvolacího řízení (po podání odvolání proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně) v podání ze dne 25. 5. 2019 vznesl námitku podjatosti všech soudců Městského soudu v Praze a všech soudců Vrchního soudu v Praze, neboť tito soudci „nejsou způsobilí soudit předmětný případ“, a „tyto soudy nejsou ani nestranné, ani nezávislé“. Požaduje, aby o jeho odvolání rozhodovali „soudci, kteří nejsou „nikterak spjati či ovlivněni“ JUDr. Jaroslavem Burešem, JUDr. Miroslavem Bělinou a JUDr. Janem Sváčkem. Ve vztahu k soudcům Vrchního soudu v Praze vznáší výhrady zejména vůči JUDr. Jaroslavu Burešovi (předsedovi soudu) a JUDr. Janu Sváčkovi (místopředsedovi soudu).

Městský soud v Praze předložil věc, která napadla u tohoto soudu dne 7. 5. 2019 a je vedena pod sp. zn. , 149/2019, Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o námitce podjatosti vznesené žalobcem ve vztahu k soudcům Městského soudu v Praze.

Vrchní soud v Praze poté předložil věc, která napadla u tohoto soudu dne 4. 6. 2019 a je vedena pod sp. zn. , Nejvyššímu soudu ČR k rozhodnutí o námitce podjatosti soudců senátu 6 Cmo Vrchního soudu v Praze, který má podle rozvrhu práce rozhodovat o vyloučení soudců ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , 149/2019, s tím, že zastupujícím senátem podle rozvrhu práce je senát 7 Cmo a senát 4 Cmo.

Nejvyšší soud České republiky jako nadřízený soud ( ) dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.

Účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nebo přísedícího nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce nebo přísedícího v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srov. větu první , a ).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Podle ustanovení věty první o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.

Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených v rozvrhu práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit pouze ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou povoláni ve věci rozhodovat, přičemž k námitce směřující proti soudcům dalším, soud rozhodující o námitce podjatosti nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. ).

Podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze pro rok 2019 (účinného ke dni 4. 6. 2019, kdy bylo zahájeno řízení u Vrchního soudu v Praze), má věc vedenou u tohoto soudu pod sp. zn. projednat a rozhodnout soudní oddělení (senát) 6 Cmo ve složení JUDr. Stanislav Bernard, JUDr. Milada Uhlířová, JUDr. František Švantner, JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D., JUDr. Gabriela Barančíková; zastupujícími senáty jsou senát 7 Cmo (ve složení JUDr. Josef Holejšovský, JUDr. Lenka Broučková, JUDr. Lenka Grollová a JUDr. Eva Svobodová) a senát 4 Cmo (ve složení JUDr. Ivan Kobliha, JUDr. Marta Tůmová, JUDr. Ivana Petrová, JUDr. Michal Krenk, Ph.D.).

Soudci senátu 6 Cmo JUDr. Stanislav Bernard, JUDr. Milada Uhlířová, JUDr. František Švantner, JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D., a JUDr. Gabriela Barančíkováse shodně vyjádřili tak, že k věci ani k účastníkům a jejich zástupcům nemají žádný vztah a že jim není známa ani žádná skutečnost, která by odůvodňovala pochybnost o jejich nepodjatosti.

V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Stanislava Bernarda, JUDr. Milady Uhlířové, JUDr. Františka Švantnera, JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D., JUDr. Gabriely Barančíkové (zařazených do senátu 6 Cmo). Uvedení soudci nemají k projednávané věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům - jak vyplývá z jejich vyjádření - žádný z hlediska ustanovení významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, a takový vztah nelze dovodit ani z údajů žalobce uvedených v jeho podání ze dne 25. 5. 2019, případně z listinných příloh obsažených ve spise, jichž se žalobce dovolává. Důvodem vyloučení soudce nemohou být ani případné úvahy o správnosti dosud vydaných rozhodnutí v jiných soudem projednávaných věcech, neboť ustanovení výslovně vylučuje, aby důvodem pochybností o soudcově nepodjatosti mohly být okolnosti, které spočívají buď v postupu v řízení o projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. , uveřejněný pod č. 33/2000 v časopise Soudní judikatura).

Ostatně ve vztahu k uvedeným soudcům žalobce ani žádné konkrétní okolnosti ohledně jejich poměru k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, pro něž by tu byl důvod pochybovat o jejich nepodjatosti ve smyslu ustanovení , neuvádí.

Z hlediska ustanovení významné okolnosti nelze v této věci - oproti názoru žalobce - dovodit ani z jeho námitek proti soudním funkcionářům Vrchního soudu v Praze (předsedy a místopředsedy), které žalobce popsal ve svém podání ze dne 25. 5. 2019.

Takovouto okolností nemůže být jen samotná skutečnost, že JUDr. Jaroslav Bureš je předsedou Vrchního soudu v Praze a JUDr. Jan Sváček jeho místopředsedou, natož pak ostatní (ničím nepodložená) tvrzení žalobce, jež se soudců uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí nijak netýkají.

Samotná skutečnost, že předseda Vrchního soudu v Praze a místopředseda Vrchního soudu v Praze jako orgány státní správy soudů(srov. , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „zákon o soudech a soudcích“) vytvářejí soudu podmínky k řádnému výkonu soudnictví,zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné, a dohlíží způsobem a v mezích tímto zákonem stanovených na řádné plnění úkolů soudům svěřených (srov. a 2 zákona o soudech a soudcích), důvod k vyloučení ve výroku jmenovaných soudců z projednání a rozhodnutí věci ve smyslu ustanovení nezakládá. Výkon státní správy soudů nesmí zasahovat do nezávislosti soudů (srov. a 2 zákona o soudech a soudcích). Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy (srov. y), soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí a jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat (srov. y).

Nejvyšší soud České republiky proto rozhodl, že soudci Vrchního soudu v Praze uvedení ve výroku tohoto usnesení (zařazení do senátu 6 Cmo) nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. ( ). Vzhledem k tomu, že v soudním oddělení 6 Cmo je podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze zařazeno celkem 5 soudců, Nejvyšší soud České republiky rozhodoval o námitce podjatosti jen ve vztahu k soudcům tohoto oddělení, kterému věc podle sdělení předkládajícího soudu náleží, a k námitkám podjatosti vzneseným žalobcem ve vztahu ke všem ostatním soudcům Vrchního soudu v Praze nepřihlížel.

Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o uplatněné námitce podjatosti rozhodnuto bez nařízení jednání ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 9. 2019

JUDr. Mojmír Putna předseda senátu