Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 894/2024

27 Cdo 894/2024-876

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně Cashdirect One a. s., se sídlem v Praze 5, Bozděchova 1840/7, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 09867163, zastoupené Mgr. Ing. Martinem Lukášem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, PSČ 110 00, proti žalované VILA LADRONKA a. s., se sídlem v Praze 6, U Ladronky 1145/42, PSČ 169 00, identifikační číslo osoby 28205634, zastoupené JUDr. Ing. Pavlem Bürgerem, advokátem, se sídlem v Praze 10, Šrobárova 2002/40, PSČ 101 00, o zaplacení 26.884.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2023, č. j. -812, takto:Dovolání seodmítá.

Odůvodnění:

[2] Podáním došlým Obvodnímu soudu pro Prahu 6 dne 24. 3. 2023 oznámil Ondřej Novák, narozený XY, bytem v Rudné, Sládkova 481/9, PSČ 252 19 (dále též jen „vedlejší účastník“), že vstupuje do řízení jako vedlejší účastník na straně žalobkyně.

[3] Žalobkyně se vstupem vedlejšího účastníka do řízení vyslovila souhlas. Žalovaná se vstupem vedlejšího účastníka do řízení nesouhlasila, a proto soudu navrhla, aby vstup vedlejšího účastníka do řízení nepřipustil.

[4] Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením ze dne 7. 8. 2023, č. j. -794, připustil vstup vedlejšího účastníka do řízení na straně žalobkyně.

[5] Městský soud v Praze k odvolání žalované v záhlaví označeným usnesením změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že nepřipustil vstup vedlejšího účastníka do řízení na straně žalobkyně.

[6] Proti v záhlaví označenému usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání.

[7] Nejvyšší soud nemá pochyb o tom, že dovolatelka byla subjektivně oprávněna podat dovolání, neboť napadeným rozhodnutím odvolacího soudu mohla v jejích poměrech nastat procesní újma, která by bývala byla odstranitelná, pokud by dovolání bylo vyhověno (subjektivní přípustnost) [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. , či ze dne 28. 8. 2019, sp. zn. ]. Přesto Nejvyšší soud dovolání žalobkyně odmítl podle a 2 , (dále jen „ “), neboť nesměřuje proti žádnému z rozhodnutí vypočtených v a není přípustné ani podle

[8] Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu přijaté při výkladu se podává, že:

1) Předpokladem přípustnosti vedlejšího účastenství v řízení je, že vedlejší účastník má právní zájem na výsledku sporu, tj. právní zájem na určitém výsledku řízení, který se projeví vítězstvím ve sporu u účastníka, k němuž přistoupil. Pojem „právní zájem“ na výsledku řízení není v blíže specifikován. Zákonodárce tak ponechává na úvaze soudu v každém jednotlivém případě, aby podle konkrétních okolností projednávané věci sám posoudil, zda takový zájem je dán či nikoli. O právní zájem jde zpravidla tehdy, jestliže rozhodnutím ve věci bude (ve svých důsledcích) dotčeno právní postavení vedlejšího účastníka (jeho práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva). Pouhý „morální“, „majetkový“ nebo jiný „neprávní“ zájem na výsledku řízení nepostačuje.

2) Vedlejší účastník má za povinnost, zejména je-li proti jeho účasti na řízení uplatněna námitka, tvrdit a prokázat, že má právní zájem na vítězství jím podporované strany. O takový právní zájem se zpravidla jedná, jestliže rozhodnutím ve věci bude dotčeno jeho právní postavení, tj. jeho práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva. Nastalá změna se musí promítat do roviny právní v podobě změny, dotčení reálně existujících nebo v blízké budoucnosti jistě nastalých právních vztahů.

3) Smyslem institutu vedlejšího účastenství je zároveň posílit v konkrétním řízení postavení toho účastníka, na jehož straně vedlejší účastník vystupuje, samozřejmě za předpokladu, že vedlejší účastník má právní zájem na výsledku sporu. Jinými slovy řečeno, jde o právní zájem na vítězství toho účastníka, jehož vedlejší účastník podporuje. Institut vedlejšího účastenství tedy neslouží pouze k ochraně zájmů třetí osoby (vedlejšího účastníka), ale zároveň i k ochraně zájmů hlavního účastníka řízení, na jehož stranu vedlejší účastník řízení přistoupil.

Srovnej např. usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 1. 2007, sp. zn. , či ze dne 7. 3. 2012, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. , ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. , ze dne 21. 12. 2016, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 51/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 21. 12. 2016, sen. zn. , ze dne 31. 1. 2017, sen. zn. , ze dne 14. 3. 2018, sp. zn. , ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. , ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. , ze dne 31. 10. 2018, sp. zn. , ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. , či ze dne 4. 6. 2019, sen. zn. .

[9] Vedlejší účastník jako důvod svého vstupu do řízení uvedl, že jako statutární orgán „nástupnických společností po společnostech Cashdirect DC a. s. (dříve Cashdirect, a. s.) a Cashdirect Debt, s. r. o., který je povinen postupovat s péčí řádného hospodáře se zákonem specifickou odpovědností, má právní zájem na výsledku tohoto soudního řízení“. Vedlejší účastník je přesvědčen, že dohodu o narovnání (datovanou k 24. 1. 2020), na jejímž základě mělo dojít k zániku žalované pohledávky a na které žalovaná staví svou procesní obranu, za věřitelku Cashdirect, a. s. podepsal bývalý jediný člen představenstva D. K. v době, kdy již tuto funkci nezastával, neboť jej od 1. 2. 2020 nahradil právě vedlejší účastník.

[10] Vedlejší účastník však již neuvedl, jak se rozhodnutí ve věci má konkrétně dotknout jeho právního postavení, tj. jeho práv a povinností vyplývajících z hmotného práva. Dospěl-li odvolací soud za této situace k závěru, že vedlejší účastník netvrdil právní zájem na vítězství jím podporované strany, posoudil otázku přípustnosti vedlejšího účastenství na straně dovolatelky v souladu s (výše citovanou) ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu.

[11] Pouze na okraj Nejvyšší soud dodává, že k novým tvrzením vedlejšího účastníka týkajícím se existence jeho právního zájmu na výsledku sporu vylíčeným v dovolání nemohl podle přihlížet.

[12] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 3. 2025

JUDr. Marek Doležal předseda senátu