Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 2616/2019

27 Cdo 2616/2019-131

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně D., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené JUDr. Ing. Jiřím Kurucem, advokátem, se sídlem v Karlových Varech, Moskevská 1526/44, PSČ 360 01, proti žalovanému K. F., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Davidem Junkem, advokátem, se sídlem v Praze 6, Cukrovarnická 649/39, PSČ 162 00, o určení, že žalovaný ručí za závazky společnosti I., a o zaplacení 1.527.241 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2018, č. j. -121, takto:

Dovolání

se odmítá

.

Odůvodnění:

[1] Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 6 se žalobkyně s odkazem na , o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích), domáhá, aby soud:

1) „určil“, že žalovaný ručí za závazky společnosti I., identifikační číslo osoby XY (dále jen „společnost“), jejímž jednatelem byl v době, kdy byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18. 4. 2014, č. j. , zjištěn úpadek společnosti (dále jen „insolvenční řízení“), a

2) uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 1.527.241 Kč s příslušenstvím na pohledávku žalobkyně za společností (dále jen „pohledávka“).

[2] Společnost S., identifikační číslo osoby XY (dále jen „společnost S.“), oznámila soudu podáním datovaným 7. 12. 2017, že vstupuje do řízení jako vedlejší účastnice na straně žalovaného. Žalobkyně se vstupem vedlejší účastnice nesouhlasila, a proto soudu podáním datovaným 5. 2. 2018 navrhla, aby vstup společnosti S. do řízení nepřipustil.

[3] Obvodní soud pro Prahu 6 návrhu žalobkyně vyhověl a usnesením ze dne 22. 4. 2018, č. j. -111, nepřipustil vstup společnosti S. do řízení jako vedlejší účastnice na straně žalovaného.

[4] K odvolání společnosti S. Městský soud v Praze usnesením ze dne 26. 9. 2018, č. j. -121, potvrdil usnesení soudu prvního stupně.

[5] Proti v záhlaví označenému usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání.

[6] Nejvyšší soud nemá pochyb o tom, že dovolatel byl subjektivně oprávněn podat dovolání, neboť napadeným rozhodnutím (kterým odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o tom, že se nepřipouští vstup společnosti S. do řízení jako vedlejší účastnice na straně žalovaného) v poměrech dovolatele mohla nastat procesní újma, která by bývala byla odstranitelná, pokud by dovolání bylo vyhověno (subjektivní přípustnost); přesto Nejvyšší soud dovolání žalovaného odmítl podle a 2 , (dále jen „ “), neboť nesměřuje proti žádnému z rozhodnutí vypočtených v a není přípustné ani podle

[7] Z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se podává, že:

1) Předpokladem přípustnosti vedlejšího účastenství v řízení je, že vedlejší účastník má právní zájem na výsledku sporu, tj. právní zájem na určitém výsledku řízení, který se projeví vítězstvím ve sporu u účastníka, k němuž přistoupil. Pojem „právní zájem“ na výsledku řízení není v blíže specifikován. Zákonodárce tak ponechává na úvaze soudu v každém jednotlivém případě, aby podle konkrétních okolností projednávané věci sám posoudil, zda takový zájem je dán či nikoli. O právní zájem jde zpravidla tehdy, jestliže rozhodnutím ve věci bude (ve svých důsledcích) dotčeno právní postavení vedlejšího účastníka (jeho práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva). Pouhý „morální“, „majetkový“ nebo jiný „neprávní“ zájem na výsledku řízení nepostačuje.

2) Vedlejší účastník má za povinnost, zejména je-li proti jeho účasti na řízení uplatněna námitka, tvrdit a prokázat, že má právní zájem na vítězství jím podporované strany. O takový právní zájem se zpravidla jedná, jestliže rozhodnutím ve věci bude dotčeno jeho právní postavení, tj. jeho práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva. Nastalá změna se musí promítat do roviny právní v podobě změny, dotčení reálně existujících nebo v blízké budoucnosti jistě nastalých právních vztahů.

3) Smyslem institutu vedlejšího účastenství je zároveň posílit v konkrétním řízení postavení toho účastníka, na jehož straně vedlejší účastník vystupuje, samozřejmě za předpokladu, že vedlejší účastník má právní zájem na výsledku sporu. Jinými slovy řečeno, jde o právní zájem na vítězství toho účastníka, jehož vedlejší účastník podporuje. Institut vedlejšího účastenství tedy neslouží pouze k ochraně zájmů třetí osoby (vedlejšího účastníka), ale zároveň i k ochraně zájmů hlavního účastníka řízení, na jehož stranu vedlejší účastník řízení přistoupil.

[8] Srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 1. 2007, sp. zn. , či ze dne 7. 3. 2012, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. , ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. , ze dne 21. 12. 2016, sen. zn. (uveřejněné pod číslem 51/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), ze dne 21. 12. 2016, sen. zn. , ze dne 31. 1. 2017, sen. zn. , ze dne 14. 3. 2018, sp. zn. , ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. , ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. , ze dne 31. 10. 2018, sp. zn. , ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. , či ze dne 4. 6. 2019, sen. zn. .

[9] Vychází-li dovolatel z toho, že právní zájem společnosti S. na úspěchu dovolatele – tj. žalovaného (sic) – ve sporu, je dán skutečností, že s žalobkyní společnost S. uzavřela 31. 3. 2014 smlouvu o smlouvě o budoucím postoupení pohledávky (a tak se společnost S. může stát budoucí věřitelkou dovolatele), potom výše citované závěry ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu přehlíží.

[10] Jak totiž již bylo řečeno výše, předpokladem přípustnosti vedlejšího účastenství je „právní“ zájem na vítězství toho účastníka, kterého vedlejší účastník podporuje. Pouhý morální, majetkový nebo jiný „neprávní“ zájem na výsledku řízení nepostačuje. Stejně tak není pro přípustnost vedlejšího účastenství postačující, má-li vedlejší účastník vystupovat na straně účastníka, na jehož úspěchu ve sporu právní zájem nemá. Odvolací soud tedy posoudil otázku přípustnosti vedlejšího účastenství společnosti S. na straně dovolatele v souladu s (výše citovanou) ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.

[11] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[12] Rozhodné znění pro dovolací řízení (od 30. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 8. 2019

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu