Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 843/2018

29 Cdo 843/2018-241

ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce FOBOS INVEST,a. s. se sídlem v Praze 10, Průmyslová 1472/11, PSČ 102 00, identifikační číslo osoby 25 11 09 00, zastoupeného Mgr. Andrejem Lokajíčkem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 620/29, PSČ 120 00, proti žalovanému IREKON, v. o. s., se sídlem v Turnově, Palackého 211, PSČ 511 01, identifikační číslo osoby 28 78 13 09, o zaplacení částky 322.685,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 31. srpna 2017, č. j. -214, takto:Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 31. srpna 2017, č. j. -214, a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. června 2016, č. j. -188, se zrušují a věc sepostupuje Okresnímu soudu v Semilech jako soudu věcně příslušnému k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 31. srpna 2017, č. j. -214, potvrdil rozsudek ze dne 8. června 2016, č. j. -188, jímž Krajský soud v Hradci Králové zamítl žalobu, kterou se žalobce (FOBOS INVEST, a. s.) domáhal vůči žalovanému (IREKON, v. o. s.) zaplacení částky 322.685,90 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody, kterou měl žalovaný způsobit žalobci při výkonu funkce insolvenčního správce dlužníka (CZ 2013 s. r. o.) tím, že do majetkové podstaty dlužníka sepsal majetek [těžký topný olej – mazut (položka č. 24)], který z majetkové podstaty vyloučil až na základě usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. června 2015, č. j. -61.

Odvolací soud dospěl shodně se soudem prvního stupně k závěru, podle něhož žalovaný sepsal těžký topný olej do soupisu majetkové podstaty dlužníka v souladu s ustanovením , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), když mu „nebylo známo, že by těžký topný olej patřil osobě odlišné od dlužníka“ (konkrétně České republice).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které má za přípustné podle ustanovení , (dále jen „ “), maje za to, že v daných skutkových poměrech dosud nebyla Nejvyšším soudem zodpovězena otázka, zda insolvenční správce porušil své povinnosti, když zahrnul do majetkové podstaty dlužníka majetek podléhající zvláštnímu režimu ve vlastnictví státu a ani po doložení potřebných podkladů tuto položku nevyňal, a učinil tak až na základě usnesení insolvenčního soudu vydaného v rámci dohlédací činnosti.

Dovolatel s poukazem na závěry formulované Nejvyšším soudem v rozsudcích ze dne 28. července 2016, sen. zn. , ze dne 23. července 2015, sp. zn. , a ze dne 22. dubna 2004, sp. zn. , uveřejněných pod čísly 16/2018, 30/2016 a 24/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, považuje rozhodnutí soudů nižších stupňů za nesprávná a navrhuje, aby je Nejvyšší soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Dovolání žalobce je přípustné podle ustanovení , a to k řešení otázky dovolatelem otevřené, týkající se vykladu ustanovení a , ve spojení s ustanoveními a , dosud Nejvyšším soudem v daných souvislostech beze zbytku nezodpovězené.

Podle ustanovení rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodu vymezeného v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Taková vada řízení je dána i tehdy, rozhodoval-li v prvním stupni věcně nepříslušný soud (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2000, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 68/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. dubna 2018, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 35/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Podle ustanovení (ve znění účinném ke dni zahájení řízení – 20. července 2015), krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně a) v insolvenčním řízení, b) v incidenčních sporech, c) ve sporech o náhradu škody nebo jiné újmy, která vznikla porušením povinnosti podat insolvenční návrh, d) ve sporech o náhradu škody nebo jiné újmy, která vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, e) ve věcech vyplývajících z právních vztahů mezi dlužníkem a insolvenčním správcem týkajících se majetku patřícího do dlužníkovy majetkové podstaty.

Podle ustanovení incidenčními spory jsou a) spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek, b) spory o vyloučení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty nebo o vydání výtěžku zpeněžení podle , c) spory o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, d) spory na základě odpůrčí žaloby, e) spory o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinností insolvenčním správcem, f) spory o platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení majetkové podstaty prodejem mimo dražbu, g) spory o určení, zda tu je či není právní vztah nebo právo týkající se majetku nebo závazků dlužníka, je-li na takovém určení naléhavý právní zájem, h) další spory, které zákon označí jako spory incidenční (odstavec 1). Pro jiné spory, jejichž účastníkem je insolvenční správce, nelze ustanovení o incidenčních sporech použít, i když probíhají za trvání insolvenčního řízení (odstavec 2).

Vzhledem k předmětu řízení je zjevné, že nejde o věc předvídanou ustanovením , b), c) a e) .

Současně nejde ani o spor o náhradu škody nebo jiné újmy, která vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu [ ], když označené ustanovení má zjevnou vazbu na ustanovení .

Jelikož nejde ani o žádný ze sporů (a věcí) určených ustanovením (a ve věci nebylo rozhodnuto o věcné příslušnosti ani ve smyslu ustanovení ), rozhodl ve věci v prvním stupni věcně nepříslušný soud.

Jinými slovy, věcně příslušným k projednání a rozhodnutí sporu o náhradu škody, kterou měl způsobit žalobci insolvenční správce dlužníka tím, že neoprávněně sepsal věc do majetkové podstaty dlužníka (respektive věc včas nevyňal z majetkové podstaty dlužníka), je okresní soud.

Nejvyšší soud proto, aniž se zabýval právní otázkou dovoláním otevřenou, rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a věc postoupil k dalšímu řízení Okresnímu soudu v Semilech jako soudu věcně (a místně) příslušnému k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni ( a 2 ).

Bez vazby na výše uvedené Nejvyšší soud pro další průběh řízení doplňuje, že úkolem soudu prvního stupně bude posoudit, zda žalovaný (případně) porušil povinnost určenou ustanovením nejen tím, že sepsal těžký topný olej do soupisu majetkové podstaty dlužníka, ale i tím, že tento majetek vyňal z majetkové podstaty dlužníka až na základě usnesení insolvenčního soudu.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 8. 2019

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu